Starec a more
Ernest Hemingway
Príbeh kubánskeho rybára Santiaga a jeho boja o obživu s neúprosným morom sa povznáša na podobenstvo o osude človeka, ktorý sa nikdy nevzdáva. Maximálna sústredenosť na najpodstatnejšie prvky dodáva monumentalitu jednoduchému príbehu, a ktorom autor pracoval s prestávkami od tridsiatych rokov. Po dlhých týždňoch neúspešného lovu Santiago natrafí na obrovskú rybu. Nasleduje vysiľujúci zápas, v ktorom napokon víťazí človek. Ryba je však priveľká, preto sa ju rybár pokúša dovliecť k brehu pripútanú k člnu. Kým sa mu to podarí, rybu už zožral žralok, takže len obrovská kostra je svedectvom mimoriadneho úlovku.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2004 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem četla jako povinnou četbu k maturitě a tenkrát mě upřímně vůbec nezaujala. Nedávno jsem se však rozhodla přečíst si ji znovu a byla jsem docela mile překvapena. Příběh hezký, má jakousi hloubu, ale stylem mi moc neseděl. Každopádně, tuhle knihu by měl přečíst každý.
Četla jsem jí už před nějakým tím pátkem jako povinnou četbu. Vím, že jsem měla nutkání si v ní podtrhávat, jak se mi některé myšlenky líbily.
Stařec a moře je prostě povinnost...ať už se čtenáři líbí nebo ne, ale aspoň "ví". Pro mne naprostá klasika a za pět.
Ve škole nám paní učitelka říkala, že žádná kniha/hra/poezie/apod. není špatná - nejspíš jsme ji jenom nepochopili, a tudíž nemůžeme hodnotit její krásu. A to přesně se nejspíš stalo mně. Podle mě je knížka strašné nudná a doufám, že až "mentálně dospěju" na takovou úroveň, abych ji pochopila (a shledala krásnou), tak budu nekonečný boj starce s mořem opravdu vnímat jinak :D
Knižku jsem četla v rámci knižní výzvy, je to neuvěřitelně silné čtení, člověk k takové knize musí dospět.
Ačkoliv tato kniha spadá do povinné četby, po letech jsem se k ní vrátila - bez povinnosti a ráda. V této novele se nám tak před očima odvíjí strhující zápas rybáře s mocnou přírodou. Celý tento příběh pak vyznívá jako oslava lidské vůle, vnitřní síly, odvahy a nezlomnosti.
Skvělá kniha, i když se prvotně jednalo o určenou povinnou četbu, po letech jsem se ke knize opět vrátila. Vtáhla mne do děje a během chvilky jsem jí přečetla.
Charakter hlavní postavy mě ohromil natolik že za noc jsem knížku přečetla. Nikdy jsem tak upřímnou a skromnou knížku nečetla.
Kraťounký povídkový příběh o odvaze, vytrvalosti, pokoře a neúprosně krutém moří, které nedává nic zadarmo - 70 %
Kniha čtena v rámci povinné literatury na maturitu, kraťoučká, ale velmi poučná a zajímavá. Krásná kniha, když uvidím někdy něco o mečounovi, vždycky si na tuhle knihu vzpomenu (marlín je mečoun, jako vážně :-) )
Z knihy čiší zkušenosti autora. Bylo to zajímavé a poučné, vše do detailu vysvětlené. Moc hezká knížka.
Skvělá kniha ! Je úžasné jak dokáže spisovatel vyprávět tak dlouho o jedné události a rozvíjí a přitom vás kniha pořád baví ! Kniha, kterou by si měl každý přečíst.
Nevím co na této knize ostatní mají. Možná budu vystupovat z davu když řeknu, že mě vůbec nebavila - jak příběh tak styl, kterým byla napsaná. Ten příběh mi přišel nudný a předvídatelný. Vůbec, knihy od tohoto autora mi moc nesedí.
Nejsem literární kritik - neumím ohodnotit, jestli je historicky dílo přeceňované nebo podceňované nebo jestli si Hemingway zasloužil Nobelovku nebo ne.
Jsem jen obyčejný čtenář, kterému se Stařec a moře líbil. O čem celý příběh je a jak skončí jsem věděl (i s průměrem 3,9 z literatury a českého jazyka) a kdybych ho četl jako povinnou literaturu, určitě bych ho nedocenil.
Co mě tak dostalo .... samotný příběh. Je jednoduchý a o to víc mě zasáhl. Tématem je respekt, ne RESPEKT. Tak hluboký respekt, který člověk (v podání starce) chová k přírodě (v podání ryby) mi bral dech. Ano, respekt a úcta jednoho živého tvora k jinému. Smutné, když si uvědomím, že v současnosti není člověk schopen respektu a úcty sám k sobě, natož k přírodě.
Pozor, nezaměňujme úctu a respekt za přehnanou lítost - stařec několikrát oslovuje rybu, vyjadřuje svůj obdiv na její vůlí, ale zároveň opakuje, že ji loví a nakonec uloví. Svého činu lituje jen jedinkrát, a to ve chvíli, kdy jeho kořist žerou žraloci, protože tím jeho činy pozbývají na smyslu.
Velkolepost závěru je opět v jeho jednoduchosti - den (souboj člověka s přírodou) končí a zítra začíná nový, nikdo už se neohlíží, hledíme jen dopředu. Doporučuji
Neskutečný dojem ve mně zanechala - to jsem nečekala. Ležela mi tady dva měsíce a den před tím, než jsem ji měla vrátit do knihovny, jsem si říkala, že se zkusím začíst a ... nemohla jsem přestat. Nakonec jsem čtení musela odložit na druhý den, ale stále jsem myslela na dědu, jak to s ním asi dopadne a doufala, že se z výpravy vrátí živ. Měla jsem pocit neskutečné blízkosti k tomu nezdolnému staříkovi. Tak milé prosté vyprávění o síle, o životních hodnotách, překonání sebe sama, krásném vztahu mladého chlapce k starému příteli... Prostě ... dobre jak cip.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
2015 | Stařec a moře |
1974 | Sbohem, armádo |
1966 | Pohyblivý svátek |
2016 | Komu zvoní hrana |
1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Zpočátku mne to příliš nebavilo, ale postupně jsem se do toho po žraločím způsobu zažral a ke konci jsem sdílel mnoho ze Santiagových pocitů. Zvláštní kolik v sobě může nést tak zdánlivě obyčejný příběh.