Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288665/bmid_stastni-lide-ctou-a-pijou-kavu-s5A-288665.jpg
3
1091
1091
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2016
,
Motto
Originální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Tak ze začátku byla kniha depresivní....podle názvu jsem si myslela, že to bude veselá kniha....no tentokrát jsem narazila..ale jinak kniha se dobře četla, jsem ráda, že jsem si ji půjčila.
Lehké a čtivé ano, ale jinak to vymetá každé klišé žánru a hrdinka je zhýčkaná hysterka, které ani navzdory tragickému úvodu nemůžete fandit.
Název mě nalákal, bohužel vůbec neodpovídá obsahu.
Čtení šlo rychle, občas jsem si pobrečela. Jenže to samo o sobě nestačí k tomu, abych mohla říct, že je to skvělá kniha.
Příběh nebyl špatný, vadil mi ten prvoplánový útok na city, naprosto klišovitě popsané nepříliš sympatické postavy, stěží uvěřitelné situace, hloupé dialogy a také to, že středobodem všeho jsou cigarety. Kouří se neustále, kouří se všude a kouří všichni.
Kniha mě naprosto pohltila. Příběh o ženě, která prožívá osobní tragédii, rezignace, hluboký smutek a nechuť žít. Bylo to vážně skvělé, zcela reálné a podané v lehké, čtivé formě.
No tak dobře, on má rád ji, ona má ráda jeho, on ji rád nemá, ona jeho taky a všechny možné kombinace tohoto. Přesto dobrá oddechovka, ale k nižšímu hodnocení mě donutil konec.
Dle názvu jsem čekala něco trošku jiného. Rozhodně jsem však nebyla zklamaná. Krásně se čte.
Tento příběh jsem nejdříve myslela, že nedočtu. Kvůli začátku, který je smutný. Ale prokousala jsem se a vyšlo z toho dobré čtení. Nic náročného, spíše bych to přirovnal k příběhům, které miluji patnáctileté dívky. Občas trochu stupidní, hlavní hrdince bých občas dala pár pohlavků.
Ale musím říct, že se to četlo dobře a rychle.
Přečteno skoro za tři dny. Čtení rychle odsejpá. Ovšem děj mi přijde zařazením spíš do literatury pro puberťačky nebo dospívající, a to i přes drsný začátek, který vzbuzuje trochu jiná očekávání na dalších stránkách. Po přesunu do Irska se z děje totiž stává romantika stupně naivity 15tiletých slečen. "On je na mě naštvaný, tak se hezky obleču a půjdu ho provokovat do hospody. A on je na mě zase naštvaný a s jeho sestrou řešíme, jak křivě se na mě podíval a nebo co hnusného mi řekl". To bohužel odpovídá jednání holek na střední škole a ne třicetileté ženské.
Velice zajímavý námět, hodně drsný začátek a postup děje hezky odsípal. A moc hezky se četla, fajn oddechovka.
Predvidatelny pribeh. Cekala jsem, ze bude jednoduchy a proto jsem taky po knize sahla. Ale taky jsem cekala pohodu, vtip a trochu toho kavarnskeho zivota a francouzskeho sarmu.
Misto toho jsem dostala pribeh, ktery jako by vykradal vsechny klise filmy, ktere jsem doposud videla. Postavy nesympaticke, ploche a hlavne nevykreslene - prestoze by je clovek spocital na prstech. Dialogy mezi nimi naprosto stupidni! Nastesti je to kniha kratka, takze to utrpeni netrvalo dlouho.
Jednu hvezdicku davam za poutavy nazev a obalku, ale ted uz si dvakrat rozmyslim, az budu zase chtit prozkoumavat vody romanu pro zeny.
Moc hezký příběh o tom, jak se z úplné dna dostat zpět mezi lidi. To dno, bylo výborně popsáno a úplně mě to dostalo, chtěla jsem tam být s Diane a nějak jí pomoct, to, co prožívala bylo opravdu děsivé.
Drsné bylo i kolik kartonů se vykouřilo, to byl teda mazec :) Určitě je potřeba, přečíst si oba díly, jinak to není ono.
Není to žánr který bych četla nějak často, ale tak dvakrát do roka mám na nějakou romantickou oddychovku náladu. Tohle ale nebyla dobrá volba. Vlastně jsem to dočetla jen proto, že to bylo relativně krátké a já neměla po ruce nic jiného. Postavy nejsou nijak sympatické, hlavní zápletka dost neoriginální, ale to je možná jen můj pocit. Ale ty dialogy... opravdu bída. Navíc je to opravdu nudné. Jedinou hvězdičku dávám za chytlavý název, ten se povedl a určitě nalákal k četbě nejen mě. Tomuhle dílu určitě neodpovídá, možná těm dalším v sérii, ale ty já se teda už číst nechystám.
Oddechovka na hygge podzimní večer. Knihu jsem si vybrala podle obalu a jejího názvu, nicméně jak už je níže napsáno, tak ke knize nesedí a kavárna zde téměř zmíněná není. Příběh se odehrává v Irsku, je předvidatelný, jednoduchý, závěr mě nicméně příjemně překvapil.
Audio :
Poslech knihy se mi líbil. Příběh byl jednoduchý, předvídatelný, prostě oddechovka.
Taky se přikláním k názoru, že název knihy moc nesedí. A závěr knihy...no uvidíme, jaké bude pokračování.
Kniha je bohatá na city.
Očekávala jsem, že bude psaná více procítěně.
Čte se velmi rychle - má velká písmena.
Na to, jak hluboké téma zde mělo být zpracováno, to bylo na můj vkus až moc divoké, kostrbaté a neohrabané.
A do teď nechápu, proč se ta knížka jmenuje, tak jak se jmenuje, když tam o tom nebyla moc ani zmínka?
Zhltla som ju za jeden večer a pokračovanie je rovnako napínavé ako úvodná prvá časť!
Odporúčam!
Název knížky je moc pěkný. Moc ale knížce neodpovídá. Vzhledem k tomu, že jsem toho ale od knížky moc neočekávala, tak mě docela překvapila. Líbila se mi. Četla se rychle a dobře.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
| 2016 |  Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
| 2016 |  Šťastní lidé mají snadný život |
| 2017 | Lituji, čekají mě |
| 2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
| 2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Vlastně děkuju: příště si rozmyslím sahat po knize na základě názvu. Leda by se jmenovala Štastní lidé pijou a čtou kávu. Tam by se nesešlo tolik blbostí na kapitolu jako tady.
(A vůbec, "pijou kávu", to je obrat. Kdyby aspoň pijí, nebo pijou kafe...)