Star Wars - Pokrevní linie

20.02.2024

(SPOILER) Pěkná kniha, která se tak trochu podobá původním knihám Star Wars, ALE...překlad stojí místy za houby...nechápu proč když se nepřekládají X-Wingy, tak se prostě musí překládat "Zrcadlivá"...to je teda zase paskvil toto. No a pak taky, protože je nová doba, tak tam musí být nějaký odkaz na "menšiny" - ach jo. Aspoň že ten námět a zpracování bylo dobré.

31.01.2023

I když se román vztahuje k sequelové trilogii, která není mezi námi fanoušky Star Wars tak populární (respektive STOJÍ ZA NIC!), myslím že se zde nedá upřít několikero kladných argumentů, proč si knihu přečíst. I když teď po volbách asi nemá každý chuť se znovu vracet do temných vod politiky...

07.01.2023

Pokrevní linie je jedna z těch Star Wars knih, u které jsem se nemohl rozhodnout, jaké dám hodnocení, ale nakonec jsem sáhl po nižším. Poprvé jsem dílo četl v anglickém jazyce a tehdy mě příliš nezaujalo. Druhé čtení už v češtině bylo lepší, ale pořád mi tam něco chybělo. Sice bylo zajímavé sledovat, jak senát reaguje na identitu otce Leii, ale akce proti zločinu mi nepřišly jako něco, co by bylo úplně v kompetenci senátora a celá ta mise byla pak taková zvláštní. Závěr o zrodu Odboje byl fajn a postava Ralsolma skvěle naspaná. Na čtyři hvězdičky to ale nestačilo.

06.08.2022

(SPOILER) Začínám mít pocit, že Claudia Gray je jednou z nejtalentovanějších autorek SW literatury. Pokrevní linie je silným politickým thrillerem, jenž výborně osvětluje okolnosti zániku Nové republiky a přináší nové, nešablonovité postavy - obzvlášť Ransolm Casterfo je skutečně propracovaný.
Ale nejde jen o Casterfa, celý román je napsán opravdu zručně a je radost ho číst, byť události v něm vylíčené nejsou žádná selanka. Závěrečný přerod Leiy ve vůdkyni Odboje je velice působivý.

20.12.2021

Příběh byl trochu vleklý, ale ne úplně špatný. Co tam značně pokulhávalo byly logické souvislosti. Tím, že byl ale příběh vytržen ze SW universa a neuměle zasazen do Disneyovské alternativy bohužel ztratil hrozně moc. Asi jako hezky zabalená krabice porcelánu, kde všechny hrníčky mají uražené ucho.

19.10.2021

Tento počin nenadchne ani neurazí, ale zřejmě je to daň za to, že se dílo čte hladce a člověk u něho může dobře vypnout. Rozvinout politické téma ohledně princezny Leii a do toho zasadit její tajemství, o kterém ví jen opravdu hrstka, čili že je dcerou obávaného Dartha Vadera, to se povedlo a bavilo mě to. Míň mě bavil styl dialogů a časté klišé příměry (nehledě na klišé děj), přesto kniha skvěle funguje jako pojítko mezi filmovými bratříčky a vysvětluje mimo jiné co dalo za vznik Prvnímu řádu. Oceňuji i to, že ne všechno je tu "růžové"...

01.08.2021

Konečně jsme se dočkali kanonického románu z období Nové Republiky, který není plytký, je psaný pro náročnější publikum a zároveň díky Síle odpovídá na některé z otázek, vytvořených sequely. Díky Pokrevní linii se dozvídáme o příčinách vzniku Odboje i o tom, proč se mohl První řád zrodit z popelu Impéria. Za tohle všechno knížka bezesporu patří mezi "must read" literaturu pravého fanouška Hvězdných válek. Osobně mám spojení politiky a akce ve SW literatuře hodně rád, proto jsem se na toto dílo dost těšil. To, co se Claudii Gray povedlo se Ztracenými hvězdami, se zde ale nepodařilo tak úplně napodobit. Gray není Luceno a je to poznat. Některé postavy jsou dosti prvoplánové, jiné zase nejednají úplně autenticky nebo naopak jednají hloupě, dialogy místy nudí. Koncept politika, který se občas mění na bojem ošlehaného agenta, není úplně něco, co by zde na rozdíl od děl Jamese Lucena tak úplně fungovalo. Ale to je věc názoru. Knížka si určitě zaslouží pozornost a na rozdíl od svých kanonických sourozenců, kteří spatřili světlo světa v souvislosti s epizodami VII, VIII a XI, má její existence opravdu smysl.