Les oběšených lišek
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19697/les-obesenych-lisek-19697.jpg
4
385
385
Humorný příběh tří svérázných uprchlíků, kteří se setkají v opuštěné chatě uprostřed laponské tajgy. Ve staré lovecké chatě v laponské pustině se setkají dva muži - vypočítavý lupič, který se snaží ukrýt před kumpány, s nimiž se nechce dělit o kořist, a násilnický důstojník, který roční dovolenou uprostřed přírody řeší své problémy s alkoholem. Oba antihrdinové po počátečních konfliktech nacházejí jakýsi způsob soužití až přátelství a když k nim později přibude třetí utečenec, domorodá stařenka prchající před státním domovem důchodců, stává se z opuštěného srubu div ne idylické hospodářství. To však brzy naruší jednak místní policista, jednak lupičův nebezpečný komplic... Další velmi dobrá autorova variace na téma útěku před civilizací a "terapie přírodou". Nechybí ani ochočené divoké zvíře, tentokrát liška, a humor v mnoha podobách, od situačního přes černý až po absurdní.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Humor
Vydáno: 2006 , HejkalOriginální název:
Hirtettyjen kettujen metsä, 1983
více info...
Přidat komentář
Občas jsem se i zasmála, taková milá blbost. Za přečtení to stojí, ale že bych se ke knížce vracela, nebo mi nedejbože přinesla nějaké ponaučení, tak to ne.
Oddychová příjemná blbůstka. Oslava svobodného života a popis nádherné divoké přírody.
První polovina knihy se mi líbila více, než zbytek. To už byl totální galimatyáš.
Čierny humor par excellence. Sadlo mi to ako ri* na šerbeľ. Akurátny mix absurdizmu, čierneho humoru a dobrodružstva zasadený do studeného prostredia, avšak vďaka karikatúrnym postavičkám ma oblialo hrejivé teplo. Malo to správnu dávku mojej milovanej irónie a sarkazmu. U babky som podozrievavo hľadela na hnojisko a iné juntunenovské dúpätá a pelechy, veď čo keby?! No a v zime sa asi vyberiem na prechádzku do neďalekého lesa, možno si skrotím líšku. Alebo v našich končinách skôr medveďa.
Měla jsem nějaké plány, kam bych se chtěla podívat... ale přehodnotila jsem je. Finsko! Bažím poznat tě blíž!
Chtěla jsem vložit citaci, ale nemůžu najít, co jsem při čtení vybrala, oči mi jdou už šejdrem. Mám stejně ale pocit, že skoro každá stránka by mohla vyvolat smích... :-)
Možná by Finům byla směšná naše jména a příjmení, jakož i názvy míst, ale to, co si člověk přečte v knihách autora je k popukání... i když Finům to asi připadá stejně normální, jako nám třeba Zlámaná Lhota a podobně :-).
Moje třetí kniha (Autobus sebevrahů, Stará dáma vaří jed) a potřetí konstatuji: Paasilinno... já tě prostě žeru!
Naprosto nepravděpodobné setkání prchajícího podvodníka, stále opilého majora a devadesátileté laponské stařenky v severním Laponsku. A na návštěvu přijde sobí policista nebo mnohonásobný vrah. Kdyby mi ta nepravděpodobnost tolik nepřipomínala Stoletého staříka a jeho trampoty, určitě by mě to bavilo víc. I tady přijde hlavní hrdina Oiva Juntunen neoficiální cestou ke spoustě zlata, které pak utrácí a i jím uplácí a tím vznikají šibeničně humorné scénky. V příběhu se pěkně ukazuje, že když je člověk odkázán sám na sebe, najednou funguje úplně jinak než ve společnosti. Poslouchala jsem jako audio a výběr hlasů je opět výborný. Obzvlášť Libuše Švormová se jako stařenka Naska vyřádila. Pokud vás baví černý humor a chcete si jen tak odpočívat, určitě si knihu poslechněte.
Opět další originální oslava svobody, svobodomyslnosti a krásné finské přírody. Profesionální podvodník, major opilec a devadesátiletá laponská stařenka kdesi v Zemi nebožtíka Juhy... Připadá vám ta společnost poněkud bizarní? Tak přidejte ještě jednoho mnohonásobného vraha, policistu, dvě prostitutky, pytláka, pasáka, sociální pracovníky, rotu vojáků, pár zbloudilých německých turistů a navrch posaďte liščí mládě a jednoho hodně starého kocoura. Roztopte saunu, nalejte pomerančovou kořalku a zaposlouchejte se do jemného ševelení mrazivého vzduchu z nedalekého Lesu oběšených lišek.
Paasilinniho knihy jsou prostě originál každým coulem. A pokud vám vyhovuje tenhle černý humor - nehumor, nebudete zklamáni.
P. S. Ty čtyři **** jen proto, že zatím nic nepřekonalo Autobus sebevrahů!
V rozporu se strašidelným názvem jde o roztomilou severskou absurdní blbůstku, která se moc dobře čte. Připomnělo mně to černým humorem oblíbený film, tuším švédský, Boj sněžného pluhu s mafií, přičemž tohle je o něco úsměvnější. Lidé jsou v podstatě slušná stvoření - i vyvrhel může mít laskavé rysy.
Takový mix všeho možného. Taková humorná oddechovka. Když chcete vypnout a nenuceně odpočívat s knihou.
Kniha mě nijak neuchvátila. Ne že by byla přímo špatná, to se říct nedá, ale prostě mi nesedl její styl. Až na výstupy sobího policisty mi totiž nepřipadala moc humorná, třebaže humorná být měla, i když se mělo jednat o černý humor. Nejsem si jistá, jestli bych ji dočetla v tištěné podobě. Naštěstí audio verze byla aspoň skvěle namluvená.
Nevím, zda bych byla schopná knihu dočíst v papírové formě, ale jako audiokniha na cestování do/z práce byla skvělá. Bláznivý příběh, finská mentalita, zimní Laponsko a spousta lidských vlastností, které spíše neoceňujete, tvoří zábavné čtení, potažmo skvěle a zajímavě zpracovaná audiokniha příjemný poslech.
Výborné! Oddechovka, která mi při poslechu tak nějak nasadila trvalý úsměv na rty. Přátelství, které v daleké finské pustině vznikne mezi úplně nepravděpodobnými postavami bylo až dojemné, obzvlášť přístup obou mužských hrdinů k devadesátileté stařence, která si nemohla na sklonku svého života přát vlastně lepší společnost. Kniha je vtipná, ale takovým zvláštním způsobem, mně se moc líbila. Poslechnuto jako audiokniha, čtveřice interpretů vynikající (D.Novotný, J.Zadražil, L.Švormová, P.Jeništa).
Úžasná kniha, pro někoho, kdo miluje knihy z prostředí hor, mrazu, sněhu... to byla opravdu povedená knížka, čtení jsem si maximálně užívala (s hrnkem horkého čaje v ruce). Nikdy bych neřekla, že se mi podle popisu bude taková kniha líbit, ale bylo to super a zařadila jsem ji mezi své TOPky.
Nedočetla jsem, nebavilo. Čekala jsem něco jako Stoletého staříka, který zaujal od prvních stránek. Když jsem došla k pozdějším pasážím, kde bych se správně asi měla už smát, vzdala jsem to. Snad někdy jindy.
No, ty kráso :). Jestli tohle mělo být něco na způsob terapie přírodou, jak se píše v anotaci, tak mě to dokonale zterapeu...ta...ty...zovalo. No, uvolnilo mě to :).
Krom tří uprchlíků popsaných výše, měla s sebou babča cca dvacetiletého kocoura a po okolí se též potulovala zvědavá liščí slečna.
Venku třicet, čtyřicet pod nulou, sauna vyhřátá, polární záře nad barákem. To se to pak jednomu vegetí takhle v pustině.
Hnedka bych se přidala :).
Milá oddechovka, která pokud máte rádi humor ve stylu Jonasse Jonassona, se vám bude určitě líbit.
Za mě Jonasson, nebo alespoň Analfabetka a Stoletý stařík, o fous lepší, ale i tak mě to bavilo a odpočinula jsem si u toho.
Paasilinna není můj úplně nejsrdcovější autor, tohle byla po delší přestávce třetí knížka od něj. Bavila jsem se nicméně výborně: laponská exotika, aktéři, praštěné dění, absurdita i černý humor (místy celkem na hraně), všechno dobře.
Líbilo se mi, jak se vyprofilovaly postavy, a to byl současně trochu kámen úrazu.
Čistý sentiment totiž, který v závěru zcela postrádal nadsázku, působil najednou vytrženě z kontextu, a vějičku dojetí, které by ze mě jakž takž vyždímal svým bezelstným soucitem major, ten těžkopádný halama s věčnými rekovnými vizemi a srdcem na dlani, jsem nesežrala víc než pragmatickému Ojvovi ani náhodou.
Jsou knihy, které je dobré číst, jsou ty, které je dobré poslouchat, a jsou ty, které bych možná četla se zaujetím trochu rozpačitým (jako tuhle), ale poslouchat přestat nelze.
Interpretace audioknihy byla jedinečná.
(Audiokniha)
Musím opět vyzdvihnout interpretaci všech zúčastněných, byli skvělí! A díky nim jsem i doposlouchala. Nevím, pro mě takový průměr a opět asi nepatřím do příslušné skupiny, která tento styl dokáže úplně ocenit... Ale pobavila jsem se, to zase né že né :-)
Autora jsem neznala, audioknihu jsem si půjčila náhodou. A byla to dobrá náhoda! Neměla jsem žádná očekávání, ale tahle kniha mě bavila jako už dlouho nic. Načtení - J. Zadražil, D. Novotný, L. Švormová - skvělé
Štítky knihy
přátelství humor útěk finská literatura tajga Laponsko
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Chvilku jsem si musela zvykat na styl a absurditu příběhu, ale pak už jsem se bavila a nestačila žasnout, co autor dokáže vymyslet a zkombinovat. Dám si přestávku a zase se k Artovi vrátím.