Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280736/bmid_stastni-lide-ctou-a-pijou-kavu-Eid-280736.jpg
3
1091
1091
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zcela se uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha, která přesně sedla mému momentálnímu rozpoložení. Čtivá, nenáročná oddechovka na jedno odpoledne.
Kniha, kterou jsem si vybrala už jen kvůli jejímu názvu :-) Začátek drsný, smutný, depresivní. Kniha je o hledání sama sebe, hledání směru v životě. Hezký příběh. Doporučuji.
Velice zajímavá kniha, přečetla jsem ji za večer. Docela drsný začátek, ale jinak pěkný děj. Těším se na druhý díl....
Krásná kniha, která má docela těžký začátek. Pro mne to nebyla vůbec červená knihovna. Spíš vyrovnávání se s těžkostmi života, hledání směru a způsobu odražení se ode dna. Rozuzlení bylo nečekané, jsem zvědavá na pokračování.
Oceňuji svižné čtení, které plynulo přirozeně.
S takovým názvem mě asi nemohla minout, ale... Naštěstí mi zabrala jen asi dvě tři hoďky po o.
Velice pěkná knížka, která se četla úplně sama :) Člověk se dokáže vžít do děje a celý příběh prožít s hlavní hrdinkou. Ráda se k této knížce budu vracet.
Další kniha na kterou jsem náhodou narazila v knihovně na stolku s právě vrácenými knihami :-)
Nádherná kniha, která mě opravdu doslova dostala! Nepamatuji si, že bych někdy knihu takto "hltala", nedávno jsem četla Ženu s červeným zápisníkem, ze které jsem byla nadšená a tato ji snad ještě překonala. Příběh se čte sám již od prvních slov a od první stránky se už nelze odtrhnout. Začátek je velmi dojemný, ač se mi to nestává tak při vyprávění o tom co bylo těsně po nehodě a vůbec celá první kapitola, bulela jsem jak želva, opravdu nádherně napsané, těžko hledám slova...
Mohla bych tady toho napsat spousty, ale jen bych opakovala již napsané, je to nádherný příběh, který má všechno, dokonale popsané prostředí, obyvatelé, místa... pláž a Postmana Pata jako bych viděla před sebou.
Není to žádný kýčovitý románek pro ženy (i když asi nemám moc srovnání, protože takové knihy nevyhledávám), silný, emocemi nabitý příběh ve kterém nic nechybí a možná právě proto, že končí tak jak končí je o to zajímavější :-)
Druhý díl jsem si okamžitě rezervovala v knihovně a nemohu se už dočkat. Uvažuji i o koupi knihy, tak se mi líbila a časem se k ní určitě vrátím.
Občas bych si mohla přečíst anotaci....těšila jsem se na optimismem a pohodou nabytý román z prostředí Paříže a hned na prvních stránkách šok. Nakonec jsem se ale začetla a knihu si moc užila. Už se těším, co přinese pokračování.
Tuto knihu mám v knihovně už dlouhou dobu a jsem moc ráda, že na mě počkala. Kniha totiž neuteče. Líbilo se mi každé slovo a věta už od začátku. Ještě mám před sebou další díl, tak jsem zvědavá, jaké bude pokračování :-) Rozhodně doporučuji. Byla to skvělá oddechovka od těch thrillerů, co pořád čtu...
Strašně dlouho jsem ji odkládala, protože mě odpuzovala kycovita obálka rovna obálkam knih pro malé holčičky. Ale! Jak se dej rozběhne je to perfektní, moc mě bavila, ale konec mi teda zlomil srdce, skončilo to úplně špatně!
Taková odpočinková kniha, měla jsme ji hned přečtenou. Nic zdlouhavého, prostě na krátké odreagování jako vyšité.
Skvělá oddechovka. Mě osobně se styl vyprávnění tohoto příběhu moc líbil. Nejsou tu ty klasické zdlouhavé texty, které zaplní strany a člověka moc nezaujmou, a tak mě tahle kniha bavila od začátku do konce. Seženu si i pokračování.
Pohodové nenáročné čtení (určitě si přečtěte i druhý, pokračující díl, neboť se dozvite jak to všechno dopadlo :-) ). Autorka má dobrý vypravěčský talent a současně nezahlcuje nadbytkem slov a informací. K nedělní klidovce jako stvořená.
Lehce bych vytkla zbytečně vkládána nehodící se slova (hazle, debile...), která se objevují i v druhém dílu.
Knížka se četla docela dobře, ale nesedl mi styl hlavních postav, hlavně vyjadřování, oslovování hajzle apod. bylo dost přes čáru, jinak by to byl pěkný příběh...no a z konce jsem taky nebyla úplně nadšená a hlavní hrdinku by patřilo zaškrtit.
Zaujmula mě obálka knihy (no jo...Eiffelovka...).
Přečetla jsem knihu během jednoho odpoledne, četlo se to opravdu samo. Nevím, jestli francouzky jsou takové hysterky jako byla hlavní hrdinka, ale její chování se mi moc nelíbilo. Bylo mi jí ovšem líto, když jí rodiče říkali před odjezdem, že to v Irsku sama nezvládne a že nikdy ničeho sama nedosáhla.
Název knihy je stejný jako název kavárny hlavní hrdinky, ale kolek kavárny se děj moc netočí.
Závěrem... Knížka čtivá, z Edwarda se vyklubal celkem sympaťák. Konec by mohl být lepší.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2016 |  Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
| 2016 |  Šťastní lidé mají snadný život |
| 2017 | Lituji, čekají mě |
| 2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
| 2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Pěkná knížka. Je o hledání sama sebe a vyrovnávání se s obrovskou životní ztrátou. Zpočátku fakt hodně smutná,postupně však hlavní hrdince svítá na lepší zítřek