Šťastné miesto
Emily Henry
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/548719/bmid_stastne-miesto.jpg
4
184
184
Spomeňte si na svoje šťastné miesto… Harriet a Wyn tvoria dokonalý pár od chvíle, keď sa stretli na vysokej škole – hodia sa k sebe ako soľ a korenie, med a čaj. Až na to, že teraz z dôvodov, o ktorých stále nehovoria, zrazu spolu nie sú. Pred piatimi mesiacmi sa rozišli... a stále to nepovedali svojim najlepším priateľom. A tak sa ocitli v spoločnej spálni v chate v Maine, ktorá bola posledné desaťročie každoročným miestom ich kamarátskych stretnutí. Bol to ich každoročný oddych od sveta, kde na jeden žiarivý, blažený týždeň zanechali svoje každodenné životy, dopriali si veľké množstvo syra, vína a morských plodov a nasávali slaný pobrežný vzduch s ľuďmi, ktorí im najviac rozumeli. Lenže tento rok Harriet a Wyn klamú a snažia sa ignorovať to, ako zúfalo po sebe stále túžia. Chata je na predaj a toto je posledný týždeň, ktorý majú všetci spolu stráviť na tomto mieste. Nechcú svojim priateľom zlomiť srdce, a tak hrajú svoje úlohy. Harriet bude cieľavedomá chirurgička, ktorá sa nikdy nezačne hádať, a Wyn bude uvoľnený šarmantný muž, ktorý nikdy nedá najavo slabosť. Je to bezchybný plán (ak sa naň pozeráte z veľkej diaľky a cez ružové okuliare). Predstierať po rokoch zamilovanosť jeden týždeň pred tými, ktorí vás poznajú najlepšie, predsa nebude problém. Alebo áno?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , AktuellOriginální název:
Happy Place, 2023
více info...
Přidat komentář
Znáte tuhle knížku? V poslední době ji vidím všude, hezká obálka, ořízka a příslib lehkého letního čtení v tomto pochmurném počasí.
Můj optimismus vyprchal asi v první polovině knihy, kdy jsem se začala smiřovat s tím, že tohle asi nebude jedna z mých oblíbených knih. Čekala jsem víc romantiky, pořádnou zápletku a že mě kniha chytne za srdce. Ale ono nic.
Hlavní postavy jsou tak protivný, nedospělý a nejsou ničím zajímavý. Přidejte k tomu egocentrickou nejlepší kamarádku, které nemůžete absolutně nic říct, protože se ze všeho hroutí a má neustálou potřebu zasahovat do života jiných.
Bohužel ani druhá polovina knihy mě nijak neoslovila a upřímně jsem byla ráda, že už to celé končí. Jinak tento příběh zase potvrzuje mou oblíbenou větu. Komunikace je základ, ve všech směrech.
Ani nějak nevím jak vyjádřit svoje pocity. Možná to je v období, kterém to ctu a celém rozpoložení. Ale při čtení knihy mi bylo vcelku smutno.
Bylo to skvěle napsané a jsem vážně moc ráda za to jak to dopadlo. Ale dalo se to vlastně dost čekat.
Myslím si, že povedená kniha, jsem ráda, že jsem na ni narazila. :-)
Ačkoli je Emily Henry velmi oblíbená autorka romantických příběhů, já jí doposud na chuť stále nepřišla. Její knihy hodnotím vesměs stejně a čekám na tu, která mě naprosto odrovná.
Styl vyprávění je velmi příjemný a čtivý, proto se také do jejích knih neustále pouštím a dávám jim šanci.
Jenže se mi doposud nepodařilo narazit na postavy, které by mi byly sympatické natolik, abych s nimi ten příběh mohla naplno prožívat.
Jsou ploché a zrovna v tomto případě jsem vůbec nevěřila, že spolu Harriet s Wynem byli tak dlouho (8 let) a pak dokázali rozchod tajit před svými nejlepšími přáteli i rodinou.
Posledních sto stran se mi líbilo, protože tam se konečně začaly projevovat nějaké emoce, začaly se tam problémy řešit a na světlo vycházelo spoustu věcí.
Děkuji @knihydobrovsky za knihu. #spoluprace
Těšila jsem se na lehkou, vtipnou četbu, ale bohužel realita byla trochu jiná. Dialogy mezi postavami mi přišly kostrbaté až nepřirozené a často jim chyběl humor i emoce, které by příběh oživily.
Kniha ke konci přinesla o něco napínavější a zajímavější děj. Měla jsem konečně pocit, že se příběh rozjíždí a postavy začínají projevovat trochu více emocí. Přesto mi to nepřišlo dostatečné, aby to vyvážilo zbytek příběhu, který působil ploše.
Pokud se ještě pořád nemůžete smířit se sychravým podzimním počasím, určitě Vás potěší tato krásná novinka, která Vás znovu přenese do léta.
Mě byla knížka poskytnuta v rámci spolupráce s @knihydobrovsky ,za což jim moc děkuji. Je překrásná jak obálka, ořízka a také ilustrované detaily na začátku každé kapitoly.
Bylo to moje první setkání s autorkou a musím říct, že mě velmi oslovil její styl vyprávění a určitě si přečtu i další její knihy.
Mrzí mě ale, že knížka nenaplnila moje očekávání. Ze začátku jsem měla docela zmatek ve jménech a moc mi tedy ani nepomohlo střídání minulosti a současnosti. Za mě by tam ta minulost až tak být nemusela. Děj pro mě začal být zajímavější až u posledních cca 100 stran. V těch už příběh ukázal svou krásu, tajemství, emoce a hlavně proč je důležitá komunikace a jak nedocenitelné je přátelství. Líbilo se mi, jak všechny postavy byly vzájemně odlišné a přitom dohromady tvořily tak skvělou partu kamarádů.
Upřímně nelituji, že jsem si knihu přečetla, ale vím, že se k ní ani nebudu vracet.
Knihu jsem si koupila, kvůli tomu, že v ní je záložka, které sbírám. Měla i krásnou obálku takže jsem si říkala, že si jí přečtu. Byla jsem zklamaná, postavy nesympatické, nemám ráda v knihách takové namyšlené podstavy, komunikace divná. Konec to malinko zachránil, ale nejsem pro tuto knihu ten správný čtenář.
Emily Henry a její knihy mi nejsou neznámé. Četla jsem všechny, které u nás vyšly, tak bylo jasné, že i toto novinku s překrásnou obálkou a nádhernou ořízkou si nenechám ujít. Většinou mi čtení autorčiných knih vyšlo na dovolenou. Letos tomu bylo jinak, ale zpestřila jsem si čtení, tím, že jsem se přihlásila ke společnému čtení, které pořádaly Knihy Dobrovský v rámci své skupiny závisláků. Bohužel mi nevyšlo předsevzetí, že si knihu budu dávkovat. Kniha je hodně čtivá, takže i přes mé odhodlání nešla odložit. Měla jsem ji přečtenou za dva dny.
Styl jakým autorka píše je vážně čtivý, ale tentokrát mi malinko něco vadilo. Ano, je to již vícekrát zmíněná komunikace a ta tady vážně hodně chyběla, jak mezi Harriet a Wynem, tak i mezi kamarádkami.
Téma i postavy v knize mi byly sympatické. Témata, které se autorka rozhodla otevřít mě zaujaly a některé i dostaly. Je strašné, když někdo nechodí do práce rád, já vím, že se do práce chodí kvůli penězům :D, ale i tak by to mělo člověka bavit a naplňovat. Chodit do práce s odporem je naprd! To poselství, které zde autorka otevřela je skvělé. Věřím, že někomu může pomoct v rozhodnutí, které oddaluje třeba i řádku let… Toto je jen jedno z témat, které mě hodně zaujaly, ale najdete jich tam víc... Ono by se mohlo zdát, ano obálka trochu klame, že se jedná o oddechové čtení, ale já si to nemyslím… Konec už je sice jako pohádka, ale to asi k těmto příběhům patří.
Knihu jsem si koupila ze zvědavosti a chuti si přečíst nějakou romantickou oddychovku, ikdyž to není přímo můj častý žánr knih, proto jsem i bedlivě vybírala. Kniha mě zaujala hlavně tématem a velmi dobrými referencemi. Nakonec mám z knihy rozporuplné pocity. Dvě třetiny knihy je o tom, jak hlavní hrdinka Harriet je stále zamilovaná do svého bývalého, který je v její blízkosti a zároveň s ním "nechce/nemůže" být. Natož, že byli spolu 8 let mi přišlo, jakoby byli spolu spíš 8 měsíců a fáze zamilovanosti stále trvala.
Nicméně posledních 100 stran přinesly aspoň nějakou akci, která zlepšila děj knihy, také z ní plyne ponaučení potřeby komunikace, což oceňuji. Přečetla bych si ji znovu? Ne, ale nelituji, že jsem knihu dočetla. Doporučila bych ji? Ano, těm, kteří tento typ knih a popisů mají rádi. Natož, že v této oblasti moc nečtu, tato kniha se četla dobře. Své čtenáře si jistě najde.
Ze začátku měla kniha pomalý rozjezd.Nevadilo mi střídání teď a předtím a přesto mi tam něco vadilo.Nebylo to prostě dokonalé
Podľa obálky som očakávala letný príbeh, čo sa mi viac menej splnilo, keďže šestica najlepších kamarátov sa vybrala na (svoju typickú) dovolenku do letného domu, čo príbehu dodalo letný/dovolenkový nádych. Čo som nečakala bolo, že dostanem takúto emotívnu bombu, ktorá dá mojím emóciám poriadne zabrať. Autorka sem zaradila viacero závažných tém.
Priznám sa, že zo začiatku som mala skôr zmiešané pocity, ale keď sa príbeh viac rozbehol, bola som maximálne spokojná. Od autorky som už zopár kníh čítala a môžem povedať, že Kde je mi dobře zatiaľ patrí k mojím naj.
Harriet i Wyn mali svojich démonov, ktorí sa podpísali na ich sebavedomí. Obaja sa cítili pod veľkým tlakom (každý z iných dôvodov) a neustále o sebe pochybovali. Báli sa, že nebudú tomu druhému stačiť a že nie sú preňho dosť dobrí. Kým Harry som si obľúbila takmer hneď a všetko som s ňou prežívala, k Wynovi som si hľadala cestu dlhšie. Najskôr som naňho kvôli jeho správaniu k Harry bola nahnevaná, ale čím viac som ho spoznávala, tým lepšie som mu dokázala porozumieť.
V príbehu sa striedajú kapitoly z prítomnosti a minulosti, vďaka čomu sme mali možnosť sledovať, ako sa postupne vyvíjal ich vzťah. Celý čas som sa pýtala sama seba - čo sa pred 5 mesiacmi vlastne stalo, keď sa ich cesty rozišli? To bol aj jeden z dôvodov, ktorý ma nútil otáčať jednu stránku za druhou. Predtým mali naozaj krásny vzťah (neraz som sa pri čítaní len prihlúplo usmievala) a bolelo ma srdce, keď som videla, aké to je teraz medzi nimi komplikované. Bolo cítiť, že ich vzájomné city stále neochladli, no v ceste im stálo viacero prekážok. Niektoré momenty boli doslova nabité najrôznejšími emóciami a poriadne ma emočne vyžmýkali. Opäť raz sa ukázalo, aká je vo vzťahoch dôležitá vzájomná komunikácia. Miestami som už mala chuť od frustrácie na nich zakričať, nech sa konečne otvorene porozprávajú a nič pred sebou netaja.
Tento príbeh nebol len o partnerských vzťahoch, ale vo veľkej miere aj o priateľstve. Obľúbila som si aj zvyšných štyroch kamarátov, hoci je pravda, že Sabrina miestami až moc tlačila na pílu. Táto partička mala za sebou naozaj pestrú históriu a mne sa ich silné, niekoľkoročné priateľstvo veľmi páčilo. Spomienky na ich vylomeniny trochu odľahčili napätú atmosféru a vniesli do príbehu dávku humoru. Bolo však jasné, že tajomstvo nemajú len Harry a Wyn...
Než jsem knihu začala číst, přečetla jsem si komentáře a recenze zde a byla dost skeptická. Nicméně pokud hledáte vtipný, přeslazeně romantický příběh, tak to nebude úplně případ téhle knihy.
Je ti vlastně taková téměr psychologická sonda do vztahu dvou lidí ( a party přátel) co se milovali, milují, ale čas a ŽIVOT jim hází klacky pod nohy a přetváří. Nejhorší noční můra je očekávání druhých, kterým se snaží vyhovět, nejen rodičům, ale i přátelům. Celá kniha si plynula svým vlastním melancholickým tempem. S hlavními hrdiny prožíváte jejich seznámeni, odcizení, znovu shledání, navázání vztahu, sestěhování se, první práce, selhání až následný rozpad vztahu, který neuvěřitelně bolí. Nikdo nikoho nepodvede, nemáte šanci ani jednoho nenávidět, protože je to skoro takový rozchod z rozumu. Vyústění “nejlepšího pro toho druhého. Zároveň je velmi dobře ukázané, jak selhává komunikace a kam až to vede. Bylo mi z toho chvílema až neskutečně úzko, ke konci jsem už u brečela, bylo mi to líto za ně, ale některé věci se asi prostě musí stát. Dalo by se k tomu napsat spousta věcí, ale věřím, že kdo si podobnou situací prošel, a ví, jak to bolí, bude ke knize přistupovat jinak, bude se na to dívat z jiného úhlu. Kniha mě dost rozebrala a na konci složila zpátky. Čekala jsem od knihy úplně něco jiného, než jsem dostala a vůbec nelituju. Dávám zasloužených 5*
Za mě úžasná kniha plná přátelství, lásky, ale i nesnází v osobním životě. Kniha se četla sama. Nádherný příběh.
Emočně nabité, ale tempo vyprávění velmi pomalé. Chvílemi jsem se do čtení nutila, chvílemi jsem se nemohla odtrhnout.
Harriet a Wyn byli dokonalý pár, ale před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. Když se blíží jejich každoroční dovolená s přáteli v luxusním letním domě v Maine, rozhodnou se předstírat, že jsou stále spolu, aby nezkazili týden, který pro jejich partu vždy znamenal útěk z reality a možnost připomenout si staré dobré časy. Jenže předstírání je mnohem těžší, než si mysleli.
Kde je mi dobře je kniha, která mě opravdu chytla za srdce. Je to nádherný a bolavý příběh dvou lidí - Harriet a Wyna, kteří se stále milují, ale okolnosti a načasování jim prostě nepřáli. Příběh skvěle prolíná dvě časové linky – současnost a minulost, což příběhu dodává hloubku a umožňuje nám pochopit, co je kdysi spojovalo, ale taky, co stálo za jejich rozchodem a co je vlastně rozdělilo.
Co se mi na knize ale opravdu moc líbilo bylo to, jak krásně je tu zachycené přátelství. I když už každý z hrdinů žije jinak – (odlišné práce, vzdálenost, jiný životní styl), tak se stále snaží jejich přátelství udržet a každoročně se scházet, i když už to nikdy nemůže být jako dřív.
Příběh je nádherně napsaný, plný krásných myšlenek k zamyšlení. Hlavní témata kniha jsou - láska, přátelství a druhé šance, a i když Harriet a Wyn spolu už nejsou, ta jejich vzájemná láska je cítit z každé stránce.
Byl to opravdu milý, citlivý a dojemně napsaný příběh – takové pohlazení na duši a já si po přečtení knihy připadala jako kdybych dostala objetí od kamaráda, které jsem dlouho potřebovala.
Celkově jsem si čtení moc užila. Kniha je velmi čtivá a stránky mi odsejpali pod rukama. Bylo to sice trochu bolestivé, ale nádherné zároveň. Tahle kniha je plná emocí - je o lásce, přátelství a o tom, jak se smířit s tím, že věci už nikdy nebudou jako dřív. Rozhodně doporučuji!
Skvělá oddechová romantická kniha. Zakončení je trochu dle očekávání, ale během děje je plno zvratů, které hlavni postavy musí vyřešit. Čtení této knihy jsem si užila.
V knížce mi bylo dobře, včetně několika momentů, kdy mě rozplakala. Prolínání časových rovin výborně fungovalo jako způsob kompletace příběhu a poznání vnitřního světa hrdinky - protože takhle to je. V každém okamžiku jsme tady a teď, ale zároveň si neseme celou tu předchozí nálož a nikdy nevíme, proč náš zrádný mozek vynáší právě tuhle kartu...
Zvenku je kniha zajímavější, než příběh, který je v ní.
Celou dobu, jsem čekala, až se něco stane...a najednou byl konec. Dlouhé popisy a myšlenkové pochody. Za mě zklamání.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Letní sázka |
| 2023 | Knihomolové |
| 2018 | Milionkrát June |
| 2022 | Alex, léto a já |
| 2024 | Kde je mi dobře |
Ve zkratce na mě moc zdlouhavé a zbytečně moc omáčky. 370 stran se řeší jedna věc...
Není to úplně tak veselá knížka na oddech.
Jedna z věcí co dokážu vyzdvihnout je peckovní ořízka.
Matoucí pro mě bylo střídání minulosti a přítomnosti v každé kapitole.