Greg Bear | Databáze knih

Populární knihy

/ všech 13 knih

Nové komentáře u knih Greg Bear

Hudba krve Hudba krve

I díky, tomu, že jsem před nedávnem četl Clarkův Konec dětství, nelze tato dvě díla nesrovnávat. Tím spíš, že jsem v obou případech směr, kterým se příběh ubere vůbec dopředu neodhadl, natož že se budou ve výsledku tak podobat. A světe div se, Bear u mě dokázal mistra Clarka překonat. Clarke je víc ezo a Bear víc hororový, ve výsledku ale patrně díky tomu, že spouštěčem změn není entita z hlubin vesmíru, ale z něco z naprosto opačného konce Všehomíra mě Hudba krve sedla víc. „Neexistuje nic než informace.“... celý text
kralika


Darwinovo rádio Darwinovo rádio

Výborné covidové čtení.... vydané 20 let před ním. A vlastně o něčem úplně jiném, ale v opatřeních exekutivy USA bylo lze místy spatřit předobraz toho, co jsme zažili a co ještě pořád ne a ne přestat vystrkovat růžky. Sám Bear v textu zmiňuje thriller Robina Cooka o smrtící infekci, což beru jako vtipnou a zároveň trefnou škatulku, kam by tak trochu zařadil i své Darwinovo rádio. Toto je totiž thriller jako víno. Autor se vyjadřuje úsporně a svižně, dialogy jsou jako dokonalé stroje, až tak dokonalé, že mnohdy berou postavám iluzi života, který je přece mnohdy tápavý a nedovtipný a dělají z nich supervýkonné cyborgy (z hlavních postav Augustin, Dicken, trochu i Kay Langová a snad všechny vedlejší postavy vědců), je v něm ohrožení celého lidstva a prozření malé skupiny, že by všechno mohlo být jinak. Darwinovo rádio je dostatečně vědecky hard, byť zde jde o biologii a ne fyziku, jak bývá obvyklejší. Ale nebojte, gymnaziální biologie by vám měla stačit a na konci knihy je kdyžtak slovníček. Autor v doslovu dokonce predikuje brzký průlom v biologii, posun paradigmatu, mílové kroky vpřed. Nevím, to asi neumím posoudit. Mně přišlo Darwinovo rádio i v roce 2024 zcela up-to-date, ale je to spíš tím, že jsem pozadu já. Průlom jsem nezaznamenal, kroky vpřed jistě ano. Po chvále přece jen nějaké výtky. První polovina byla dokonalá. Četl jsem jedním dechem, nechal se vláčet autorovou vizí a ještě jsem si liboval. Za půlkou ale trochu spadl řemen. Ne proto, že by se nic nedělo, ale spíš pro příliš mnoho politických a vědeckých "slepých" kliček, když bylo stejně jasné, kam to povede. To smrdí honorováním dle objemu, ale na druhou stranu chtěl třeba Bear prostě jen ilustrovat právě ony mechanismy proměny svobodné společnosti v bezmála totalitu a tápání vědců tváří v tvář něčemu novému, co ale musí být řešeno hned a co nahrává do karet jestřábům. Také jsem se v pádícím textu občas ztrácel ve jménech a rolích vedlejších postav, obzvláště když hned vybafli něco odborného, ale brzy jsem pochopil, že není ani tak důležité kdo mluví, jako spíš co říká a přestal se starat, zda jsme zrovna v sídle NIH nebo někde v Seattlu a zda mluví ten či onen vědec. Zamrzí také téměř naprosté zaměření na USA. Za začátku byla epizoda z Gruzie a Rakouska, ale pak už, a to i při celoplanetární situaci hnědým navrch, se jelo jen na US písečku. I tak jde ale o skvělou knihu, která v závěru jasně nakročila k pokračování, bez kterého ale také funguje na výbornou. Má v sobě emoce i strohost, má v sobě velmi zajímavou vizi a píše ji fundovaný autor, který ji dokáže přijatelně vědecky zabalit a zdůvodnit. Čtení tohoto románu jsem si užil, jako už dlouho ne. Proč jen mi ležela kniha 20 let v regále bez povšimnutí?... celý text
LuccBizon


Eon Eon

Moje krev, tvrdá až nejtvrdší scifi... alev člověk je rád, když má technické, i když u mě zastaralé technické vzdělání. Ale za můj rozsah autor nejde. A spousta nápadů, ty světy Kamene a jeho možnosti, i ti lidé jednají jako lidé...Takže, říjím nadšením. I když se třeba 5 zdá moc a čtyřka by seděla, tohle dílo a nápady v něm a .. no jo.... celý text
Racek213



Darwinovo rádio Darwinovo rádio

Řádná, tvrdá dobrá opravdová Scifi.. koupil jsem si jí někdy před 20 lety asi a nějak jsem se nemohl začíst. Žil jsem tehdy dost náročným životem, stres a času málo a tak jsemmpreferoval akci. Té tu zas tak moc nenajdete, i když i řady je. A kochat se vědou a životem buněk a virů a paleontologií .. bože, bylo tam vše. Poslední dobou opravdu objevuji knihy, které jsem tenkrát koupul a pak odložil. Za mě 5, i když uznávám chybky a občas ta červená knihovna ... a také hrozně málo okolního světa. Bohužel, jsako by byly jen USA na světě.. Ale, což je hrůzné, já začínám poznávat rysy světa v pandemii v románě a nyní. A sakra, úplně stejné. A také to utahování šroubů, i když dnešní vládnoucí síla v románě je sympatická.. no jo. Jen se obávám, že to utahování šroubů zdaleka neskončilo a nenajde se nikdo, kdo pozvedne prapor.... celý text
Racek213


Hudba krve Hudba krve

„Čemu tady pomáháme na svět?“ Je to vrcholný sobecký gen? DNA směřující předvést se – co dokáže. Musela někoho zlákat, aby jí dal, co potřebovala, kohokoli. "Poslouchám," řekl. ___ Vypadalo to jako zvuky. _ „Jako hudba. Srdce, všechny cévy, tření krve v tepnách a žílách.“ Jenže hudba to nebyla. Až doteď vedli normální život, a pak, jako když sfoukneš svíčku, známý svět skončil, experiment se vymkl kontrole_ V polovině knihy vás přivítá jiný svět, a rozjede se postapokalyptický příběh. Postupně, v hodně svižném sledu událostí, zjistíte, jak funguje – ten nový svět – v němž mikrokosmos objevil makrokosmos _ "Kdo jsem pro vás?" Dostal odpověď: „Otec/Matka/ Vesmír Svět-Výzva Zdroj všeho _“ Budeš tak svědkem kolapsu na kvantové úrovni _ průlomu z mikro do makroskopického světa, kde obrovské je obsaženo v maličkém _ poznáš myšlenkový vesmír _ a tam je možné všechno. Simulace. Rekonstrukce___ Otevře se obrovská mnohovrstevná knihovna plná hypotéz, a ty musíš najít, tu dobrou, která vysvětlí předešlé události, a zformuje konstrukci pro teorii , která pak vysvětlí vše _ Nečekaně dobrý příběh, ve kterém zjistíš, že vesmír možná nemá žádné podpůrné konstrukce, že se prostě jen čeká, až se objeví dobrá hypotéza! „Ten, kdo tomu pomohl na svět, byl geniální tvůrce, ale taky pěkný lajdák, když šlo o zvažování následků“_ nikdy nic už totiž nebude stejné! Tenhle příběh se mi, musím přiznat, „zažral“ hluboko do paměti, i když vlastně přesně nevím, co to znamená, zvlášť na té kvantové úrovni (paměť uložená v neuronech), zato už vím, že paměť je silně interaktivní_a to má své důsledky, navíc, pochopení je příliš komplexní, vůči nám /tvorům na makroúrovni/ příliš transcendentní_ Vlastně_ „neexistuje nic než informace“ _ „Všechny částice, všechny energie, dokonce i samotný prostor a čas nejsou v konečné fázi nic jiného než informace.“... celý text
alef