Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zcela se uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Kniha mě bavila, dobře se četla, ale nechápala jsem chování hlavní hrdinky.
SPOILER
Konec knížky mě zklamal, myslela jsem, že to skončí jako Happyend, když o Edwarda tolik bojovala. Měla jsem z ní pocit, jakoby nevěděla, co chce. Nejdřív si není jistá, pak si uvědomí, že ho hrozně moc chce a nakonec se na něj vykašle. Za mě průměr.
Precteno behem jednoho dne, tak me to dostalo. Krasna i kdyz desne smutna. Hlavni hrdinka bojuje jak muze. To vecne koureni bych klidne vynechala... kdyz je ji tezko - kouri, kdyz je ji dobre - kouri. Edward... no, nevim. Chvili bych rekla ze byl nezny, mily, ale vetsinou pusobi jak kalabus. Moc sympaticky mi teda nebyl. Takovy nerozhodny neknuba. Rada si prectu i druhy dil. Tahle kniha se cetla sama.
Mno...kniha byla dosti slabá....nebo rozhodně slabší než jsem si myslela že bude a než jsem i přes negativní komentáře čekala. Konec bohužel neskončil tak jak jsme si všichni mysleli že skončí a jak jsme všichni doufali. Je to prostě obyčejný průměr, který po většinou sice moc nepotěší, ale ani neurazí, doporučuji na odpočinkové čtení. Hodnocení 55% (2.7 hvězdičky)
První část mě bavila, ač jsem nerada opouštěla prostředí Francie/Paříže, drsné Irsko nakonec nijak nevadilo. Co ale vadilo bylo kouření cigaret na každé stránce (kniha by se měla jmenovat spíš Šťastní lidé čtou a nešťastní bafaj jednu cigaretu za druhou :D) a pak část od doby, kdy se objevila Megan - to už mi přislo hodně utažené za vlasy hraničící s naprostou patlaninou, že to ani návrat do Paříže (to snad není spoiler) nezachránil... Nicméně většina knihy byla hezká a naprosto odpovídala tomu, co se od ní dalo čekat :)
Jedním slovem průměr. Četla jsem od autorky lepší. Občas mi chybělo vysvětlení, dotažení... Prostě povrchně zpracované. Je to škoda :-(
Čekala jsem víc, mnohem víc. Příběh byl jako vystřižený z podprůměrného romantického filmu, který dávají na Barandově a k tomu nebyl ani patřičně rozepsaný (což nevím jestli nebylo spíš štěstí, protože se obávám, že kdyby byla kniha rozepsána zdlouhavěji, odložila bych ji).
Jméno knihy a obálka naláká, ale příběh zklame. Nemůžu říct, že bych u knihy vyloženě trpěla, není to můj šálek kávy, ale dalo se to vypít. Na volné nedělní večery jako oddychová četba určitě splní svůj účel.
Klasická, předvídatelná romanťárna, která si ke konci najednou, z ničeho nic, začala hrát na něco, čím nikdy nebyla.
Téma, které knížka zpracovává by mohlo být opravdu zajímavé, ale autorka ho pojala velmi svižně a povrchně. Podle mého názoru příběhu chyběla hloubka, všechno bylo hned utnuté, jakoby zkratkovité. Knížka mě úplně neuchvátila.
Nemůžu si pomoci, ale za mě slabo. Je fakt, že jsem nezažila takové trauma ztráty dcery a manžela, těžko mohu posuzovat chování a jednání hlavní hrdinky, ale... Tak jako čtenářka píšící komentář přede mnou jsem poslouchala audioknihu a v tom byl možná kámen úrazu. Hlas předčítající mi opravdu nesedl, hlavní hrdinka mi připadla jako trapná hysterka a děj naprosto banální.
Chytla jsem se na krásný název. Těšila jsem na krásný francouzský příběh, kdy na mne dýchne atmosféra Paříže... Udělala jsem ale nejspíš velkou chybu, že jsem knihu poslouchala v audio verzi. Nesedl mi ženský hlas, který byl na mne moc ubrečený, tím pádem jsem i hlavní hrdinku vnímala jako stále ubrečenou hysterku, což mě opravdu nebavilo. Romantického tam také nic neshledávám. Za pár let zkusím přečíst knihu tištěnou a třeba názor změním. Prozatím bohužel, ale můj šálek kávy to není.
Půl audio, půl papír. Začátek mě hned odrovnal, že jako fakt?! Tohle bude oddychovka?? Nakonec tedy asi byla... knížka se mi líbila, akorát ten otevřený konec.....nějak sem čekala, že to dopadne ať tak či tak, tak ale prostě nějak :)
Občas si přečíst nějakou romantickou knížku je fajn, ale teda tohle bylo na mě až moc jednoduché. Ten začátek ještě šel, ale v druhé půlce to už začalo být decentně nelogické, občas trapné a plné klišé. Navíc hlavní mužská postava mi byla silně nesympatická. Každopádně čtivý to bylo a ten název je prostě lákavý, to se musí nechat. :)
Za mě pěkná a oddechová knížka ,která se dá přečíst na jedem zátah. S hlavní hrdinkou jsem se nějak sžil, a fandil jsem ji až do konce příběhu. Romantiku čtu jen příležitostně, protože fakt někdy potřebuji opravdu vypnout ,a tahle kniha mě opravdu bavila ,že si určitě přečtu i pokračování. Někoho štvou vykouřené cigarety,mě to nevadilo. Ruku na srdce, kolik máte opravdu okolo přátel ,nebo členů rodiny co kouří, a přesto to snášíte, je to prostě realita ,nejsme všichni nekuřáci.
Milý a přesto smutný příběh ,který mě bavil.
Tak teď jsem si vzpomněla, že jsem tuto knihu četla před 4roky u moře na letní dovče. Kniha byla příjemná, ale tak akorát na tu dovču. Vypadla mi z paměti.
Čekala jsem něco jiného... Za mě průměr. Neurazí, nenadchne, možná je to kategorie až příliš "pro ženy". Co se týká postav, všechny do jedné mi byly nesympatické s nelogickým chováním, příběh také nic extra... A budu se opakovat, cigarety vždy a všude velmi rušily. Poslechnuto v audioverzi načtené nepříjemně pisklavě s hysterickým podáním.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2017 | Lituji, čekají mě |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Za mě tedy žádné velké nadšení. Knížka se sice poměrně dobře četla, ale nebyla vůůůbec ničím nová, čekala jsem rozhodně něco trochu více. Děj je předvídatelný, všechny postavy dost zvláštní a za mě naprosto nevěrohodné, takže jsem se do nikoho z nich nedokázala vcítit. Mi kniha nepřinesla nic nového a rozhodně se do dalšího dílu nepustím.