Královna čepelí
Aaron Rosenberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/72_/72579/bmid_kralovna-cepeli-l0r-72579.jpg
4
34
34
Rebel Jim Raynor ztrácí veškerou víru v lidstvo, když mocí zaslepený Arcturus Mengsk ponechá na Tarsonis telepatku Sáru Kerriganovou napospas zergům. Raynora však po Mengskově zradě mučí zvláštní vize o Charu – nehostinné vulkanické planetě ovládané děsivými mimozemskými zrůdami. Noční můry jsou čím dál tím živější a Raynor si začíná myslet, že nejde jen o pouhé výplody choré mysli, ale zoufalou formu telepatického kontaktu. Raynor se vydává na záchrannou misi v přesvědčení, že žena, kterou miluje, stále ještě žije. Ale hluboko pod povrchem spálené planety nachází jen podivnou kuklu… A s hrůzou přihlíží tomu, jak se z ní souká strašná a až příliš povědomá bytost. Stojí před ním nestvůra plná zášti a lačnící po pomstě… (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2010 , Fantom PrintOriginální název:
Queen of Blades, 2006
více info...
Přidat komentář
Nejdříve jsem chtěla začít knižní sérii StarCraftu knihou Křížová cesta, ale můj bráška mě nakonec přesvědčil, že mám vzít do ruky nejdříve Královnu čepelí. Stalo se. I když jsem hru nikdy nehrála (můj bratr hrál a hraje), knihu jsem si užila.
Líbí se mi ze začátku pomalé, ale jisté budování vztahů mezi Raynorem, Tassadarem a Zeratulem. Nemohla jsme se ubránit díky Zergům vzpomínce na film Hvězdná pěchota.
Kdybych měla nahráno, byla bych z knihy asi hodně nadšená, to sice nejsem, ale líbila se mi a jistě nezůstanu jen u téhle. (Případné nejasnosti mi vyjasní bratr.)
Kniha se mi líbila, z počátku je akční a pak se zaměřuje na budování vztahů mezi hrdiny Raynorem, Zeratulem, Tassadarem a Královnou čepelí. Dozvíte se také něco nového z historii Protossů.
Zábavné, akční a poutavé... v první třetině. Pak to jde všechno spolehlivě do kytek, děj se zvrhne v jakýsi hybrid mezi honičkou a hrou na schovávanou a hlavní hrdina nedělá nic jiného, než že bloumá po horách a špehuje tu zergy, tu zase protossy. V poslední třetině pak k tomu všemu přibude ještě nudné filozofování, což bych od románu podle PC hry vážně nečekal. Navíc páteř knihy, na které celý příběh stojí, Sára Kerriganová alias Královna čepelí, je trestuhodně neprokreslená a nezajímavá. Bída, bída... Sice jsem knihu přečetl za jediný den, ale spíš proto, že je víkend a já nemám moc co na práci, než kvůli kvalitě knihy. V tomto případě spíše nekvalitě. Doufám, že Rosenbergův Warcraft bude lepší...
Čtvrtá kniha ze série Starcraftu přináší návaznost na události z první knihy Křížové cesty. Jim Raynor po své menší revoluci neví jaký další krok učinit, pak ale přichází vize na Sáru Kerrigenovou a snaha ji zachránit. Jak už ale sám název napovídá Královna čepelí nestojí o pomoc ale o získání moci a rozsévání zkázy. Příjemné zpestření pro hráče druhého dílu hry Wings of Liberty, jelikož představuje události které byly před příběhem druhého dílu a mnohé vysvětlují a přináší více informací ohledně uspořádání roje Zergů a jejich chování, potom odhaluje více z historie tajemných Prottosů a představuje jejich myšlenkové štěpení na dva tábory. Jen je nakonec škoda že se zde konflikt zvrhne jen na styl partyzánské války na mrtvé planetě. Kdyby byly boje větší a pestřejší se zapojením do vesmírných střetů byla by tato kniha perfetkní. Takto je ale stále dobrá a čtivá.
Dobře se to četlo a udržovalo mě to stále ve zvědavosti co bude dál. Jedinou slabinou byly pro mne popisy dvou soubojů Zeratula, kdy jsem se v těch abstraktních věcech ztrácel. Nicméně to byly krátké pasáže, které nijak neubraly na pěkném čtení.
Kniha doplňuje vyprávění hry, setkáte se tedy se starými známými - kromě Jima Raynora také s Tassadarem, Zeratulem a dalšími. V hlavní roli je samozřejmě Sarah Kerrigenová, která to svým protivníkům docela natře. Děj je jednoduchý až plochý, ale čte se to dobře. Nečekejte rozsáhlé popisy psychologie postav, složité mentální pochody, rozsáhlé popisy lokalit nebo jiné prvky "náročnější" literatury. Nezapomínejte, že se jedná o brožovanou SF ve stylu hry, tj. děj odsejpá a přečtete si řadu dialogů.
Překlad je docela dobrý, přesto se pan Kovář mohl inspirovat lepším překladem Roberta Majora z Křížové cesty. Zajímavé je, že to nuhlídal ani odpovědný redaktor Libor Marchlík, který je podepsán pod oběma knihami. Příkladem je použití slova "vrh" místo "roj" (z originálu "swarm"). Je ale pravda, že překládat specifická slova vycházející ze hry, zejména názvy jednotek, je ošidné.
Narozdíl od jiných u nás vyšlých knih zde potkáte většinu známých postav a kniha není jen inspirována světem StarCarftu, ale příběh přímo dotváří (zároveň je zcela kompatibilní se hrou). A to je to, co si od těchto knih, my, fanoušci StarCarftu, přejeme.
Za me pecka a nesouhlasim se svarecem, ze to po prvni tretine slo do kytek. Dobry balanc akce a exkurzu do postav a sirsiho kontextu.