Starý Jariabka

31.07.2024

„Cesty boží končí u zdí, čela narážejí o kameny a rozbité hlavy se nachylují, očekávajíce oporu.“
Příběh je lehce volnější, ale má to moc hezký vyprávěcí jazyk.

23.07.2022

Trampoty pána kováča. Úprimne, tak nudnú a nezáživnú knihu som už dlho nečítal. Na to že treli biedu sa v knihe až príliš často hovorí o jedle, varení a jedení. A keď som si pri vkladaní knihy do databázy prečítal informáciu na prebale tak som sa úprimne zasmial, chudák, kto to v tej dobe skrze ten popis kúpil.

04.02.2022

Himl laudón, co se to tady děje? Já ti to řeknu hned. V klidu si sedni, nalej si a připrav se, pozóóór, teď to přijde. Vůbec nic! Starýmu kováři lítá do očí uhlí asi tak dlouho, jako to měl Antonín, topič elektrárenský. Doktor mu řekne, ať nic nedělá, teda spíš ať nesedí každej den na kovárně. Jenže když nesmí bejt u sebe na kovárně, tak je jasný, že nemá prachy na to, aby seděl na kovárně v Bráníku. Dědek teda nesedí ani na jedný, sedí zadarmo doma a musí se starat stará.

Tak to by byl začátek, ale do konce se tam děje blá blá blá a ty tam doufáš, že se co nejdřív aspoň něco semele. Ale až do konce se tam nic nesemele a ty jenom koukáš jak plyne čas, zvedáš si náladu různými proprietami a najednou prásk! Jsi nacamranej a konečně je konec zvonec.

Bohužel, to, že je něco staré, neznamená, že je to kvalitní. Tady je vděčný (věčný?) námět, ale stylisticky to nestojí za řeč. Období i téma mají lepší autory. Je vidět, že edice Světová četba v počátcích ještě dost tápala.

Otec Perdrix je kovář, kterému doktor zakáže pracovat, a on si časem zvykne lenošit na lavičce u domu. Snad se dá říct, že se napracoval v životě dost, ale to zřejmě i jeho žena, která si na stará kolena přibírá jednen přivýdělek za druhým, aby vyšli. Ne, že by Perdrix nedělal vůbec nic, většinou ale posedává. Děti mají tři, ale že by se o rodiče postaraly, to se tedy nestarají. Obecní příspěvek pro chudé je Perdrixovým odebrán právě skrze návštěvu dětí - u bohatého souseda vzbudí dojem, že si za obecní peníze nějak moc vyhazují z kopýtka... A pak je tu mladý synovec Petr Bousset, kterému se podaří vystudovat, ale jaksi se mu skrze sociální cítění nedaří udržet si dobře placené místo a ani neumí nic ušetřit, takže se po čase zase pověsí rodičům na krk a vysedává se starým strýcem před domem... Určitě je to tematicky atraktivní kousek, kde žádné postavě nejde tak úplně fandit. Ale ničím to nepřekvapí a je to špatně napsané. Nechápu, co na tom u nás svého času všichni viděli. Snad to působilo více neotřele než dnes.