mol378
komentáře u knih
Hvězdný prach
Neil Gaiman
Přesně tohle jsem potřebovala - chytrou, zábavnou, nostalgickou pohádku pro dospělé, která dokáže překvapit, pobavit a upoutat. Čtení na odpoledne a večer a usínáte připraveni na sny, ve kterých budete létat a dost možná se setkáte i se svými milovanými lidmi a věcmi, se kterými už se v bdělém stavu setkat většinou nemůžete.
Jidiš pro radost
Leo Rosten
Příjemná knížka, zajímavá nejen svým obsahem, ale duchem. Jidiš cítím jako z gruntu tradiční věc, na které by jen mešuge cosi měnil, a která se ztrácí jako naše nářečí. Návrat do starých časů a pevné pouto. Ani nevíme, jak moc nás váže.
Zahrada
Petra Dvořáková
Hutně a dobře napsaná kniha k zamyšlení, která mi dala dost zabrat. S hlavním hrdinou bylo něco nevysloveného v nepořádku od začátku. Člověk přemýšlí, jaký vliv měl jeho mladický přístup k víře, který mohl vycházet jen z potřeby ukotvení, přimknutí se k něčemu, emočního přehřátí v nevyrovnaném více méně postpubertálním věku, a jaký vliv měl život v tomto výlučném prostředí na utváření jeho sexuálních preferencí a vztahu k intimitě, pokud nějaký. Hrůzu mi nahánělo především ale chování okolí a snadnost, s jakou může být někdo bez milosti zavržen, i když se podezření nepotvrdila. A jak si ti, kterých se to absolutně nedotýká, rádi přisadí, a jak blízko je pak ke společenskému lynči (a jak daleko od lynče faktického...?) Pasáže o zahradě, ve které až paradoxně po rozchodu s církví hlavní hrdina najde Boha, jsou velmi povedené. Knihu rozhodně doporučuji.
Vraky
Michael Robotham
i přes velmi zajímavou zápletku a pozoruhodný námět se zákulisními politickými praktikami se mi tento díl nečetl dobře, přišel mi roztříštěný, mnoho situací a i postav tam bylo jaksi navíc. Zachránil to bývalý inspektor Ruiz a jeho drsný humor a smysl pro řešení "čelem proti zdi".
Chlupatý sluha pana faráře
Arto Paasilinna
Začátek mě pobavil humorem tak černým, že by mohl sbírat bavlnu. Dál už to tak temnohumorné není, četba navozuje spíš lehká pousmání nad nejrůznějšími absurditkami. A je to hezký zabavný cestopis zalidněný více či méně kuriózními postavičkami.
Pláňata
Petra Dvořáková
Kniha mi přišla jako určitá obdoba autorčiných Vran, proto dávám o hvězdičku míň. Dobře se čte, ale jsou to teda nervy a chtíc nechtíc člověka přivádí k přemýšlení, za co za všechno si může sám a jak je možné druhým neskutečně otravovat život. A také, že dětem může nejvíc ublížit vlastní rodič, a to, jaké děti jsou, co z nich bude a jaké životy jednou budou mít, je plně v rodičovských rukou a té odpovědnosti se výmluvami na všelijaké okolnosti nikdo nevyhne. Čtěte. Vždy je čas leccos napravit.
Konec perského prince
Jaroslav Velinský
Otakar Fink hýbe celostátní politikou, a to přímo silovým resortem. Dobré jitro, tady vnitro. Chvilku jsem si musela zvykat na skok třiceti let, asi tolik prožil Ota od chvíle, kdy jsem ho potkala naposled. Tu džínovou čepičku by nosit nemusel. Vypadá zbytečně páprdovsky. Příběh je napsán s očekávaným autorským umem i humorem, dobu dobře pamatuju, tenkrát byla v naší zemi celkem dobrodružná sranda a i politici se otevřeně setkávali v debatách nehledě na různost názorů, o které se dokázali tváří v tvář přít a obhajovat je. A za průsery ještě i odstupovali. Byly to zajímavé časy. Deratizace Dezinfekce Deméter!
Vévodkyně a kuchařka
Ladislav Fuks
Před víkendovou návštěvou Vídně musela jsem si znova po několika letech přečíst moji milovanou Vévodkyni a kuchařku. Ten esprit starého mocnářství na sklonku své doby, esprit Vídně, dodnes v ní zachytitelný! Viděný magickým vnímáním skutečnosti jako přes černý závoj... Nízké mraky velké války nad obzorem a pod nimi stále dodržovaný noblesní způsob života šlechty, místy poněkud až dekadentní. Postava inteligentní a moderní vévodkyně disponující jemným humorem, nadhledem a určitým liberalismem, který jí umožnil najít v nové kuchařce rádkyni, ba i přítelkyni. Pod leskem hostin, společenských soirè, prosvítá tušení příchodu nového uspořádání světa. Pokládám tuto knihu za vcelku podstatné dílo české literatury a stejně tak autora za velmi významného a dosud nedoceněného, možná i nepochopeného.
Pedro
František Alexander Elstner
Četla jsem asi v osmi až deseti s nadšením. Exotika, s jakou se tehdy dítě potkalo jen v knize a fantazie pracovala naplno. Prožívala jsem dobrodružství malého Pedra, představovala si ježdění na koni v pampě, jihoamerickou krajinu, chytání telat do lasa mezi vaqueros, i ten požár s prchající zvěří a stádem zdivočelého dobytka. Je to už hodně hodně dlouho a pamatuju si knížku i její atmosféru dodnes. Kam se asi poděla?
Smrt přichází na prohlídku
Anders de la Motte
Slušná detektivka bez krvavých detailů a senzačních zvratů, vrah uhodnut až těsně před rozuzlením. Vyšetřovatelé tvoří zajímavý tým, do kterého se promítají lehké animozitky. Nenápadný humor.
Smrtící volání
Angela Marsons
Jsem spokojená jako vždy s touto sérií, i když v tomto díle mi vztahy mezi pachateli přišly už trochu překombinované. Nu což, všecko je možné - však to taky není literatura faktu a účel splnila - pobavila, napjala. Jen poznámka k překladu - Kim by nemusela začínat každý pracovní den po vkročení mezi kolegy a podřízené zvoláním "Fajn, lidi...". Že takto nikdo nezahajujete v práci ranni poradu - nebo jo?
Spletité lži
Angela Marsons
Jaký by to byl závěr dílu, kdyby neprůstřelná Kim neupadla do smrtelného nebezpečí a nevysekala se z něho jednou rukou.... Kniha naprosto naplnila mé očekávání stejně jako všecky předchozí díly - svižnost, napětí, paralelní příběh k hlavní zápletce (s poněkud senzačním vyústěním), a navíc mi ukázala program na ochranu svědků ze strany, o které jsem dosud nepřemýšlela.
Bouda
Jaroslav Velinský
Na završení krásného a dosud trvajícího léta jsem si po dlouhé době dopřála Otakara Finka - a bylo to úžasné, škoda, ze čtu tak rychle, ale nedá se od toho odejít. Zdá se mi, že tentokrát se Mistr Velinský obzvláště vytáhl - Otovi v pátrání nepomáhaly žádné náhody, vše vyřešil na základě opravdu pečlivého profesionálního pátrání. K tomu navíc prostředí staré Libně - bývalé čtvrti dělnické, čtvrti skladišť, ohrad, továrniček, zaplevelených proluk, dodnes je tam ten genius loci cítit. Bouda je jako vždy psaná vtipně se spoustou kulturních a literárních odkazů, duchem doby, zkrátka moc se mi to líbí a mrzí mě jediná věc - že musím tak šetřit. Jinak bych se ihned hladově vrhla na další díl. Díky, Oto, za tu radost!
Perníková chaloupka
Carin Gerhardsen
Velice jednoduchý příběh, již od strany 40 čtenář správně tuší, kdo je špatně zakamuflovaný vrah. Uvažovala jsem, jestli to autorka zamýšlela - no, nezamýšlela. Takže překvapení nulové. Hvězdička za popsání nechutné dětské šikany a lhostejnosti dospělých, druhá za čtivost. Vůbec nic nového, zvláštního, zajímavého. Číst další díly série by pro mě zřejmě byl promarněný čas.
Moji dvojníci
Miroslav Skála
Nenápadná knížka o místě v životě, touhách, nejistotách, láskách i skrytých trápenich snášených a přiznávaných s lehkým smíchem na tváři a smutkem v duši. O potřebě podpory a zázemí. O potřebě pochopení. Co jiného, než humor a naděje zbývá?
Paklíč
Eduard Fiker
Chtěla jsem si ve vrcholném létě číst v poklidu ve stínu nějakou starou českou plnotučnou detektivku a snít o starých kriminalistických časech bez DNA, profilování a rozličných chlapáckých , či naopak frustrovaně depresivních projevů vyšetřujících kriminalistů a tak. Volba padla na Fikera a bez dalšího zjišťování čehokoli na Paklíč stažený zdarma, hurá. Po několika stranách nějak nevěřím svým očím - no co toto je? Ale také se přistihuji, že se začínám bavit a do starých časů jsem přenesena. A baví mě to tím víc, čím ztřeštěnější to je. Detektivní groteska, psaná skvělým jazykem - z pokoje spící slečny Mili se linul zvuk připomínající strouhání mandlové čokolády na stříbrném struhadélku... Zkrátka Ludva Láce a spol. potěšili asi jako televizní Hříšní lidé města pražského. A teď se mrknu na nějakou autorovu fakt plnotučnou detektivku!
Pošetilost doktora vinnetoulogie
Martin Fahrner
Krásná civilní knížka o přátelství, životních těžkostech i radostech, smutku, lásce, lhostejnosti a hlavně o naději. Psáno s jemným humorem, živě, uvěřitelně. Velmi mě překvapila a potěšila. Jak to, že mi dosud unikala? Budu se k ní určitě vracet.
Házím ti laso, kamaráde
Josef Pecinovský
Zábavné a svižné, zejména některé povídky. Sem tam trochu překombinované. Od sci-fi očekávám aspoň malou "nadstavbu", tj. neprvoplánovost, což tady bylo částečně splněno, třeba povídkou o tom, co už dnes obchází lidskou společností a její zkušenější část straší - jakémsi sociálním kreditu. V knize ovšem pozbytí kreditu neznamenalo pouze omezení či ztrátu výhod...
Vážení přátelé, ano
Ladislav Pecháček
Pamatujete? Já ano. Film jsem viděla těsně po převratu a bylo mi z něj špatně. Přitom jsem se nesmírně bavila. A ta úleva, že už je toto přece pryč... No, není. Kniha je nadčasová, velmi zábavná, hořce zábavná. Vážení přátelé, ano, čtěte.
