Šťastné město
Benoît Duteurtre
Vznik tohoto románu je částečně spojený s Prahou, kde jsem v prvních letech jedenadvacátého století objevil, jak se celé město (nebo alespoň jeho historické centrum) může proměnit v turistický komplex. Stejný jev lze pozorovat v Paříži, Benátkách nebo Krakově. Ale mé fantazii posloužily jako pozadí především starobylá náměstí českého hlavního města, jeho slavný most, jeho přechod od komunismu ke kapitalismu. Nesnažil jsem se o realistické líčení, mým cílem bylo napsat román vycházející z této jednoduché myšlenky: jak se může město proměnit ve firmu a své obyvatele snížit na pouhé zaměstnance... Vypravěč, uvězněný v této městské fikci, promlouvá hlasem stárnoucího muže. V tomto rozčarovaném světě, kde kulisy života čpí smrtí a ze všech dobrodružství se stávají pouhá klišé, zůstává jediným obzorem humor a poezie! B. D.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , AtlantisOriginální název:
La cité heureuse, 2007
více info...
Přidat komentář
Satira, která se v naší době a zejména u nás až příliš snadno může stát realitou. Ale neprokousala jsem se celým dílkem, zas tak moc mě nezaujalo.
Ahojda literární rodino,
dnes se podíváme na zoubek bagetě jménem Šťastné jméno. V této písmenkové polévce jde vo to, že se obyvatelé jednoho města dobrovolně rozhodnout prodat duši firmě, která změní jejich historické centrum v lunapark a pak si je tam chodí fotit turisti, zatímco se jim firma revanšuje nějakejma benefitama. Je to tedy jako můj život v Praze, akorát mě se nikdo nerevanšuje a musím ty zpropadený asijský turisty odhazovat vidlema z cesty.
Všechno je to ze začátku samozřejmě funky jako vaření s Halinou, ale pak se satira přeleje do dystopického orwella a tím nemyslím to, že se zdraží le bagety a le kroijasánty. To hlavnímu hrdinovi, klasickému Dutejutrejovskému cynikovi, přidělá vrásky na čela do takové míry, že vypadá jako můj pinďour když vylezu z vody. Ten je z toho celej mešuge, především i proto, že jeho povídky, které v knize jsou, se nějak přelejou do reality - to mě se třeba s pornhubem nikdy nestalo. Ježiš, teď se mi chce kadit, vydržte chvilku.
No, kde jsem to skončil - kniha obsahuje ty dvě povídky hlavního bagety a to byly asi vysoká světla (alias highlights) celé knihy. V jedné je socialista rajcovanej tím, že mu buchtička v posteli pomlouvá dělnickou třídu a ve druhé gay zjistí, že mu už nechutná latté = tedy že je heterosexuál. Proč mají gayové rádi latté? Napiště mi to prosím do komentářů nebo poštou, tohle by mě zajímalo. A taky by mě zajímalo, jestli se holubi co žijí ve městě znají mezi sebou a mají gangy a tak. To mi taky prosím napište, jestli tu je nějaký holubolog.
Celý se to čte svižně, ale nějak bylo už od samého začátku jasné, jak se to bude ubírat, takže proto ubírám body. 7/10
Klasika od Duteurtra. Jelikož jsem vše, co již od autora v češtině vyšlo, četl, tak mě autorův břitký a ironický pohled na současnost nepřekvapil, spíš naopak, jako by se autor točil v kruhu stále stejných obsesí. Zajímavostí je tematizace Prahy a pražského prostředí. I když to je jen kulisa. Ve své podstatě by se příběh mohl odehrávat v jakémkoliv z těch množství (v tomto případě středoevropských a východoevropských) vymírajících měst-muzeí, kde se pod různými slogany snaží vytvářet pro turisty atraktivní dojem "starých dobrých časů" a zároveň žhavé modernosti. Nostalgie a postmoderna jsou tak v tomto případě pojmy takřka zaměnitelné. - A co samotný občan? Ten, pokud nechce být "out" ale "in", je nucen se té tragikomické šarády chtě nechtě účastnit. Duteurtre tak ukazuje, jak pod maskou demokracie prosvítá škleb totality.
Trochu to připomíná Houellebecqovo Podvolení, tentokrát jde o podvolení se moci korporace, o podvolení se organizovanému cestovnímu ruchu a jevy s tím spojenými. Doporučuji i vzhledem ke spojení s Prahou.
Náročnější. Kniha na kterou jsem potřebovala klid, ale moc pěkné. Asi není poslední od tohoto autora, kterou si přečtu.
Autorovy další knížky
2009 | Holčička a cigareta |
2012 | Rebelka |
2003 | Divná doba |
2018 | Šťastné město |
2010 | Dráhy |
Místy až mrazivá záležitost. Zpočátku se čte dobře, pak už to chce větší soustředění. Inspirace Prahou je zřejmá. Knížka mi poskytla mnoho námětů k přemýšlení, a to je fajn. Za mě něco mezi 4 a 5 hvězdičkami, ještě to v sobě budu muset nechat uležet.