Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude přehled
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264581/bmid_komu-neni-shury-dano-dlouho-duchem--264581.jpg
4
141
141
Kniha začíná jednoho všedního odpoledne v Helsinkách. Mladého novináře přejede auto. Zemře, ale vzápětí se probudí jako duch. S živými lidmi už rozmlouvat nemůže, zato dokáže číst jejich myšlenky. Také se může zamilovat - ale jeho vyvolená musí předtím zemřít. Roztáčí se typický paasilinnovský kolotoč groteskních příhod, dobrodružství a dalekých i blízkých cest. Tentokrát však nejsou na pomezí skutečnosti, nýbrž za její hranicí. Žádní duchové přece neexistují! Nebo ano? Možná jich je mezi námi víc, než si myslíme. Kniha čtenářům představí mnoho zajímavých duchů z několika různých staletí, a dozvědí se z ní i to, proč někteří duchové žijí déle než jiní.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (43)
Nic na příběhu mi nepřipadalo veselé. Spíše bych řekla, že je to smutná retrospektiva života finského novináře. Nicméně mně kniha bavila a ráda si někdy přečtu některé z dalších knih tohoto autora.
Nic jiného jsem od něj zatím nečetl, tohle trochu stylem trochu připomínalo Saturnina.Jako nenáročná oddychovka fajn, ale žádný extra zázrak :-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 185x |
| ve Čtenářské výzvě | 29x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 50x |
| v Chystám se číst | 35x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 3x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Paasilinna, finský černohumoristický spisovatel, se stal mým oblíbencem. Jeho duchařina je nesporně nápaditá, byť ne zcela originální. Ale kdo by nechtěl sledovat, jak se žije příbuzným, manželi/manželce primárně, přátelům, kolegům... po jeho smrti? Tady přitom aktivity duchů zdaleka nekončí. Je to podobné jako v životě lidském. I člověk se s věkem učí, tak pro ne duch s dobou bez těla? A může být i užitečný, pokud jej to naplňuje. Překračování hranic fyzických je teprve zábava. A proč se nepodívat třeba na Měsíc? Nebo se nepotkat s papežem? A proč ne rovnou s Ježíšem? Kdo už má blíž k duchům, než duchovní ;-). Uznávám, že trochu víc jsem se bavila se starou dámou nebo liščími oběšenci, ale i tak mě další setkání s Paasilinnou potěšilo.