Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Mladá Pařížanka Diane vlastnila kdysi útulnou literární kavárničku s názvem Šťastní lidé čtou a pijou kávu. Žila si svůj šťastný život, dokud jí tragédie nevzala nejen ty nejbližší, ale i smysl života. Zoufalá Diane se na celé měsíce uzavřela před světem. Nakonec se rozhodla splnit sen svého muže a odjet do Irska. Tam, do jejího pochmurného života vstoupí záhadný fotograf Edward, a podivné věci, které se kolem něj dějí, konečně přinutí Diane k činu... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
Interpreti: Michaela Baladová
více info...
Přidat komentář
SPOILER Dle názvu knihy jsem čekala něco jiného a asi i více. Očekávala jsem letní pohodu, pozitivní smýšlení a nějaké to moudro do života. Kniha je psána čtivě, stále jsem ale čekala, kdy se Diane rozhoupe a s Edwardem to dají dokopy. Bohužel jsem se nedočkala, čekala jsem asi větší happy end. Oddechovka na víkend. Neurazí, nenadchne. Osobně spíše nedoporučuji. Moc kouření, moc zvracení, moc surový chlap (až nepřirozeně). Abych jen nehanila, obálka knihy je úchvatná.
Hrozně jsem se na tento příběh těšila, ale úplně nebyl dle mých představ. Četl se dobře a rychle, čekala jsem však něco trochu jiného. Přesto kniha nezklamala a všem doporučuji. Musím ještě vyzdvihnout nádhernou obálku, ktará mě úplně nadchla.
Asi jsem od knihy čekala malinko více, přesto je to ale příjemná oddechovka, na léto naprosto ideální
Kniha se velmi dobře čte, příjemná oddechovka. Pro mně kniha typu' neurazí, ale taky nenadchne'.
Kniha se velmi příjemně čte a je to taková příjemná oddechovka s velkým poselstvím.
Nechci se nikoho dotknout, ale ti,kdo ji tady haní, knihu asi nepochopili. Skrývají se v ní velmi silné momenty i veselé scény. Krajina Irska je tam velmi dobře vystihnutá. Doporučuji!
Prvních 70 stran knihy mě nebavilo. Celkově mi dojem z knihy kazilo neustálé hulení cigaret postav v knize a k tomu opíjení a zvracení. Byly tam asi 3 pasáže, které mi přišly zajímavé, kde děj ubíhal. Zbytek knihy byl velmi průměrný. Oproti sladkým románům však byl závěr mírně překvapující, ale nechává na čtenáři domyslet si, jak se životy postav posunuly dál. Asi by mně to nevadilo u kterékoliv jiné knihy (otevřený závěr), ale s ohledem na kvalitu této knihy, bych očekávala ještě nějaký další zvrat (jednu cestu).
Není to kniha, kterou bych si přečetla znovu.
Pokud ale hledáte na cesty něco, co se rychle čte, klidně po ní sáhněte. Nečekejte ale moc.
Kniha mě původně velmi lákala, ale po přečtení komentářů jsem si nedělala iluze a tak jsme nebyla ani moc zklamána. Děj nebyl vůbec propracovaný a nešel do hloubky, hlavní hrdinka byla často hysterická a jednala podivně. Z čeho asi ty dva roky žila? Jen konec se mně jakžtakž líbil. A kladem taky bylo, že kniha byla tak krátká, takže jsem ji během jednoho dne přečetla.
Přiznám se, že mě kniha zaujala jak názvem, tak nádhernou obálku. Čekala jsem něco jako úžasný Levandulový pokoj, ale tahle kniha je o dost jiná a vlastně dost průměrná romance pro ženy. No, prostě jsem od příběhu čekala něco víc hlubšího a procítěnějšího, ale zase to není vůbec špatné počtení, jen taková lehká oddychovka.
Knihu jsem si v knihovně vybrala kvůli tomu, že mě zaujal její název a obálka. Abych pravdu řekla, byla jsem z knihy zklamaná. Námět nebyl zas tak špatný, ale nelíbilo se mi, jak byl podán. Hlavní hrdinové mi nebyli sympatičtí, nenašla jsem si k nim cestu. Edward se choval otřesně (nemluvě o jeho změnách chování k Diane - jeden den přátelský romantik, druhý den arogantní a hrubý blbec), Diane mi přišla někdy až moc hysterická a obešla bych se bez popisu toho, kolik cigaret kdo vykouřil. Příběh ve mě nic nezanechal.
Obálka tak pěkná a název tak dokonalý. Jaká škoda, že ani jedno nemá s příběhem nic moc společného. Čekala jsem něco ve stylu Levandulového pokoje od Niny George, něco plného citů, naděje, odpuštění, knih, moudrosti a cestě za nalezením sebe sama. A co jsem dostala? Cigarety na každé straně, nesympatickou hrdinku, která mi často lezla dost na nervy. Zklamání bylo nekonečné vzhledem k očekávání. Ještě štěstí, že jsem si knihu nekoupila, to by byly vyhozené peníze.
V o autorce jsem také četla, že text nejdříve zveřejnila na svém literárním blogu. No, jeden čas jsem dost literárních blogů četla a nutno podotknout, že nejeden z oněch autorů by to napsal lépe - nejen lepší příběh, ale i po jazykové stránce.
Horsi knihu jsem v zivote necetla. Takovy plochy pribeh o nicem, bezcharakterni postavy. Fakt ztrata casu. Jestli z tyhle knihy bude nekdy film jak se pise na obalce, uz vim na co rozhodne do kina nepujdu. Fakt hruza. Vhodne mozna pro nactilete. Tem jedinym by se to mozna mohlo libit.
Tato kniha mě vtáhla mě do děje už od 2. stránky. Byl to silný příběh od samého začátku. Těšila jsem se, jak to bude dál pokračovat, jak hlavní hrdinka Diane bude nést břímě, které jí osud připravil.Věřila jsem, že je silnou osobností a čas ji pomůže znovu se navrátit do života, Zklamala mě však 2. část. Chápu, že na určitý čas opustila Paříž, svůj byt, svou kavárnu, ale to, jak se v Irsku snažila znovu nalézt smysl života, to mě tentokrát zklamalo . Asi jsem čekala něco jiného. Ale skončilo to tak, jak jsem předpokládala.
Hoci by sa niekomu príbeh opísaný v knihe mohol zdať ako "klišé", pre mňa bol výborný. Dávno som sa tak nezahryzla do knihy, ako v tomto prípade. Je pravda, že názov knihy môže byť pri jej výbere mätúci, nakoľko o čítanie kníh a pitie kávy tam takmer vôbec nejde :) Táto skutočnosť je v knihe spomenutá len v súvislosti s tým, že hlavná hrdinka je majiteľkou malej literárnej kaviarne. Mňa osobne zaujal aj názov knihy, aj jej obálka. Vôbec výber neľutujem, miestami som mala pri čítaní aj slzy v očiach, čo sa mne moc často nestáva :) Autorka ponecháva otvorený koniec celému deju, čo sa mi na jednej strane páčilo, na druhej strane som ostala zvedavá, ako by to naozaj skončilo, keby príbeh pokračoval :) V konečnom dôsledku je to oddychovka, príjemné čítanie a trošku aj snívanie v určitých momentoch :) Jednoznačne odporúčam.
Knihu jsem si koupila kvůli naprosto krásnému názvu a obálce. A i když jsem knihu přečetla v podstatě jedním dechem, tak mě hlavní hrdinka poměrně štvala svým chováním, v podstatě nic nezvládla bez cigarety a alkoholu. Nicméně jsem se těšila na šťastný konec, který prostě od takového knihy očekávám, těšila jsem se na tu závěrečnou pusu a romanticky šťastný konec, který se k mému sklamání nekonal.
Po knize jsem sáhla ne jen kvůli její krásné obálce a platonické lásce k Francii. Nicméně jsem se nezklamala. Příběh byl krásný, žádné klišé. Všechny postavy mi byly sympatické, každá měla svou roli a zastávala ji perfektně. Celý příběh měl krásný spád, vše mělo hlavu a patu. Konec mě trošku zarazil, ale potěšil. Kdyby měl dobrý konec, nebylo by to ono :) Oddechové čtení, které jsem zhltla za deštivý víkend pod dekou, u krbu s čajem a zapálenou svíčkou ! :)
V tehle knize se kouri, liba na skran, kouri, chlasta, liba na skran.Nejsympatictejsi postava je Postman Pat.
Obálka a anotace splnila svůj účel - knihu jsem přečetla během dvou odpolední. Ale narovinu - je to literární blaf, špatně napsané, myšlenka dobrá, ale zpracování hrůza. Vykreslení postav, hrůza, ať žijí stereotypy - neustále veselý a neproblematický gay, který je nejlepší přítel hlavní hrdinky a kdyby byl hetero, byl by dokonalej, nenáviděný soused s vizáží drsného a sexy Ira z reklamy na whisky, který jí nakonec vyléčí.. a ona co? No hádejte... Čekala jsem kvalitnější literaturu.
Přečetla jsem ji na jeden zátah, takže nemůžu říct, že by mě úplně zklamala. Příběh, který byl chvílemi opravdu teskný, ale s nádechem romantiky. Jen škoda, že názvu neodpovídá kniha mnohem více. Šťastní lidé v této knize opravdu moc nebyli. A kdyby tam bylo ještě jednou napsáno, že ji políbil na skráň, tak už bych to asi nedala:-D.
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2017 | Lituji, čekají mě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Tak vám nevím. Nebylo to úplně ono. Takovýhle surový Ir snad ani neexistuje, neumím si představit, že někdo takhle mluví s cizí ženou. Trošku divnej román, ale má větší písmenka, rychle to odsejpá a na počtení s kočárkem to ještě ujde.Ale obálka a název je moc fajn, to jo.;-)