Leona333 komentáře u knih

Rodinka je jako sopka, sopka, která ze sebe chrlí tuny směsi roztavených hornin, žhavé lávy... Aspoň tak na mě působí charaktery a emoce všech zúčastněných postav v téhle knize.
K. P. Burke si psaní této neskutečně šílené jízdy určitě užil, neb do ní vložil mišmaš všeho možného, i nemožného. Od hanebného, bolavého, krvavého, fanatického, brutálního, zoufalého, ale i omamně opojného... Díky tomu všemu, mě tohle číst, neskutečně bavilo.
Budu se těšit na další knižní díla, od tohoto..., autora.

19 16.01.2025

Kdybych z této antologie měla za sebe vypíchnout tři - čtyři nejlepší povídky, tak bych je uvedla takhle: ,,v ROKLINĚ KOSTÍ, byla PAŘBA S MESIÁŠEM, která mi posléze vehnala OCELOVÉ SLZY do očí, neboť mi u toho došlo, že ŠROT JSI A V ŠROT SE OBRÁTÍŠ."
Všechny povídky se mi vesměs líbí. Některé jsou více k zamyšlení..., některé více k pobavení... Závěrem si troufnu podotknout, že i obal této knížky, je jednoznačně originální...

17 16.01.2025

Oba knižní díly Stodůlek, mám doma již mnoho let... Tuhle "dětskou partu" jsem si jako malá hodně oblíbila a opakovaně si o nich četla.
Ano, Eva Bernardinová dokázala napsat velice čtivý příběh pro děti, který mnohokráte chytil za srdce...
Já v něm i velice kladně hodnotím a vnímám chování tehdejších rodičů k dětem, jejich výchově. To jak jim nesekundovali věčně u zadku, nekontrolovali zda stojí dostatečně daleko od vody, aby náhodou nebylo žbluňk..., nelezly dětičky na stromy a pak náhodou nebylo bác... A tak dál a dál...
Ta dětská svoboda - tím pádem možnost poučit se z vlastních chyb, se mi z pohledu, porovnání dnešní doby + výchovy, za pomoci i mobilní kontroly..., zdá mnohem více nesvobodná, než byla za mého dětství ta má... ; )

22 12.01.2025

Třináct povídek! Tedy třináctka není pro Paranoiu, rozhodně nějakým "hororem," nikterak v ničem nešťastným číslem... ; )
Povídky se mi velice líbí. Sice je tu a tam pár drobností..., díky nímž jim dle mého, do úplné dokonalosti - celku maličko chybí, ale i tak!
Ludmila Svozilová mi touto knihou ukázala, že je nadmíru čtivá, nevyzpytatelná, potměšilá, každým coulem i rafinovaně nápaditá spisovatelka.

20 11.01.2025

Magnet, za dob již dávno minulých..., uměl vydávat pro své čtenáře, zpravidla velice kvalitní věci - knížky. Tahle detektivka je toho příkladem. Ničím unylým, ničím nudným rozhodně není, tahle Večere s vrahem...

17 11.01.2025

Jedna z těch útlejších knížek, která v sobě skrývá silný příběh. Nakonec těžká voda (D2O, oxid deuteria) a jeho získání + možné využívání..., by bylo pro Němce za války něčím, jako je pro zlatokopy - zlatá žíla...
Díky Františkovi Kafkovi jsem si tento výjimečný a v dějinách zásadní příběh..., znovu připomněla.

19 11.01.2025

Tak jasně, že jsem šla do Osady, i tak trochu s nostalgií, neb mnohé knížky od tohoto autora do mého dětství a dospívání, bezesporu patří...
Kniha nezklamala. Její děj byl vážně dobrý - chytlavý. Prostředí a hlavní postavy jakbysmet. Úplně jsem se nechala vtáhnout, vcucnout námi neznámou planetou a jejími obyvateli do jejich každodenní "rutiny," která sebou nesla mnohá překvapení...
I já souhlasím s tím, že by kniha mohla mít možné pokračování, které si bohužel..., musí každý příznivec této Osady, vytvořit ve své hlavě, fantasii sám... ; )

32 08.01.2025

Aljaška! Severní a severozápadní ohraničení tohoto státu tvoří Severní ledový oceán, zbytek poloostrova a území státu - Tichý oceán.
Oceán! Jak příznačné k této knize, jejím hlavním hrdinům, hrdince... Temný, hluboký, ledový, krutý, nevyzpytatelný, nedozírný svého konce... Stejně tak na mě působily emoce všech zúčastněných, hlavně otce...
Nakonec, přeci jen někteří našli "světlo svého záchranného majáku...," díky němuž se dostali do bezpečí. Do bezpečí lidského porozumění a lásky.
Ano, ten konec potom všem..., na mě působil až moc šťastně, sladce...

36 07.01.2025

Ne, nezabývám se numerologií, ani ezoterikou..., každopádně některá jména mi u některých lidí padnou, jako "poklice na hrnce." Třeba sv. Jiří - Drakobijce... A stejně tak, pak Jiří Markovič - "lovec a bojovník s draky - démony, lidskými démony, které nelze pokaždé překonat, zničit, vyléčit, napravit..."
Kniha je to opravdu tvrdá, přímo bestiální..., četla jsem ji s vědomím, že mnohým v této knize, nikterak pomoci není...
Lovce přízraků, doporučuji k přečtení.

29 07.01.2025

Město Florencie se svojí italskou, nefalšovanou prostopášností, nevázaností... a na druhé straně stojí - anglická, viktoriánská morálka, prudérnost...
Takže se ani jeden mladičké Lucy nediví, že poví: "Dost!" Nakonec, o tom přeci je mladost?! O neposlušnosti, bojovnosti, nerozvážnosti, zasněnosti. O jednom pokoji s vyhlídkou... ; )
Celkově to bylo velice milé a půvabné, na dvě literární odpoledne.

24 07.01.2025

Erma Bombecková a její zvířena..., mě úplně rozložila. Smála jsem se téměř pořád, stále dokola...
Důvtipná, humorná, sebekritická a jak jinak, v mnoha ohledech, víc jak pravdivá, je tahle nenápadná kniha.
Od autorky je to již má třetí knížka a ani zde v ničem nezklamala.

24 07.01.2025

Lišácky mazaná, je autorova tahle kniha. Chvílemi zábavná..., nepředvídatelná..., skrze přírodu nesmírně půvabná... Takže je i má oblíbená.
Arto Paasilinna oplývá nevšedním humorem, který mne baví i v čase, hlavně v čase vánočním. Mám ji ve své knižní sbírce a opakovaně se k ní vracím... ; )

34 22.12.2024

Málokdy se stane, že se mi mnohem více líbí film nežli kniha. Film Černý vlk z roku 1971, v režii Stanislava Černého, je toho příkladem.
Tam jsem v autentičnost děje a i postav věřila mnohem víc, než v příběhu na papíru... Možná to udělalo i skvělé herecké obsazení v podání Rudolfa Jelínka, či Radovana Lukavského, kteří svým hereckým umem, pozvedli Černého vlka, stejně tak jako Krále Šumavy..., o nějaký ten stupínek výš.

29 22.12.2024

Ze čtení - po dočtení Ledové generace, se dostavilo zklamání... Vážně by mě nikdy nenapadlo, že pro možné srovnání..., bude "Čuk a Gek" od Gajdara, z mého pohledu více dramatický, hororový, ledový, fantaskní... nežli je tahle sci-fi. Obzvlášť, když si vybavím, jak šli dva hošíci ledovou tajgou za svým otcem...
Nehodlám nic víc prozrazovat, komentář protahovat. Za sebe mohu pouze zkonstatovat, že se mi příběh moc nelíbil.

27 22.12.2024

Skutečně by bylo nenormální, kdyby v Konečně normální vraždě, ubral autor na svém kousavém humoru..., autentičnosti..., břitkosti, ale i lidskosti, díky níž se k této partě vyšetřovatelů, opakovaně vracím.
Tak jako vždy. Dobré to bylo! Velice čtivé to bylo!

32 16.12.2024

Výraz stalking byl do kriminalistiky převzat z lovci používaného výrazu pro pronásledování, či stopování zvěře s cílem ji dostihnout a usmrtit.

Jo tak tohle je v knize uvedeno - vepsáno ještě před samotným příběhem. Pak hned ta první věta. "Zasloužila si chcípnout." Tak ta mě Dravé zvěři napospas, navnadila. No a potom jsem jen čekala, čekala, četla a stále doufala, kdy se to pořádně rozjede...? Chytne to ty pořádný grády... ? A ono nic. Což může být i mnou, ne paní autorkou. Neb jsem na tohle téma přečetla již mnohá díla. Tak třeba tím pádem byla má očekávání nadstandardně vysoká...
Jednoduše mě Jana Jašová tímto krimi příběhem, nikterak zvlášť nezasáhla.

30 15.12.2024

Stále mám v živé paměti, jak nám kdysi soudružka učitelka na základce říkala, že tento půvabný příběh medvědáře Kuby Kubikuly, vznikl v době, kdy byl Vančura gestapem zatčen, vyslýchán, mučen a posléze popraven. Proto je v této pohádce toliko strachu, pocitu hladu a i zimy - chladu...
No, když uvážím, kdy poprvé tahle knížka vyšla..., tak je víc jak zřejmé, že soudružka učitelka dosti blafovala...
Ano, Kuba s Kubulou jsou stále o hladu, třesou se zimou, medvídě se třese i před smyšleným strašidlem Barbuchou..., název obce Vařečky a Hrnce, nejsou vymyšleny jen tak náhodou...
Každopádně já z tohoto příběhu nic politického nevnímám. Vnímám jen jednu krásnou pohádku pro dětské a nejenom dětské čtenáře, kteří v ní vidí laskavost, moudrost a i statečnost. Statečnost, která poukazuje na jedno přísloví a to zní, že: ,,Strach má velké oči..." Velké oči, které zbytečně vidí..., mnoho v Barbuchovi... ; )

36 15.12.2024

V sonetech od Shakespeara, bych se moc nešťourala... Byla to jiná doba, ve které tento velikán žil a psal, takže skrze myšlení, písemné vyjadřování... jsme v 21. století, jaksi už dál...
Každopádně jeho texty - sonety jsou zde opravdu zdařilé. Vlastně v mnohých případech nadčasové..., melancholické, dramaticky a i ironicky výsměšné....
Krásně to vystihuje sonet 91.
Za mě parádní dílko a parádní překlad Jana Vladislava.

29 15.12.2024

Nestíháte v tom předvánočním běsnění...? V nakupování? Vaření? Pečení a uklízení? Tak si na chvilku sedněte a tuhle útlou knížečku si do rukou vezměte. Neb teprve s ní začíná, ta pravá "MŮRA NOČNÍ, PŘEDVÁNOČNÍ."
Jako pobavila velmi. ; )

34 08.12.2024

Ano, téměř každý by chtěl umět psát tak, jako Agatha Christie... Někdo se k ní docela slušně v rámci psaní už přiblížil a někdo prozatím nikoliv...
Detektivka - Vražda s vůní mandlí, spíše ne. Z části opravdu dost kopíruje božskou Agathu..., z další čísti moc kombinuje..., natahuje... a i tak trochu unavuje. Nakonec mi v samém závěru zbyla jen jakási hořká vzpomínka na rodinné setkání na ostrově Valö... Hořká, jako samotná chuť mandlí... Takže aspoň v tomhle je název krimi - knihy, s ohledem nejen na vůni mandlí, ale hlavně i chuť..., dost výstižný...

34 05.12.2024