Stařec a moře
Ernest Hemingway
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41593/bmid_starec-a-more-2vv-41593.jpg
4
6804
6804
Snad nejznámější novela E. Hemingwaye, který ovlivnil celou generaci amerických i evropských prozaiků. Byla napsána r. 1952 a objevila se i ve filmové podobě. Příběh bezejmenného starce, jenž bojuje na širém moři o svůj úlovek a později už jen o holý život, symbolizuje odvěký zápas člověka s přírodou, zápas, který vyplňuje lidský život. Spisovateli byla za toto dílo udělena Nobelova cena.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1972 , OdeonOriginální název:
The Old Man and the Sea, 1952
více info...
Přidat komentář
Lidská nezdolnost, statečnost, vytrvalost, sen a přání, co chci v životě uskutečnit, to všechno se skrývá v novele Stařec a moře. Stařec vyjíždí sám na moře a splnil si svůj sen, ulovil obrovského mečouna. Tím si dokázal, že ještě má sílu a odvahu zvládnout úkol na který dlouho dobu myslel. I když na pobřeží dotáhl pouze kostru, jelikož ryba na volném moři přilákala žraloky. Lidé jeho výkon obdivují a on se cítí opět hrdý na to, co dokázal. Autor vyjádřil pocity starých lidí, kteří mohou být považováni okolím za zbytečné a je pouze na nich, jak se k tomu problému postaví. Líbil se mi vztah starce s malým chlapcem. Pod jednoduchým příběhem se skrývají hluboké myšlenky. Doporučuji.
Leckterého rybáře kniha zřejmě osloví, žel, mě neoslovila. Kniha o staříkovi, který vyjede na moře rybařit, ale má tak trochu pech. Dvě hvězdy jen za ten konec.
Detailní popis rybaření, ale skrytý příběh za který kniha obdržela Pulitzerovou cenu, jsem teda nenašla. Nelíbilo se mi to a už bych nic podobného číst nikdy nechtěla.
(SPOILER) Kniha mě přišla tak trochu o ničem. Protože dej je o tom, že Stařec nemá štěstí na rybaření. Je na oslavě rybáře, který ulovil velkou rybu. Další den chlapec a stařec nachystají člun a stařec vyjede sám na moře. Uloví menší rybu a je spokojený. Potom se mu podaří ulovit mečouna. Ten se ale nedá a plave od starcova domu. 3. den se starci podaří vyhrát nad mečounem. Přiváže ho na bok lodi a pluje zpátky domů. Po cestě zabije 2 žraloky ale je jich příliš mnoho. Žraloci seženou celého mečouna a stařec je v depresi. Dostane se domu a usne. Rybáři přeměřují kostru mečouna a zjisti, že to je největší mečoun, kterého kdy kdo chytil.
Opravdu úroveň. Bylo to svižné, poutavé a mistrovsky napsané. Nikdy bych nikomu nevěřil, že popis rybaření může být takto geniální.
Kniha pro mne byla tak silná asi právě kvůli vlastně naprosto jednoduchému ději. Smekám před autorovým talentem proměnit něco takového v tak nevídané drama.
Dluh z mládí splněn. Překvapivě snadné, milé, laskavé čtení. Určitě je lepší knihu číst až v druhé polovině života. Více toho pochopíš.
Další z knih, které čekají každého, kdo poctivě čte povinnou četbu.
Pěkný příběh.
Stařec a moře se mi líbil více, než Sbohem, armádo.
Ještě jsem nečetla větší "NIC". Zajímavé je, že bych knihu nikomu nedoporučila, přestože mi sama dala skutečně dost. Přečetla jsem ji osm hodin před maturitou, a kdybych si ji vytáhla, dokážu o ní mluvit klidně dvě hodiny. Nejhezčí na ní je, že si tam najde každý něco jiného.
Je to klasika a kult, který se kolem této knihy vytvořil, je opravdu silný - i já jsem si ji tedy nakonec přečetl a našel v ní několik zajímavých myšlenek. Ovšem celkově je to hodně roztahané a je to něco, co by se dalo napsat daleko kratším způsobem. Hemingway poměrně často dokola omílá ty samé myšlenky a témata, proto kniha ke konci již není tolik zajímavá. Za přečtení rozhodně stojí, přeci jen je to kniha, na kterou najdeme spoustu referencí i v jiných dílech, nijak mě to ale neohromilo.
Neměla jsem velká očekávání, jelikož mi známí říkali, že kniha je nudná.
Myslím, že ale naopak je zajímavá tím, jak je obyčejně neobyčejná.
Tak často jsem o knize slyšela, nebo četla, že je nudná, že jsem k ní tak i přistupovala.
A tak nakonec jsem byla mile překvapená.
Učitelka angličtiny na střední mě donutila tuhle knihu přečíst v originále, když mi bylo 14. Uplynulo dalších 14 let a já ji pořád mam zakódovanou jako nejnudnější knihu na světě, jejíž existenci ospravedlňuje jenom to, že je docela krátká. Spoiler: dědek na člunu loví rybu, dochází mu přitom síly, uloví rybu, ale tu mu pak něco sežere, než ji dotáhne na břeh. To je celej děj. Pamatuju si, že jsem na knihu pak musel udělat prezentaci, a že jsem ji strávil tim, že jsem celou dobu spílal Ernestu Hemingwayovi, že napsal takhle koncentrovanou nudu s myšlenkou, která by se dala shrnout do jedný věty.
Ve škole jsem k této knize přistupovala s vědomím, že za ní pan Hemingway obdržel Nobelu cenu. A tak jsem měla až přehnaně velká očekávání. Teď jsem hledala něco do čtenářské výzvy a přiznávám, že rozhodl počet stran. Říkala jsem si, že ten den to nějak vydržím. Ale ukázalo se, to co již mnohokrát. U naprosto drtivé většiny knih, které jsem musela ve škole povinně číst, jsem totiž našla cestu, až ve svém pokročilejším věku. Je to opravdu krásně popsaný věčný souboj člověka s přírodou. A také je to o tom, že když vás má někdo upřímně rád, je důvod žít, je důvod se chtít vracet. V knize jsem našla nenapsané myšlenky, úvahy nad kterými mladý člověk vůbec nepřemýšlí. Audioknihu načetl pan Ladislav Mrkvička. Měla jsem tak možnost znovu si připomenout jeho nezaměnitelný a krásný hlas.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání p. Mrkvičky. Dokonalé spojení obsahu a formy. Příběh vlastně velmi jednoduchý, ale přesto tolik krásných myšlenek a báječných slov.
Nadčasová klasika, kterou jsem četla, poslouchala jako audio a před několika lety viděla v divadle Viola v podání pana Somra - to bylo geniální.
Štítky knihy
moře a oceány zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena senioři rozhlasové zpracování Nobelova cena za literaturuAutorovy další knížky
| 2015 |  Stařec a moře |
| 1974 |  Sbohem, armádo |
| 2016 | Komu zvoní hrana |
| 1966 | Pohyblivý svátek |
| 1985 | Fiesta / Stařec a moře |
Knihu jsem četla dvakrát. Napoprvé jsem ji protrpěla a jen jsem odpočítávala stránky do konce. Byla jsem na ni zkrátka v tu dobu ještě moc mladá (byla to tak 7. třída). Před maturitou jsem si ji víceméně z donucené přečetla znovu a byla jsme velmi mile překvapená. Vůbec to nebylo tak nudné, jak jsem si pamatovala. Moc pěkná kniha, která určitě stojí za přečtení.