Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zcela se uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem oddechovou romanťárnu, která má očekávání naplnila na 100%. Díky tomu, že po narození dětí jsem větší citlivka, tak jsem si na začátku i pěkně "pořvala". Příběh to byl milý, četl se jedním dechem a určitě si knihu ještě někdy v budoucnu přečtu.
Knihu bych po přečtení nejraději přejmenovala na: "Šťastní lidé kouří a jsou zahrabaní doma." V průběhu čtení jsem nejdříve hodně sympatizovala s Diane, které tragicky zahynul manžel s dcerou. Takový šok se jen tak nepřejde, padla na to nejnižší dno. Možná hlavně proto jsem čekala, že když odjede do Irska, začne tam pro ni nový život (dostane se zpět na nohy, potká nové štěstí, probudí své tělo a vyjde vstříc novým a svěžím zážitkům). Bohužel se Diane stále zmítala v kruzích depresí, s cigaretami a sebelítostí. Kdybych spočítala, kolikrát si zapálila, dostala bych se na hodně vysoké číslo. A to mi velmi snižovalo "čtecí zážitek". Takže původní sympatie byly u konce. A Edward? Takový sprostý hrubián mi vůbec neseděl. A když už to mezi nimi začalo trochu jiskřit, a k něčemu se schylovalo, bylo to najednou utnuto. Pořádná dávka romantiky se nekonala. To byla vážně škoda. Druhý díl si přečtu jen proto, abych sérii uzavřela.
To je tak, když člověka nadchne obálka a název knížky. Nelze říct, že by se jednalo o nečitelné dílo (znám podstatně horší kusy), ale přece... Když už se to jmenuje "Šťastní lidé čtou a pijou kávu", tak očekávám, že to bude o šťastných lidech, kávě a knížkách. A nebylo to o ničem z toho. A to ani nemluvím o tom, že mi kniha neodpověděla na nejzásadnější otázky: "Kde vzala finance na přestěhování do Irska? A kolik jich měla, že nemusela pracovat?" (A fakt si jako nemyslím, že by literární kavárna tolik vydělávala).
Nazov knihy je velmi zaujimavy ale bolo vsetko co ma tej knihe zaujalo. Sklamal ma aj preklad.
Šťastní lidé čtou a pijí kávu. Krásný název, který ve mě probouzí představu vůně kávy a kouzlo útulného antikvariátu v Paříži. Jednoduše jsem si myslela, že je to kniha pro knihomola jako stvořená, ale bylo to šlápnutí vedle. Název je to nejlepší z celé knihy. Ve skutečnosti je o tom, jak se Diane vzpamatovává z velké životní tragédie. Kouří jako fabrika a den za dnem se opíjí. Zkrátka má depresi jako vyšitou a tak uteče do Irska. Nejdřív vesele pokračuje ve své snaze zdolat co nejvíc krabiček cigár denně, ale pak potká svého nového souseda. Edward je protivný morous, ale možná právě on bude lékem pro Dianinu depku a její bolavé srdce.
Takže žádné knihy, žádné kafíčko, žádná velká romantika. Depka, cigára, a letmý záblesk naděje. Čekala jsem něco veselejšího, co zahřeje a pohladí u srdce. Proto je pro mě knížka zklamáním
Nalákal mě příjemný přebal a vtipný název. Bohužel obálkou pozitiva končí. Knihu jsem si vzala do vlaku, takže jsem ji nakonec z nudy dočetla, ale je to opravdu škvár. Příběh plytký, naivní a vykonstruovaný velmi neuvěřitelně, postava hlavní hrdinky nepříjemně schizofrenní, uječená a hysterická. A otravná. Kniha, u které si chcete oddechnout a zasníte mě spíš iritovala a štvala.
Představovala jsem si odvozením z názvu, že bude dílo o čtení a kávě. Káva tam byla, to ano. Ale jinak příběh byl úplně o něčem jiném. Což mě trochu vyvádí z míry, a nevím ,jak přesně ji ohodnotit. Podle mého názoru by se měl název odvíjet od dění v knize..
Děj je spíše oddechový, takže nemůžeme očekávat nějaké jeho přílišné rozvětvování a rozbor osob. Nic moc extra se nedovídáme.
Každopádně jako odreagování to bylo super čtení a určitě si přečtu i další díl :-)
Knížka měla skvělý námět, ale připadalo mi, že byla psaná velmi plytce a povrchně, nešla do hloubky, mohla zde být mnohem lépe propracovaná psychologie jednotlivých postav.... Měla jsem pocit, že se něco začíná dít a pak se to hned utnulo a šlo se k něčemu jinému.
Nicméně konec zůstal hodně otevřený, takže si zřejmě přečtu i další díl. Postavu Edwarda jsem si velmi oblíbila a byla bych ráda, kdyby se i v druhém díle ukázal.
Překřtila bych to na Šťastní lidé čtou, pijou kávu a kouří. Opravdu hodně kouření, když se tak nad tím zamyslím. Jinak je to krátké, zabavilo to, ale děj byl prostě šíleně předvídatelný, slovní obraty klišé a ničím originální. Ani co se emocí týče, autorka mě příliš nepřesvědčila, některým výrazům jsem se dokonce musela i smát, což rozhodně nebyl záměr. Jako celek to ale není nejhorší.
Děj knihy je předvídatelný, dobré jako oddechovka na dovolenou. Přečetla jsem to za den.
Kniha mě zklamala. Nevím co přesně jsem čekala. Zaujal mě zvláštní název, krásná obálka a komentáře zde byly většinou pochvalné. Začátek dobrý, pak jsem drobet přeskakovala/a to nedělám ráda/. Konec taky dobrý. Kdyby to skončilo jinak, byla bych naštvaná, že jsem ztrácela čas.
Za mě velké ne! Velice mě zaujal název knížky, ale děj samotný byl špatný...Diane potká příšerného souseda, a jak už to tak bývá, zamiluje se do něj. Aby to nebylo tak jednoduché, objeví se jeho překrásná bývalka a chce ho zpět. Klišé omývané stále dokola. Prvotní plán byl odjet z Francie aby se vzpamatovala ze smrti manžela a dcery, když se jí to daří tak zas jak malá holka utíká zpátky! Jednu hvězdu dávám za krásnou obálku, a za obřího psa který mě bavil :)
Oddechová, relaxační kniha :) Perfektní na období mezi zkouškami, kdy potřebujete pročistit hlavu :).
Jsem ráda, že můžu plynule přejít ke druhému dílu, protože osudový příběh Diane mě zaujal. Chudák holka ztrápená hledá sama sebe a mezitím se jí do cesty připlete netýkavka a hrubián Edward. V některých situacích to byl vážně pako. Prostředí venkovského Irska je skvělá volba. Jsem zvědavá, jakou cestou se příběh bude dál ubírat.
S vědomím toho, jak tragické události vedou hlavní hrdinku k otevření literární kavárny, jsem se trochu odhodlávala. Nakonec jsem ale ráda, že jsem to udělala, je to o nových začátcích a vypořádání se v těžkou situací, tedy v případě Diane opravdu hodně těžkou. Moc pěkné prostředí Irska i Francie vám jakoby "profoukne" hlavu, škoda jen, že kniha nebyla trochu delší, klidně bych si některé věci začetla více do hloubky.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2017 | Lituji, čekají mě |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Nevím jestli mám napsat,že to byla oddechovka. Vzhledem k tomu,že hlavní postava byla skoro pořád ve stresu. Je fakt,že k tomu měla vážnej důvod. A docela mě naštvalo,když konečně našla někoho, kdo jí z toho dostával,tak ho nechala a odjela.
I přes to je to docela dobré čtení.