Leona333 komentáře u knih

Skutečně by bylo nenormální, kdyby v Konečně normální vraždě, ubral autor na svém kousavém humoru..., autentičnosti..., břitkosti, ale i lidskosti, díky níž se k této partě vyšetřovatelů, opakovaně vracím.
Tak jako vždy. Dobré to bylo! Velice čtivé to bylo!

21 16.12.2024

Výraz stalking byl do kriminalistiky převzat z lovci používaného výrazu pro pronásledování, či stopování zvěře s cílem ji dostihnout a usmrtit.

Jo tak tohle je v knize uvedeno - vepsáno ještě před samotným příběhem. Pak hned ta první věta. "Zasloužila si chcípnout." Tak ta mě Dravé zvěři napospas, navnadila. No a potom jsem jen čekala, čekala, četla a stále doufala, kdy se to pořádně rozjede...? Chytne to ty pořádný grády... ? A ono nic. Což může být i mnou, ne paní autorkou. Neb jsem na tohle téma přečetla již mnohá díla. Tak třeba tím pádem byla má očekávání nadstandardně vysoká...
Jednoduše mě Jana Jašová tímto krimi příběhem, nikterak zvlášť nezasáhla.

19 15.12.2024

Stále mám v živé paměti, jak nám kdysi soudružka učitelka na základce říkala, že tento půvabný příběh medvědáře Kuby Kubikuly, vznikl v době, kdy byl Vančura gestapem zatčen, vyslýchán, mučen a posléze popraven. Proto je v této pohádce toliko strachu, pocitu hladu a i zimy - chladu...
No, když uvážím, kdy poprvé tahle knížka vyšla..., tak je víc jak zřejmé, že soudružka učitelka dosti blafovala...
Ano, Kuba s Kubulou jsou stále o hladu, třesou se zimou, medvídě se třese i před smyšleným strašidlem Barbuchou..., název obce Vařečky a Hrnce, nejsou vymyšleny jen tak náhodou...
Každopádně já z tohoto příběhu nic politického nevnímám. Vnímám jen jednu krásnou pohádku pro dětské a nejenom dětské čtenáře, kteří v ní vidí laskavost, moudrost a i statečnost. Statečnost, která poukazuje na jedno přísloví a to zní, že: ,,Strach má velké oči..." Velké oči, které zbytečně vidí..., mnoho v Barbuchovi... ; )

25 15.12.2024

V sonetech od Shakespeara, bych se moc nešťourala... Byla to jiná doba, ve které tento velikán žil a psal, takže skrze myšlení, písemné vyjadřování... jsme v 21. století, jaksi už dál...
Každopádně jeho texty - sonety jsou zde opravdu zdařilé. Vlastně v mnohých případech nadčasové..., melancholické, dramaticky a i ironicky výsměšné....
Krásně to vystihuje sonet 91.
Za mě parádní dílko a parádní překlad Jana Vladislava.

20 15.12.2024

Nestíháte v tom předvánočním běsnění...? V nakupování? Vaření? Pečení a uklízení? Tak si na chvilku sedněte a tuhle útlou knížečku si do rukou vezměte. Neb teprve s ní, začíná ta pravá "MŮRA NOČNÍ, PŘEDVÁNOČNÍ."
Jako pobavila velmi. ; )

27 08.12.2024

Ano, téměř každý by chtěl umět psát tak, jako Agatha Christie... Někdo se k ní docela slušně v rámci psaní už přiblížil a někdo prozatím nikoliv...
Detektivka - Vražda s vůní mandlí, spíše ne. Z části opravdu dost kopíruje božskou Agathu..., z další čísti moc kombinuje..., natahuje... a i tak trochu unavuje. Nakonec mi v samém závěru zbyla jen jakási hořká vzpomínka na rodinné setkání na ostrově Valö... Hořká, jako samotná chuť mandlí... Takže aspoň v tomhle je název krimi - knihy, s ohledem nejen na vůni mandlí, ale hlavně i chuť..., dost výstižný...

29 05.12.2024

Zem bez nebes a nebe místo hlíny
a ve mně jenom zalehnutý hlas,
bez konce ozvěna a nekonečný čas
a bez počátku zásluhy i viny.
Lásko má, věčná... Lásko, slyšelas?

Tak hned v úvodu - prologu vás nakopne tohle... No a pak se celý příběh rozjede - rozvine, jak zlatavý písek pouští.
Musím souhlasit, že Pláč prokletého krále byl famosní..., aktéři příběhu skrz na skrz dokonale uvěřitelní... Lidští, bolaví, šťastní a ano. Svým způsobem navěky nesmrtelní...
Ke knížce se ráda čas od času vracím...

24 05.12.2024

Mou oblíbenou knihu Dobrá znamení, bych jednoznačně označila za ĎÁBELSKY BOŽÍ čtení...

32 04.12.2024

Dnes už velké, obrázkové retro... Každopádně to byl kdysi dávno dárek školy, k slibu Jisker... ; ) Takže jsem si Mladého požárníka, ze slušnosti po celá ta léta nechala. A kdo ví? Blíží se Vánoce..., tak se mi ta možná prevence v něm, může třeba i hodit. ; )

26 04.12.2024

Tohle je autorčina prvotina...? Jestli ano, tak klobouk dolů. Velice pěkné, půvabné, místy i napínavé...
Jana Švecová si s postavami velice dobře pohrála a vtiskla jim nádech určité autentičnosti, lidskosti.
Příběh sám o sobě velice dobře plyne a nutí čtenáře číst dál a dál, až do samotného finále... : /

23 04.12.2024

Tak nevím, zda zámořští, západní autoři, i s touto paní autorkou mají vůbec páru, vědí o čem píší, když se pouštějí do slovanských příběhů, pohádek, bájí...? Asi moc ne. Jinak by to ve většině případů nedopadlo takhle...
Prostě je vidno, že zde nevyrůstali - nepochopili.... Takže jim ta určitá "hororovost," která se v těchto příbězích již nalézá, jednoduše uniká. Proto mi většinou vadí, že z těchto knih, i z tohoto Nesmrtelného příběhu, vznikl jakýsi bizár - spatlanina, kterou bych ruským a ani jiným slovanským pohádkám nepřála. Ty už totiž ve svých příbězích, mnohokrát nesly, nesou svou bolavou krutost a demagogičnost, až dost...

23 04.12.2024

Chlípná chapadla mě dostala. Omotala si mě a nepustila. Až takhle ujetě parádní jízdu jsem nečekala a to už jsem si dříve od autora něco přečetla...
Tohle je přesně ten druh žánru, který si čas od času nechám pustit žilou, abych si oddychla od vážnějších knih - témat. Tady se nechám bavit švihlou magořinou, která nejednou, zabrnkala na bránici mou.

25 04.12.2024

Nebudu a ani nemusím psát zde svůj kladný komentář ke knize. To již udělali v příspěvcích níže jiní...
Já se zaměřím více na celkovou grafickou úpravu a propracovanost komiksu - komiksů... Ta se dle mého moc povedla. I pana Janiše bych za překlad pochválila, neb při srovnání s originálem..., se opravdu vše, slovo od slova přeložit nedá. Na to má náš jazyk své úžasné výrazy a slova. A zde se je podařilo velice šikovně, obsahově rozvinout, nám čtenářům nabídnout...
Takže ano, já jsem naprosto spokojená. ; )

22 04.12.2024

Zprvu mi přišlo, že jsem začala číst, další severskou krimi. Určitá ponurost, alkoholismus, depky, traumata z časů dávno minulých... Prostě SOS...!
Pak se příběh více otevřel a čím dál víc získával na určitém mystičnu a tajemnu. Což zde nehodnotím úplně jako TOP.
Kdyby autor v některých místech, pasážích trochu ubral, byla bych z Černého jícnu asi více nadšená. Ale i tak to ve finále na pěkných tři a půl hvězd dá.

23 04.12.2024

Osiřelo dítě, bylo v rámci čtení, tak trochu k porovnání s horskou dráhou - jízdě...
Některá povídka měla pomalejší rozjezd, ale pak to byl parádní sešup..., některá povídka byla, se snažila být nadupaná a akční od začátku do konce..., ale nikterak v ničem nenadchla, nepřekvapila..., takže i taková nuda.
Jednoduše antologie...

25 04.12.2024

Já postavím si bezvadný most,
pevné pilíře a bude jich dost,
aby udržely aspoň tolik
co láska, víra má váží.

Pak přejdu tam, kde mě nečekáš,
malý je most, ale rozhodně náš
a vyhrává ten, kdo se vzdálenost
překlenout snaží...

Tak tenhle text písně Mosty, kdysi tak často hrávané v rádiích..., mi pokaždé přijde na mysl, když si o svém dni volna, pro zlepšení nálady..., sáhnu do své knihovny, pro tuhle skvělou povídku...
Protože přesně o tomhle, tenhle laskavý příběh je. Ne o ničení a bourání všeho kolem nás..., ale o vytváření si imaginárních, neviditelných mostů mezi námi lidmi bez ohledu na to, jaká je zrovna nad námi konstelace hvězd, nebo politická situace v jednom, či druhém táboře...
I na pár stránkách, může pro nás čtenáře autor "zachytit něco zcela všedního," v mimořádně písemném projevu...

35 03.11.2024

Edgar Allan Poe a jeho Israfel, či jeho Červ Dobyvatel, bezesporu patří mezi mé top a oblíbené, stejně jako Havran a Znal jsem jej...
Autor má na svém kontě mnoho nesmírně zajímavých děl..., které se hodí do jakéhokoliv ročního období. Zejména, když nastane čas dušičkový...

35 02.11.2024

Už dlouho se mi nestalo, abych knihu četla tak dlouho, na etapy. Stále ji odkládala a pak se k ní znovu vracela... No, zde tomu tak bylo. Nějako jsem se do tohoto příběhu nemohla začíst. A ač má být inspirován na základě skutečných událostí..., přišel mi díky, až násilně našroubovanému mystičnu - hororovému tajemnu..., místy poněkud překombinován, v mnoha ohledech nezodpovězen..., sám sobě ztracen...

35 02.11.2024

Tyhle Filmové komedie, se mi nikdy neomrzí, nezevšední, z hlavy hlášky postav nevypaří, neb díky dvěma výjimečným pánům..., je tahle čeština ryzí... ; )
Další z knižních klenotů, který do mé sbírky bezesporu patří. Navíc je obohacen o velice pěkné, černobílé fotografie - momentky herců, z daných již kultovních filmů... ; )

34 30.10.2024

Už kdysi jsem se se svojí kamarádkou shodla na tom, že Amos Oz, je mistr extra zdlouhavého popisu. Tam, kde jinému autorovi stačí ve dvou větách napsat, že si voják zapálil a vykouřil cigaretu, tak tam je Oz schopný vést popis tohoto úkonu přes dvě stránky... Ovšem popisuje jej opravdu bravurně. S jakousi lehkostí a samozřejmostí, s kterou vás okamžitě vtáhne do děje.
Ani jeho Jidáš nikam nespěchá... Přesto mi čas strávený s ním, utekl velice rychle. Opět mi i zde, bylo nádherným citem pro jazyk - myšlenku, položeno několik důležitých otázek, na které si většinou musím jako jeho čtenář - čtenářka, nalézt odpovědi sama...
Amos Oz, bezesporu mezi světové spisovatele patří.

35 29.10.2024