Arto Paasilinna

finská, 1942 - 2018

Populární knihy

/ všech 15 knih

Nové komentáře u knih Arto Paasilinna

Nejdelší chobot ve Finsku Nejdelší chobot ve Finsku

Nedočteno. Asi to není kniha pro mě… Slon tančící kozáčka… Možná někdy jindy, až budu chtít hodně nenáročné čtení. Příběh mě nenadchl a přestože to není dlouhá kniha, nechtělo se mi číst dál. Ale věřím, že pro někoho to bude fajn odpočinkové čtení.... celý text
ivokick


Stará dáma vaří jed Stará dáma vaří jed

Podceňovat staré lidi se fakt nevyplácí. Zas tak naivní a bezmocní nejsou. Ale když to těm třem parchantům konečně dojde, je jaksi pozdě neboť sedí v pekle a jediné, co mohou je chystat pomstu. Jenomže dáma, byť stará, je dámou i v pekle, takže smůla, pánové! Královsky jsem se bavila. Tenhle finský černý humor je přesně podle mého gusta.... celý text
SSTknihy


Les oběšených lišek Les oběšených lišek

Chvilku jsem si musela zvykat na styl a absurditu příběhu, ale pak už jsem se bavila a nestačila žasnout, co autor dokáže vymyslet a zkombinovat. Dám si přestávku a zase se k Artovi vrátím.... celý text
Marika Vanova



Stará dáma vaří jed Stará dáma vaří jed

Humorně laděná kniha, u které jsem se musela smát. I když mi staré dámy bylo líto, obzvlášť na začátku příběhu, jak nepěkné chování zažívala. Za to ale dokázala bravurně zatočit s prevíty, kteří ji ztěžovali život. Otáčela jsem napjatě stránku za stránkou, copak na ně vymyslí a zdali to vše dobře dopadne pro ní. Závěr knihy pobavil. Bohužel se obávám ale, že autor nebyl až tak daleko od pravdy. A mnohým seniorům se dějí obdobné patálie měsíc co měsíc, jen ne v takovém měřítku. Alespoň doufám.... celý text
Jája92


Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude

Paasilinna, finský černohumoristický spisovatel, se stal mým oblíbencem. Jeho duchařina je nesporně nápaditá, byť ne zcela originální. Ale kdo by nechtěl sledovat, jak se žije příbuzným, manželi/manželce primárně, přátelům, kolegům... po jeho smrti? Tady přitom aktivity duchů zdaleka nekončí. Je to podobné jako v životě lidském. I člověk se s věkem učí, tak pro ne duch s dobou bez těla? A může být i užitečný, pokud jej to naplňuje. Překračování hranic fyzických je teprve zábava. A proč se nepodívat třeba na Měsíc? Nebo se nepotkat s papežem? A proč ne rovnou s Ježíšem? Kdo už má blíž k duchům, než duchovní ;-). Uznávám, že trochu víc jsem se bavila se starou dámou nebo liščími oběšenci, ale i tak mě další setkání s Paasilinnou potěšilo.... celý text
Rihatama