Rychlost temnoty
Tracy Hickman
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26639/bmid_rychlost-temnoty-Uc5-26639.jpg
4
46
46
Ardo Melnikov přišel o vše. Jeho planetu napadli Zergové a zavraždili všechny, které miloval. Touha po pomstě jej nakonec přivedla do řad konfederálního vojska. Právě byl se svou jednotkou vysazen na planetě Mar Sara, kde mají provést tajnou operaci. Z tajné operace se však stane zoufalý boj o holý život. Ardo ale netuší, že může přijít o daleko více než jen o svůj život. (zdroj: legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , Fantom PrintOriginální název:
Speed of Darkness, 2002
více info...
Přidat komentář
Kniha je zatím nejslabší ze série. Moc nových nebo zajímavých informací z univerza StarCraftu se tu nedozvíte.
Proč je Rychlost temnoty moje nejoblíbenější kniha ze světa Starcraftu a zároveň i nejoblíbenější ze všech světů, které vznikly pod taktovkou Blizzardu?
1. Postavy - Naprosto neznámé. S Jimem Raynorem, Arcturusem Mengskem, Zeratulem, Sarah Kerrigenovou a ostatními jsme se již opakovaně setkávali jak v knihách tak i v hrách. Známe jejich minulost, motivaci a dnes i jejich osudy. Zde máme příležitost vidět věci z perspektivy řadového vojáka.
2. Děj - Mě doslova vtáhl. Chvílemi téměř klaustrofobický. Kniha je navíc krátká a přečtete ji na jeden zátah.
3. Závěr - Nebudu Vám nic prozrazovat, každopádně jsem přečetl všechny knihy, které na motivy světů Blizzard vyšli a žádnou jinou s podobným koncem podle mě nenajdete.
Parádní knížka. Má to náboj, akci a ten závěr mě potěšil, že to nebyl žádný přehnaný slaďák ale hrdinská záležitost.
Popis na obálce říká téměř vše. Oproti všem ostatním česky vydaným knihám má řadu specifik. V první řadě jde o postavy, které se hrou nemají nic společného. A kupodivu to nevadí! Tracy vykreslil vskutku komorní drama odehrávající se na umírající Mar Saře pomocí postav jediné vojenské jednotky. Tvoří ji mariňáci a firebati, občas nějaký transportér, ale to je všechno! Tedy kromě tisíců Zergů, samozřejmě..
Hlavní postavou je vojín Melnikov, která je rozpracována dopodrobna. Není to moc práce, protože ho autor nechal všechno zapomenout prostřednictvím vojenské neurální převýchovy (vymytí mozku) a on se rozpomíná jen na něco a navíc neví, zda jsou to vzpomínky jeho nebo implantované. Mezi další významné postavy patří seržant Littlefield, poručice Breannová, firebat Cutter, záhadná Merdith a pár dalších. Jedná se o věrně popsanou vojenskou akci malého rozsahu s úkolem najít záhadnou bednu. Všude se to hemží Zergy a ke všemu jim za zády spadne taktická střela. WTF? Děj je dynamický, ale navíc stíháte sledovat rozpoložení postav a dýchá na vás jejich pocit beznaděje ze zrady velení a nekonečné hordy hladových Zergů. Příběh má netypický závěr a to knihu dále zlepšuje.
Nenechte se zmást číslem #3 na obálce knihy. Pokud by někdo chtěl přesné časové zařazení, jedná se o pár dní, během kterých se Konfederace pakuje z planety Mar Sara, kterou napadli Zergové (proč a jak se tam dostali, je věc jiná). Na začátku Křížové cesty též sledujeme evakuaci Mar Sary a potkáváme Kerrigenovou i Jima Raynora. Ale v 8. kapitole Mar Saru vyzmizíkují Protossové. Proto se děj Rychlosti temnoty (dobrý název) odehrává před Křížovou cestou nebo paralelně na jejím začátku.
Rychlost temnoty je již třetí kniha z populárního světa Starcraftu.
Přesto na sebe knihy nijak nenavazují a každá přináší jiné vyprávění
nezávisle na sobě, stačí se jen vyznat v universu Starcfatu. Zatím
poslední kniha co u nás vyšla se vyznačuje tím že je nejkratší a
značně se od předešlých odlišuje hlavně stylem autora.
Hlavní hrdina Ardo Melnikov ze začátku prožívá štastné období na
své poklidné domovské planetě hojnost. Jenže záhy přichází útok Zergů
a on přijde o vše, ale stihne si zachránit alespoň holý život. V touze
pomstít se nastupuje do řad vosk Konfederace. Zde se po výcviku a
restruktualizaci vlastní osobnosti, dostává s novou jednotkou na planetu Mar
Sara kde mají provést důležitou misi a získat cennou bednu, ale po
průzkumu oblasti dochází k prvním kontaktům s nepřítelem, po nalezení
oné vojenské bedny se situace ještě více komplikuje a z rutinní mise se
stáva boj o přežití které není vůbec jisté.
Přesto že začátek se hodně věnuje seznámení se s okolnosti nástupu
do maríny, představení spolubojovníků a důležitých postav příběhu,
pořádná akce začně probíhat až po nalezení bedny. A nesmí chybět ke
konci velkolepá bitva. Zde se hlavně soutřeďujeme na onu jednotku, samotná
Konfederace se stahuje z planety a dojde akorát na její morální srovnání
se Syny Korhalu což je skupina která se odtrhla od Konfederace a bojuje proti
ní a vede takovou menší revoluci, jedni ji považují za hrdiny, druzí za
teroristy, s ní se již dalo setkat v první knize. Ale ve finále ani jedna
strana neví vlastně dobrá.
Náš hrdina hodně času také stráví vlastním vnitřním bojem proti
tomu co dělá a jak byl vychován jako věřící člověk a naprostý
pacifista. Dost se autor věnuje pochopení jeho duše a rozvinutí jeho ideí a
názorů, což vůbec není na škodu.
Přesto že kniha má jen málo stran, ponoříte se do ní a nepřestanete
dokud nezjistíte jak to skončí, velmi solidní kousek který dělá
čest sérii.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2006 |  Draci letního žáru |
| 2008 | Draci podzimního soumraku |
| 1997 | Dračí křídlo |
| 2007 | Druhá generace |
| 2008 | Draci zimní noci |
Určitě nejslabší ze tří prvních knih doplňujících herní sérii Starcraft. Postavy jsou, kromě té hlavní, ploché a nezajímavé. Zápletka neurazí, ale není to zrovna pramen originality. To hlavní co hru drží je temná atmosféra, které vybojovala pro knihu třetí hvězdičku.
Určitě nelituji času stráveného u knihy, ikdyž se po předchozí očekával více. No což, fanouškům hry ji doporučím a fanouškům scifi, kteří opravdu neví co číst dál taky.