Stará dáma vaří jed
Arto Paasilinna
Vdova po plukovníkovi Linnea Ravasková, důstojná stařenka, se všemožně obětuje svému nepovedenému synovci. Aby za něj mohla zaplatit dluhy, prodá luxusní byt v Helsinkách, navíc každý měsíc odevzdává jemu a jeho dvěma zlotřilým kumpánům důchod... Pak ji ale jednoho dne synovec nutí, aby napsala závěť. Odkázat mu všechno a čekat na blížící se konec, to určitě. Stará dáma se vzepře a rozhodne se vzít věci do vlastních rukou. Ty staré, vrásčité a křehké ruce dokážou ještě leccos navařit. Následuje množství černohumorných situací, scén jako z grotesky, nechybí dobrodružné plavby po rozbouřeném moři, ani několik mrtvol...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2018 , OneHotBookOriginální název:
Suloinen myrkynkeittäjä, 1988
Interpreti: Jan Zadražil , Milena Steinmasslová
více info...
Přidat komentář
Vtipné od začátku do konce. Zápletka báječná. Stará dáma je sužována třemi utiskovateli, kteří jí každý měsíc berou peníze a ničí domov. Rozhodne se situaci řešit rázně a opravdu na úrovni. V knize pak střídá jedno překvapení druhé a člověk se pořád musí usmívat.
Občas humorná situace, ale současně hodně sociálních úvah. Je to napsáno dobře, vcelku to odsýpá, ale přece jen mě nenadchlo tak jako Syn boha hromovládce nebo Chlupatý sluha pana faráře od stejného autora.
Tohle je myslím přesně ten případ, kdy jsem knihu měla číst a ne poslouchat. Podle mě by černý humor a absurdita vynikly mnohem víc, kdyby zněly v mé hlavě a ne v uších.
Usměvavé, napínavé (tak bude zabita nebo zabije?), avšak místy jsem se musela do čtení nutit.
„Četl“ jsem jako audioknihu víceméně na ukrácení dlouhé chvíle a tento účel byl naplněn. Bavilo mě to. Párkrát jsem se zasmál, párkrát pobaveně a nevěřícně kroutil hlavou. Po většinu času jsem se usmíval. Ta výchozí situace by určitě šla zpracovat i trochu víc do hloubky, alespoň já jsem tedy nějakou satirickou (nebo společensky kritickou nebo jinak angažovanou) ani emocionální vrstvu ve Staré dámě neobjevil. To ale nemyslím ve zlém - napsat knížku, která „jen“ pobaví také není jednoduché a i tenhle typ literatury je potřeba.
Číst znova asi nebudu a aktivně vyhledávat další Paasilinnovy díla taky ne. Ale doporučit ji ke zlepšení nálady mohu bez zaváhání.
Tak šmejdi nejsou jen u nás, ale i ve Finsku. Paní plukovníková se s nimi vypořádala definitivním, ale pro mě nepřesvědčivým způsobem.
Humorná a trošku morbidní kniha o dámě v letech, která zůstává dámou za všech okolností. Vtipně podané neveselé téma.
Knihu považuji za autorovu nejlepší.
Četla jsem v srpnu 2011. Podle mých poznámek:
Satira, ironie. Ale všeho s mírou. Takové příjemné, neurážející.
Asi nejlepší z autorových knih. Možná i první.
Citát:
"Vždycky všechno odkládá na zítra, takže neudělá nikdy nic."
Tak tohle je moc prima čtení. Sice je to slabší než les oběšených lišek, ale pořád bezva zábava.
Knihu jsem zhltla rychle, neboť mě fascinovala svým obsahem, staré dámě jsem moc fandila a čekala napjatě, jak bude své trable řešit. Nicméně kniha mě zaujala spíše svým sociálním obsahem než humorem, který jsem tam nenašla. Zasmála jsem se třeba jednou, takže za humoristickou bych ji já osobně neoznačila. Nicméně byla výborná a tak nějak typicky finská. Takže kdo má rád tento žánr, doporučuju.
Příběh zdánlivě jednoduchý, ale plný dobrého černého humoru, poznámky, které se tváří vážně a přitom sarkasticky komentují zaslepené myšlení mladých příživníků...epilog vše zdárně završil, pobavila jsem se...výborná kniha
Místy až neuvěřitelné či přehnané, ale kniha vtáhne čtenáře a napíná ho. Takže super. Moc mě kniha pobavila.
Tak Dádě z Prahy moc "děkujeme" za vyzrazení zápletky a koho by přeci jen zajímalo, jak vše dopadne, ať přeskočí její komentář. (nejlepší by ho bylo rovnou smazat)
Tak další z velmi dobrých zabavných knížek hlavně stará paní co nevymislí i sice někdy z nahodou a le velký masakr.
Nápaditá, čtivá, oddechová. Nechybí autorův typický černý humor. Linneu jsem si oblíbila a konec mě překvapil. Určitě se k ní ještě několikrát vrátím.
Skvělá oddychová četba, kterou jsem od této knihy očekával. Příběh byl poměrně zajímavý a vývoj událostí místy překvapující, ale humorné to podle mě není. Černému humoru moc neholduji a po zkušenosti s Paasilinnou si dovoluji říci, že je mi cizí i severský humor. Přesto však na autorovi knihy nezanevřu, protože se čtou velmi dobře, a jak už jsem říkal, je to skvělá odpočinková četba.
Autorovy další knížky
2005 | Stará dáma vaří jed |
2006 | Autobus sebevrahů |
2006 | Les oběšených lišek |
2004 | Zajícův rok |
2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Podceňovat staré lidi se fakt nevyplácí. Zas tak naivní a bezmocní nejsou, a když to těm třem parchantům konečně dojde, je jaksi pozdě neboť sedí v pekle a jediné, co mohou je chystat pomstu. Jenomže dáma, byť stará, je dámou i v pekle, takže smůla, pánové! Královsky jsem se bavila. Tenhle finský černý humor je přesně podle mého gusta.