Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238863/bmid_starec-a-more-L6B-238863.jpg
4
6692
6692
Ernest Hemingway obdržel Nobelovu cenu „za mistrovství v umění vyprávět, naposledy prokázané v díle Stařec a moře, a za to, jak ovlivnil literární styl své doby.“ Hemingwayova novela se brzy po svém prvním vydání roku 1952 stala jedním ze zásadních děl moderní americké prózy. Z příběhu rybáře, jenž se v nevelkém člunu pouští do zápasu s obrovským marlínem a potom do posledních sil bojuje s přesilou žraloků, kteří napadnou jeho úlovek, dokázal spisovatel na malém prostoru vytvořit existenciální drama o hrdinství, vůli a vnitřní síle.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
U této knížky jsem především ocenila, jakým stylem je napsána. Neměla jsem problém se začíst ani se orientovat v ději. Co se příběhu týče, musím uznat, že se mi líbil, přestože rybaření jde naprosto mimo mě. Mohu jen doporučit.
Koment píšem niekoľko rokov po prečítaní a preto si dovolím tvrdiť, že pocit z knihy ktorý vo mne ostal je naozajstný a trvalý. Poctivých 5*
Nikdy mě upřímně nenapadlo, že mě bude bavit číst sto stránek o rybaření. Jenže ten příběh byl krásný a já se dokázala chvilkama včíst do děje tak, jako už dlouho ne.
Po dočtení této knihy ve mě zůstal pocit, že jsem přečetla něco strašně hlubokého. Ale zároveň se cítím úplně stejně jako, když doctu příjemnou oddechovku s krásným koncem. Což je naprosto geniální.
Po stylistické stránce byla tahle kniha skvělá, ale nechápu, koho baví číst STO stránek o tom, jak nějakej děda loví rybu... Dobře, možná rybáře, ale stejně!
Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale asi to není kniha, ke které bych se jednou vrátila.
Přečtena za 2 hodiny taková odechovka je celkem složité knihu pochopit ale ma něco do sebe ;)
Zamyšlení nad životem a smrtí, tam na moři a oceánu přecijen život plyne jinak :) Zajímavé čtení k zamyšlení.
Stařec a moře je klasika, kterou jsem si zamýšlela přečíst už od střední. Dlouhá léta mě od toho odrazovala její domnělá délka a strach, že to bude nudné a nezáživné. Díky Čtenářské výzvě jsem se konečně odhodlala se do díla pustit. Prvním překvapením pro mě bylo, jak útlá knížečka je. Druhým to, jak moc mě čtení bavilo. Nenudila jsem se ani na moment, Hemingwayovo barvité popisování mi to nedovolilo. Starce a moře jsem zhltla během hodinky, dvou a odnáším si z tohoto díla blažený pocit (možná paradoxně?), že každý boj má smysl, i když ho možná tak úplně nevyhrajeme.
Příběh o lidské houževnatosti znevažovat nebudu. Poselství to má. Faktem ale zůstává, že zvolené téma pro ilustraci - čili rybaření - nesedne každému. Je to jako byste tvrdili, že každá knížka s nosnou myšlenkou je úžasná kvůli myšlence a na ostatním vlastně nezáleží... Kniha je dobrá, ale můj táta-rybář by ji ocenil ještě o malinko víc. :-)
Dlouhé pasáže, kdy se Stařec snaží ulovit rybu, jsou únavné a chápu, že s nimi má mnoho lidí problémy. Avšak vzhledem k tomu, že celý příběh je jedním velkým -- a dle mého soudu geniálním přirovnáním k lidské houževnatosti, vytrvalosti a urputnosti --, hrozně rád jsem je tehdy, když jsem četl starce k povinné četbě, přečkal.
Kniha krátká a dala se číst. Nicméně většinu doby nuda. To až ke konci to bylo napínavé. Osobně moc nevím, co lidi tak uchvátilo na tomto díle. Nebýt závěru, tak ani 4 hvězdičky nedám. Po většinu času skoro o ničem, popis rybaření.
Někdo tam vidí možná nějakou myšlenku, něco speciálního, já v tom moc nevidím. Já vidím akorát popis rybaření a boj se žraloky.
Musím se přiznat, že ačkoliv mě příběh celkem zaujal, tak v něm žádnou velkou nadčasovost a jedinečnost nevidím a určitě to není kniha, kterou bych si chtěla přečíst vícekrát.
Příběh je velmi pěkný, ale jediný důvod, proč jsem tuto knihu četla byl, že jsem si ji vybrala k maturitě. Pokud se rozhodujete, co si vybrat k maturitě doporučuji tuto krátkou novelu .:)
Tohle dílo je už tak legendární, že snad nemá cenu ho nějak blíže komentovat. Dostala jsem se k němu skrz povinnou četbu, a bylo to napsané tak mile, že jsem to zvládla celkem rychle. Zkrátka o tom, kam až lidská vůle dokáže zajít. Jsem ráda, že jsem si tohle dílko vybrala.))
Další kniha ze seznamu ,,Povinná četba". Popravdě jsem ale už dříve přemýšlela, že si ji přečtu, a když se objevila na seznamu povinné četby, využila jsem toho. Na druhou stranu jsem od četby této knihy byla mnohými lidmi odrazována, prý je to úplně o ničem. A tak jsem vlastně nevěděla, co od knihy čekat. Už od začátku mne ale překvapila. Moc jsem si oblíbila postavu malého chlapce, který starci nezištně pomáhal, to se dnes už moc nevidí, aby děti či mladí měli takovou péči a starost o starší generaci. Pak mě zaujal i sám stařec a jeho naprostá trpělivost ... tak takovou trpělivost bych chtěla mít taky.
Velmi dojemný, hluboký a nadčasový příběh. Občas se člověk musí prostě spoléhat pouze sám na sebe a neztrácet poslední naděje ať to stojí, co to stojí. A i když při tom vypustí téměř duši, dokáže téměř nemožné. Kniha nastiňuje sílu přírody ale i to, jak si s člověkem dokáže pohrávat osud.
Neobyčejně obyčejná kniha... člověk se na ní musí "nastavit", aby příběh přijímal tak, jak plyne a pak to nemá chybu...
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturu
Autorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Těžko psát komentář k tomuto významnému a oceňovanému textu, který uchvátil již generace čtenářů. Krátký příspěvek si přesto dovolím. Číst ten obyčejný přímočarý příběh starce bojujícího s rybou a oceánem, mluvícího si sám pro sebe, jeho jednoduchá, přesto vědoucí, slova, myšlenky, je zvláštním způsobem posilující. Možná je to placebo, možná je to způsobeno generacemi okouzlených čtenářů a já jdu zkrátka s davem. A říkám si, jak by se mi ten příběh mohl nelíbit? Vždyť za to autor dostal Nobelovu cenu. Těžko říct, ale možná, že se v tom jednoduchém textu opravdu skrývá síla, nezměrná energie oceánu. Nekonečná motivace bojovat a přežít, vzdor osudu a životnímu údělu. Starý, chudý rybář bez ničeho a bez naděje, a přesto si naději drží, přesto má sílu pokračovat dál. Věty typu „But man is not made for defeat. A man can be destroyed but not defeated.“ jsou esencí vzdoru. Jsou v jádru příběhu a, alespoň pro mě, důvodem, proč na mě text tak silně zapůsobil. Možná je v tom částečně i návod jak si v dnešním světě udržet zdravou mysl. Jak propastný rozdíl vůči dnešní době, máme vše, na co si vzpomeneme, a přesto jsme nešťastní a v depresích, neustále reptáme a stěžujeme si. Možná je čas od času vážně třeba připomenout si Santiaga a jeho boj s rybou.