Chlupatý sluha pana faráře
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16189/bmid_chlupaty-sluha-pana-farare-bLg-16189.png
4
178
178
Další z humoristických románů oblíbeného finského spisovatele vypráví o netradičním soužití svérázného luteránského pastora s medvědem, posvátným zvířetem pohanských ugrofinských kmenů. Přeložil Vladimír Piskoř.
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2005 , HejkalOriginální název:
Rovasti Huuskosen petomainen miespalvelija, 1991
více info...
Přidat komentář
Pohádka pro dospělé. Vlastně nevím, co psát. Bylo mi řečeno, že je vtipná, že se dobře zasměji. Vtipná trochu byla, ale rozhodně jsem u ní nebavila tak, jak jsem očekávala. Za mě mohla být klidně o dvě třetiny kratší.
Medvěd mi sedl. Z Třech chlupatých zvířat se mi líbil nejvíc. Humor podle mého gusta.
Mám ráda medvědy a mám ráda Paasilinnu, takže dokonalá kombinace. A už dlouho jsem se tak skvěle nepobavila, vlastně naposledy při čtení "Lesa oběšených lišek"... Ať už byl pan farář jakkoliv sympatický či nesympatický (mně tedy ve své potrhlosti spíš sympatický), jeho zbožný medvěd Jejda/Obejda byl prostě boží... :-)
Podle anotace humoristická kniha. Vybrala jsem si ji na odpočinkové čtení jako pauzu od thrillerů. Kniha si dle mého názoru dělá výsměch z církve a v tomto případě i luteránské víry. Autor je podivín.
Taková hezká vtipná pohádka o medvídkovi pro dospělé, hezky jsem se pobavila.... a o to jde.
Už to byl můj nekolikátý Paasilinna a tenhle mě bavil míň než ostatní. Přitom tam bylo všechno jako v ostatních knihách, absurdní humor, útěk od civilizace, podivínský hlavní hrdina. Ale tahle kniha mi zkrátka nepřišla tak milá. Postava faráře mi nebyla sympatická, nefandila jsem mu. Proto hodnotím níže než jeho ostatní knihy.
Příběh lehce potrhlého vesnického faráře z finského zapadákova nám ukazuje, že být jiný sice znamená jisté nepříjemnosti, ale venkoncem je velmi osvobozující. Napsáno vlídně, s lehkostí a mírnou nadsázkou. Občas vtipné, občas k zamyšlení; určitě doporučuji.
---
„Podle biskupova mínění se pro duchovního nehodilo, aby choval medvěda. Bylo to příliš výstřední. Farář nesmí vybočovat z průměru, musí být dokonce obyčejnější než průměr, pak teprve může úspěšně hlásat Boží slovo. Je to jako v televizi: čím hloupější program se vysílá, tím víc má diváků.“
---
„Před příchodem spánku pan farář Oskari Huuskonen nesoustavně přemýšlel, že kdyby Ježíš byl Fin, tak chození po vodní hladině by nebyl žádný velký div, rozhodně ne v zimě. Při chůzi po hladině totiž nejde o sílu víry, ale o tloušťku ledu.“
---
„Ale jinak se holub s medvědem nedají moc srovnávat, každý je úplně jiný. Holub nespí v zimě a medvěd zas nelítá.“
Já jsem k padesátinám medvídě nedostal, ale bylo by to jistě zajímavé. A přístup pana faráře k církvi mi byl velmi blízký.
Opět velmi příjemná a vtipná kniha, u které jsem se párkrát smál i nahlas. Doporučuji na relaxaci.
Velmi uspokojivé.
Hodně mi kniha připomněla Stoletého staříka. Co postava, to svéráz. Ať se stane něco sebebevíc zvláštního, tak se nad tím skoro nikdo nepozastavuje. To musí být život na severu Evropy :)
Četlo se to hezky, ale jinak byla kniha dost nekonzistentní. V první části děj plyne celkem rovnoměrně, ale v dalších najednou přeskočíme i několik měsíců jednou větou. Autor občas sklouzne k popisu historie místa, kde se zrovna hrdinové vyskytují, takže to vypadá jako turistický průvodce. Navíc se pak už jedná spíše jen o sled epizodních příběhů, než ucelený příběh.
Roztomile nonsensní knížka. Chvilku jsem si na finský humor zvykala, třeba hned na začátku kuchařka a medvědice zpopelněné vysokým napětím mě moc nerozesmály, ale střelenými nápady pana faráře a medvěda jsem se bavila. Dokonce mám chuť si zkusit hod oštěpem kolmo vzhůru. ;-)
U první kapitoly jsem si říkala, zda půjde o podobně černý humor, jako má Stará Dáma, ale tenhle příběh je celkově milejší, pan farář i jeho "univerzální" míša všeuměl jsou sympaťáci a rozhodně doporučuju na oddych i do nepohody!
Četla jsem v únoru 2011. Podle mých poznámek:
Parodie, ironie - to beru.
Zesměšňování třeba i citací z Bible se mi nelíbí (nejsem nábožensky založená).
Tuto knihu jsem četla na doporučení, bylo mi řečeno, že je to opravdu sranda ale buď to jsem obrovský suchar bez smyslu pro humor nebo nevím. Po první kapitole jsem trpěla ale statečně jsem jí dočetla i přes to že mě nebavila a humorných situací tam bylo velice málo nebo podle mého názoru bych řekla že spíše žádné.
Zbytečně dlouhé roztahované ale je to klasický Arto.Škoda kdyby kniha měla těch jeho obvyklích cca 170 stránek byla by super.
Mě se kniha líbila. Není to taková ta co člověka vtáhne do děje a nenechá ho knihu odložit. Ani to nemá nijak vygradovaný děj a konec. Ale celá kniha je takový velmi milé (a velmi neuvěřitelné) povídání o farářovi a jeho medvědovi. Vzdycky kdyz uvidim zehlici prkno tak si vzpomenu na medvěda.
Kdybych byla nečetla Falletovu Zelňačku, byla bych tuto knihu označila za největší blbost, kterou jsem kdy četla.
Ale protože jsem Falletovu Zelňačku četla, tak vím, co to "strašná blbost" je, a pro ukrácení volné chvíle nad klidnou, příjemnou, ničím nenáročnou (ale opravdu ničím nenáročnou) knihou doporučuji právě Falleta.
Původně jsem uvažovala o dvou hvězdičkách, ale poslední stránka knihy mě přesvědčila, že mám ještě jednu přidat.
Zaujala mě vtipná obálka s obrázkem J. Slívy.
Takový zvláštní humor, který mi až tak nesedl... První třetina ještě jakž takž, ale pak už jsem se s obsahem i formou prostě minula.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Začátek mě pobavil humorem tak černým, že by mohl sbírat bavlnu. Dál už to tak temnohumorné není, četba navozuje spíš lehká pousmání nad nejrůznějšími absurditkami. A je to hezký zabavný cestopis zalidněný více či méně kuriózními postavičkami.