Šťastná kniha
Barbora Šťastná
Taky vás někdy napadlo, že byste chtěli změnit svůj život? Odjet meditovat do Indie? Chovat bio ovce na Šumavě? Zachraňovat děti v Africe? Pracovat v baru na středomořské pláži? Taky mě to napadlo, ale upřímně řečeno nechtělo se mi. Místo toho jsem vyzkoušela různé způsoby, jak být šťastnější a přitom si nechat svůj život takový, jaký je: s manželem a dvěma dětmi, s bytem na hypotéku a normální pracovní dobou. A zjistila jsem, že štěstí si nechci schovávat na Vánoce, na dovolenou nebo na někdy jindy.... celý text
Povídky Literatura česká Duchovní literatura
Vydáno:
2018
,
Motto
Interpreti: Marie Ludvíková
více info...
Přidat komentář
Jak se v knize píše - spoustu věcí dělám zbytečně a je to ztráta času. Bohužel jsem měla mnohdy stejný pocit u čtení této knihy. V úvodu jsem našla více momentů, které se mi líbily, ale postupem času se moje chuť číst dál vytrácela. Chystám se číst ještě Samotářky, tak uvidíme.
Na Šťastnou knihu jsem byla zvědavá, protože jsem se za svobodna jmenovala Šťastná, ale ouha kromě hezké obálky a poslední kapitoly se mi to vůbec nelíbilo, spousta řečí pro nic, takhle si možná můžete pokecat s kámoškou u kafe, ale číst to nebo poslouchat jako audio v podání nezáživného a nehezkého hlasu je hrozný, takže jen jedna hvězdička.
Barbora Šťastná se ve své první knize může právem pyšnit svou schopností sebereflexe, ryzostí a odvahou dívat se na život jinak. To vše s vtipem, nadhledem, skromností a také citem pro jazyk. Mezi mé nejoblíbenější pasáže patřily krásné popisy počasí a nálad za různých ročních období, které mi svou opravdovostí připomněly, co dělá šťastnou i mě :-) A to, věřím, byl účel knihy. Jsem zvědavá na další autorčina díla :-)
Takové ty rádobyvtipné ohrané plky o ženách, matkách a dětech.
Nikdy v životě jsem nečetla žádný blog, a vím proč.
Knihu jsem poslouchala a kroutila hlavou, kolik toho mám s autorkou společného. Hodně, ale ne, nejsem bordelářka. To fakt ne. A ještě v něčem jsme opravdu odlišné. Ale v čem že to bylo?
A o tom to je. Komentář jsem nenapsala hned, píšu ho asi s třítýdenním zpožděním a už si vůbec nemůžu vzpomenout. V podstatě nic ve mně z poslechu nezůstalo, jen to, že konec knihy jsem doposlouchala, jen aby se neřeklo. Ale Samotářky si určitě přečtu.
Četla jsem články na autorčiným blogu a to mě ke knížce dovedlo. Při čtení knížky jsem byla i já šťastná a to za to, že se svými neřestmi, pochybami a špatnostmi v tom nejsem sama a ještě je navíc někdo dokáže vyblejt na veřejnosti a udělat z nich legraci. Vybavovala se mi i spousta pocitů a vůní z doby, kdy jsem byla malá, to bylo moc příjemné, to mám rada. Občas se autorka opakovala, trochu mě rozčiloval její divný vztah k manželovi, ale celkově příjemné, vtipné a milé.
Opäť som siahla po knihe od tejto autorky a nesklamala. Príbeh, v ktorom sa dozvedáme život hlavnej postavy, ako si ho usporiadala. Spomína na to, čo bolo kedysi a čo ju robí a robilo šťastnou.
Niekedy som sa v nej našla aj ja, čo som niekedy robila zle, alebo čo som inokedy dokázala, hoci som si neverila.
Určite je to príbeh, ktorý si prečíta rada každá žena, aby možno o sebe zistila viac.
Možno takou menšou nevýhodou je to, že to je rozprávanie jednej osoby a nie viacerých, neboli tam dialógy. Osobne mi to nevadilo a opäť sa teším, že som si niečo takéto mohla prečítať
Tak jsem se těšila, že se pobavím a třeba mi to i něco do toho života přinese a přitom se mi to nakonec nepodařilo ani dočíst. Je to jak číst někomu v hlavě jeho myšlenky, který mu tam jen tak lítají. Nebavilo mě to. A jako šťastná kniha mi to nepřijde.
Tak tohle se povedlo. Bára píše o běžných věcech s takovým nadhledem, až jí to závidím. Po přečtení prvních dvou kapitol jsem dostala trochu strach, jestli dokáže autorka tu vysokou laťku udržet, jestli se nebudou příhody opakovat nebo se nezačnu v druhé půlce nudit. Ale nestalo se a užila jsem si knížku až do konce.
Druhá kniha a opět krásná obálka. Oddechová, ale hlavně otevřená zpověď autorky. Není to návod, jak má kdo žít, ale žít, jak to komu vyhovuje. Myslím, že každý se v této knize v něčem najde. Otázkou zůstává, jak se s tím vypořádá. Stačí , jak se v Tv dává Výměna manželek, jsou lidé, kteří dovedou žít ze dne na den, v nepořádku, ale jim to vyhovuje. Jim nevyhovuje sterilita .....
Barbora sama sebekriticky hodnotí v různých situacích a jde s kůží na trh. Na nás není ji hodnotit, ale pochopit ji, ale i naše nedostatky, které vyvážíme myšlenkami, jak být št´astnější.
...Ta podoba nesčetných životních situací byla až zarážející. No a když se ty situace děly někomu jinému, tak jsem se smála, až jsem slzela. Paráda:)
Nejdřív mě kniha moc nebavila, čekala jsem nějaký příběh. Pak mě postřehy ze života začaly zajímat a nakonec jsem se bavila jak jsme si podobné.
Tímto svým dílkem se mi Barbora Šťastná trefila do noty. Uchvátila mne hned od první kapitoly. Musela jsem se při čtení smát, spoustu poznatků autorky mám též za sebou. Kapitola o vychutnávání si jídla je "kapitola sama o sobě" :-). V dobrém jsem ji protrpěla, jak barvitě a krásně to autorka popsala.
Pod poslední část "100 věcí, které mi taky dělají radost" se mohu hrdě podepsat. Mám to úplně stejně :-).
Příběh ženy, která se zamýšlí nad sebou samou a nad svým životem. Po konstatování, že chce od života něco víc či jinak, hledá nějaké východisko. Pro člověka, který má načteno podobných knížek a publikací o pozitivním přístupu k životu a člověku ,,hledajícímu" může na něj působit nudně.
Mně osobně to připomnělo, jak já jsem na tom kdysi byla. Prostě honba za větrem, i když bych měla být šťastná. Člověk je jinak sám o sobě šťastný, jen někdy nás zasáhnou v životě situace, kdy už to pro nás tzv. nejde. Žít v naději, že bude líp. A naděje umírá poslední. A v každé situaci najít ten dobrý - pozitivní bod, který nás odrazí z toho bahna, které na sobě máme, pak najdeme v sobě pocit štěstí.
Moc příjemné čtení na oddechovku. Možná by bylo lepší nečíst vše na jednou. A rozhodně jsou skvělé seznamy.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Samotářky |
| 2013 |  Šťastná kniha |
| 2019 | Láska pro samouky |
| 2020 | Hezčí svět |
| 2017 | Dobrá tak akorát |
Dávám 4*, protože to není jen průměrná kniha, je určitě lepší ;). Přiznávám, že jsem ji začala číst s očekáváním něčeho trochu jiného a musela ji na chvíli odložit. Neměla jsem náladu, ale nakonec jsem se dokopala a jsem ráda. Kniha je zajímavá, vlastně asi i vtipná nebo minimálně úsměvná. Autorka má mnoho zajímavých a chytrých myšlenek a umí to krásně pospojovat. Také tam má mnoho porovnání běžného života s různými výzkumy apod., lidsky popsáno, vysvětleno. V knize je mnoho minipříběhů ze života běžného smrtelníka. Je super, že si dělá legraci ze sebe, z různých zlozvyků.. Je to prostě příjemné počtení. Lepší nic neočekávat a nechat se příjemně překvapit ;0).