Hudba krve přehled

předevčírem

I díky, tomu, že jsem před nedávnem četl Clarkův Konec dětství, nelze tato dvě díla nesrovnávat. Tím spíš, že jsem v obou případech směr, kterým se příběh ubere vůbec dopředu neodhadl, natož že se budou ve výsledku tak podobat.
A světe div se, Bear u mě dokázal mistra Clarka překonat. Clarke je víc ezo a Bear víc hororový, ve výsledku ale patrně díky tomu, že spouštěčem změn není entita z hlubin vesmíru, ale z něco z naprosto opačného konce Všehomíra mě Hudba krve sedla víc.

„Neexistuje nic než informace.“

09.04.2024

„Čemu tady pomáháme na svět?“
Je to vrcholný sobecký gen? DNA směřující předvést se – co dokáže.
Musela někoho zlákat, aby jí dal, co potřebovala, kohokoli.
"Poslouchám," řekl.
___
Vypadalo to jako zvuky. _ „Jako hudba. Srdce, všechny cévy, tření krve v tepnách a žílách.“
Jenže hudba to nebyla.
Až doteď vedli normální život, a pak, jako když sfoukneš svíčku, známý svět skončil, experiment se vymkl kontrole_

V polovině knihy vás přivítá jiný svět, a rozjede se postapokalyptický příběh.

Postupně, v hodně svižném sledu událostí, zjistíte, jak funguje – ten nový svět – v němž mikrokosmos objevil makrokosmos _
"Kdo jsem pro vás?"
Dostal odpověď: „Otec/Matka/ Vesmír Svět-Výzva Zdroj všeho _“

Budeš tak svědkem kolapsu na kvantové úrovni _ průlomu z mikro do makroskopického světa, kde obrovské je obsaženo v maličkém _ poznáš myšlenkový vesmír _ a tam je možné všechno.
Simulace. Rekonstrukce___

Otevře se obrovská mnohovrstevná knihovna plná hypotéz, a ty musíš najít, tu dobrou, která vysvětlí předešlé události, a zformuje konstrukci pro teorii , která pak vysvětlí vše _

Nečekaně dobrý příběh, ve kterém zjistíš, že vesmír možná nemá žádné podpůrné konstrukce, že se prostě jen čeká, až se objeví dobrá hypotéza!
„Ten, kdo tomu pomohl na svět, byl geniální tvůrce, ale taky pěkný lajdák, když šlo o zvažování následků“_ nikdy nic už totiž nebude stejné!

Tenhle příběh se mi, musím přiznat, „zažral“ hluboko do paměti, i když vlastně přesně nevím, co to znamená, zvlášť na té kvantové úrovni (paměť uložená v neuronech), zato už vím, že paměť je silně interaktivní_a to má své důsledky, navíc, pochopení je příliš komplexní, vůči nám /tvorům na makroúrovni/ příliš transcendentní_

Vlastně_ „neexistuje nic než informace“ _ „Všechny částice, všechny energie, dokonce i samotný prostor a čas nejsou v konečné fázi nic jiného než informace.“