Starec a more

06.10.2017

Kraťounký povídkový příběh o odvaze, vytrvalosti, pokoře a neúprosně krutém moří, které nedává nic zadarmo - 70 %

01.10.2017

Kniha čtena v rámci povinné literatury na maturitu, kraťoučká, ale velmi poučná a zajímavá. Krásná kniha, když uvidím někdy něco o mečounovi, vždycky si na tuhle knihu vzpomenu (marlín je mečoun, jako vážně :-) )

30.09.2017

Z knihy čiší zkušenosti autora. Bylo to zajímavé a poučné, vše do detailu vysvětlené. Moc hezká knížka.

27.09.2017

Skvělá kniha ! Je úžasné jak dokáže spisovatel vyprávět tak dlouho o jedné události a rozvíjí a přitom vás kniha pořád baví ! Kniha, kterou by si měl každý přečíst.

27.09.2017

Nevím co na této knize ostatní mají. Možná budu vystupovat z davu když řeknu, že mě vůbec nebavila - jak příběh tak styl, kterým byla napsaná. Ten příběh mi přišel nudný a předvídatelný. Vůbec, knihy od tohoto autora mi moc nesedí.

23.09.2017

Výborná kniha. Říkejte si, co chcete, ale Ernest Hemingway si tu Nobelovku zasloužil.

22.09.2017

Nejsem literární kritik - neumím ohodnotit, jestli je historicky dílo přeceňované nebo podceňované nebo jestli si Hemingway zasloužil Nobelovku nebo ne.
Jsem jen obyčejný čtenář, kterému se Stařec a moře líbil. O čem celý příběh je a jak skončí jsem věděl (i s průměrem 3,9 z literatury a českého jazyka) a kdybych ho četl jako povinnou literaturu, určitě bych ho nedocenil.
Co mě tak dostalo .... samotný příběh. Je jednoduchý a o to víc mě zasáhl. Tématem je respekt, ne RESPEKT. Tak hluboký respekt, který člověk (v podání starce) chová k přírodě (v podání ryby) mi bral dech. Ano, respekt a úcta jednoho živého tvora k jinému. Smutné, když si uvědomím, že v současnosti není člověk schopen respektu a úcty sám k sobě, natož k přírodě.
Pozor, nezaměňujme úctu a respekt za přehnanou lítost - stařec několikrát oslovuje rybu, vyjadřuje svůj obdiv na její vůlí, ale zároveň opakuje, že ji loví a nakonec uloví. Svého činu lituje jen jedinkrát, a to ve chvíli, kdy jeho kořist žerou žraloci, protože tím jeho činy pozbývají na smyslu.
Velkolepost závěru je opět v jeho jednoduchosti - den (souboj člověka s přírodou) končí a zítra začíná nový, nikdo už se neohlíží, hledíme jen dopředu. Doporučuji

21.09.2017

Neskutečný dojem ve mně zanechala - to jsem nečekala. Ležela mi tady dva měsíce a den před tím, než jsem ji měla vrátit do knihovny, jsem si říkala, že se zkusím začíst a ... nemohla jsem přestat. Nakonec jsem čtení musela odložit na druhý den, ale stále jsem myslela na dědu, jak to s ním asi dopadne a doufala, že se z výpravy vrátí živ. Měla jsem pocit neskutečné blízkosti k tomu nezdolnému staříkovi. Tak milé prosté vyprávění o síle, o životních hodnotách, překonání sebe sama, krásném vztahu mladého chlapce k starému příteli... Prostě ... dobre jak cip.

12.09.2017

Povinná školní četba, tenkrát jsem jí nečetla, myslím si, že bych jí ani neocenila. Smutný příběh.

09.09.2017

Ve své eseji o Hemingwayovi, Milan Kundera píše: "Bohatost slovníku není sama o sobě hodnotou: u Hemingwaye právě omezenost slovníku vytváří krásu jeho slohu."
To platí o celém Hemingwayově díle a platí to i o novele Stařec a moře, která patří k vrcholům jeho díla. Prostá krása slov, spolu s dějovou sevřeností (skoro by se dalo říct "koncentrovaností"), působí neobyčejně silným dojmem. Na této jednoduché dějové linii pak o to víc vynikají lyrické pasáže a poetické metafory, které jímavým způsobem charakterizují postavu starce i jeho situaci - "Plachta byla záplatována pytli od mouky a svinuta vyhlížela jako vlajka trvalé porážky."
Tato zdánlivá jednoduchost je tím nejvyšším mistrovstvím, ke kterému nelze dospět ze dne na den a ke kterému nedospěje každý.
Je logické, že také klade větší nároky na čtenáře.

02.09.2017

Krásný příběh o vůli, odhodlání a nezkrotnosti přírody a lidské touze. Autentický tak, že máte pocit jako byste byli na té lodi se Santiagem a vláčeli zkrvavenýma rukama tu obrovskou rybu.

25.08.2017

Nevedela som si spomenúť, či som Starca a more čítala, alebo nie. Vypožičala som si ho teda a (treba povedať) horko-ťažko dočítala. Nezaujalo ma to. Netešila som sa, že si večer sadnem/ľahnem k rozčítanej knihe. Neprežívala som so Santiagom jeho "ješitnosť". Nebol mi blízky ani štýl tejto novely, štýl jednoduchý a popisný. Príbeh vo mne nespôsobil a nezanechal nijakú emóciu. Iba rozhodnutie nesiahnuť tak skoro po ďalšej Hemingwayovej knihe. Ak vôbec niekedy...
Najzaujímavejším bol vzťah Manolina k Santiagovi a naopak. Pre mňa jediný hrejivý aspekt textu. No inak bolo až rukolapné to prázdno za slovami, bezvýchodiskovosť, životný pocit autora, ktorý ho, hoci bezpochyby prežil mnoho hrôz, nenaštartoval, lež viedol k tomu, že si sám zobral život.
Ani zo žartu by som Hemingwaya nepripodobňovala k J. Londonovi, ako učinili v doslove vydania, ktoré som dočítala. London vie rozrezonovať hruď, hoci, chudák, tiež nebol slobodný a mal svojich démonov. No Hemingway túto schopnosť nemá. A ak toto je, podľa "akademikov", ktorí to ocenili Nobelovou cenou, jeho najlepším dielom, na ostatné veru chuť nemám.

Nepripadá mi, že Hemingway mal dostať Nobelovku práve za túto novelu. Je to poriadne natiahnutá poviedka, tá reglementovaná téma proste novelu neunesie. Napísal lepšie veci, aj lepšie - a stručnejšie - opisy rybačky na mori. Pravda, tu je k tomu sociálna zložka: chudobný starec, nutnosť obživy, urputný boj, víťazstvo vôle a vytrvalosti, napokon prehra takmer tragická...rozhodne lepšie, než napr. jeho Mať a nemať. Ale prečítajte si opis rybačky na začiatku románu Ostrovy v prúde; pane jo!

18.08.2017

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem kdy četla... Nechci zde však vychvalovat knihu, pouze bych chtěla upozornit čtenáře a částečně uživatele, kteří knihu kritizují z hlediska obsahu děje. Tato kniha není v první řadě o ději - vyplutí na moře - chytání ryby - vracení zpět, jde o to, že by čtenář měl při čtení knihy nacházet patřičnou melancholii, plout se starcem a ze slovních obratů a hrátek slyšet melodii. Je mi líto, že to musím napsat takhle přímo, ale kniha není vhodná pro čtenáře bez literárního cítění a znalostí.

17.08.2017

Mnohem více se mi od Hemingwaye líbila kniha Komu zvoní hrana. Co se týče Starce a moře, samotný děj je vskutku nudný, je třeba posunout ho na pozadí a číst mezi řádky. Není to jen boj starce a ryby, je to i boj člověka proti sobě samému. Protože každý z nás si chce dokázat, že ještě k něčemu je, že něco dokáže.

06.08.2017

Neuvěřitelně silná starcova vytrvalost a touha po úlovku (nebo spíš potřeba kvůli přežití). Vždy když si přečtu takové velké dílo, zdá se mi až nemožné, že ti lidé dokázali s tím málem přežít a je mi až hanba z toho nadbytku, který všichni máme a ti co nemají zajdou na úřad a mají ho také - to by stařec koukal jak je dnes jednoduché přežívat.

29.07.2017

Tuto knihu jsem četl bez velkého očekávání jen proto, že jsem musel, přesto jsem v ní našel něco úžasného a užil jsem si každou stranu této knihy. Je hodně napsaná tak, aby si člověk domýšlel a spisovatel musel být chytrý člověk.

27.07.2017

Četla jsem v prosinci 2014. Podle mých poznámek:
Ve vydání, které jsem četla jsou i autorovy fotografie, černobílé, i jeho články a povídky, které jsou asi přípravou na dílo.
Středoškoláci se učí, že 90 % není v novele vysloveno. Asi jsem četla nepozorně, nebo nejsem vnímavá, ale něco chápu, ale asi ne vše, co autor chtěl říci.
Útlé, čtivé, lidské, bolestné.
Citát:
"Člověk si napřed půjčuje a potom žebrá."

20.07.2017

Nenapadlo mě, že jeden nešťastný rybolov bude tak dramatický...