Šťastní lidé čtou a pijou kávu
Agnès Martin-Lugand
Šťastní lidé / Šťastní ľudia série
1. díl >
Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , MottoOriginální název:
Les gens heureux lisent et boivent du café, 2013
více info...
Přidat komentář
Bohužel jsem koupila oba díly a vzala si je na víkend, kde jsem neměla možnost číst nic jiného. Nalákal mě název, obálka, ale i anotace nevypadala špatně. Tím to ale taky skončilo. Pro mě nesympatičtí oba hrdinové. Ještě chápu, že pokud Diane tragicky přijde o manžela a dítě asi nebude sršet optimismem, ale místy se chovala jako hysterka a to úplně bezdůvodně. Edward byl pro změnu neurvalý hulvát. Jejich rozhovory mi místy nedávaly smysl, ale to bych asi přičetla špatnému překladu. Překvapilo mě, kolik lidí knížku hodnotí hodně vysoko, pro mě to byla ztráta času.
Nechala jsem se zlákat krásnou obálkou a tentokrát to prostě nevyšlo. Nesympatická hrdinka, nesympatické postavy okolo, nelogické a mnohdy dost trapné chování (dokonce mi mnohdy bylo trapně i za autorku, co to zase napsala..??)
Doufala jsem v příjemné "autobusové" čtení po práci, ale to se nekonalo. Škoda mého času..
Knihu jsem přečetla za jeden večer. Četla se pěkně, drama a bolest hlavní hrdinky byla popsána opravdu dobře, uvěřitelně. O dost horší byla druhá linie knihy. Divné nedokončené dialogy , iracionální chování hrdinů, zbytečné tlačení knihy do laciné romantiky....škoda toho všeho. Ale ztracený čas to rozhodně nebyl.
Zlákala mě obálka a název. Název je velmi zavádějící, protože jde o název literární kavárny, která je tam okrajově zmiňovaná a moc nefunguje. Takže vůně kávy a knih se ztrácely ve smradu z neuvěřitelného množství cigaret a častého opíjení se. Ale příběh byl zajímavý, dojemný a četl se velmi dobře a rychle, protože jsem byla zvědavá, jak to dopadne. Závěr příjemně překvapil.
Kniha, na kterou jsem narazila díky čtenářské výzvě. Velmi dobře se četla, šlo o příjemnou oddechovku. Kniha sledovala příběh jedné zraněné ženy, která se snaží vyrovnat s tragickou událostí ve svém životě. Jediné, co mi při čtení vadilo bylo neustále zmiňované kouření cigaret.
Knihu jsem potřebovala do Čtenářské výzvy, navíc mě zaujal název a obálka-něco pro knihomola milujícího kávu. Při prvních 2 kapitolách jsem brečela. Příběh byl zajímavý, místy hodně sladký, občas jsem hlavní hrdinku vůbec nechápala. Ale celkově hezké, sháním 2.díl. ☺
Pod optimistickou obálkou slova plná teskné melancholie s přítomností tajemné postavy na irských útesech, kterou by mohli závidět i autoři z dob romantismu. Musejí však všichni takoví hrdinové skončit ZkLÁMÁNI city?
Na knihu jsem se těšila už dlouho a ano,příznám se,že mě uchvátila hlavně díky originálnímu názvu a krásné obálce. Myslela jsem,že půjde o pozitivní a motivující příběh,ale ani po zjištění,že jde o příběh velice smutný jsem četbu nevzdala.
No..to je tak pro začátek. Čím dál jsem byla,tím víc jsem chtěla aby tohle proboha už skončilo. Umím ocenit i špatnou knihu,ale tohle?Možná,že autorka je talentovaná a je to pouze špatný překlad...nevím. Každopádně kolikrát musí být v knize zmíněno,že si postava zapálila cigeretu? Hlavní hrdinka je silná kuřačka a ráda se napije-nedivím se, potom co prožila,ale vážně musí být zapálení cigerety na každé strance, při každém rozhovoru, který vede?Každý čtenář pochopí, že tahá jednu za druhou,není potřebo to dokola zmiňovat. Stejně jako věta "Edward si přejel rukou po tváři". Edward celou dobu nedělal nic jiného.
Dále to, jak si vždy někdo něco mumlal nahlas,aby to zrovna někdo druhý slyšel (Např.: Megan na pláži...). Atd atd...
Každá z postav byla vyhnaná do extrému. Dianino chování jakž takž chápu-nikdo nevíme jak by jsme se chovali v její situaci. Ale Edward?Megan?Proboha kdo se takhle přehnaně chová?
Mám spoustu připomínek (a to jsem člověk,který knihu nehaní jen tak, vždy se snažím do hloubky zamyslet).
Dávám dvě hvězdy za obálku, název a bezvadnýho psa, který mi přišel ze všech nejsympatičtější :)
Nudné, předvídatelné, klišoidní. Jazyk (nebo překlad?) jak od žákyně 5. třídy. Všechny postavy jsou dohnané do extrému, jejich chování je sotva uvěřitelné a přitom je to celé úplně ploché.
Jednu hvězdu bych snad dala za název, ale ten bohužel nijak nezlepšuje kvality knihy. Jdu si udělat kafe.
Tato kniha by sa mala podla obsahu volat Nestastni ludia vela fajcia a piju vela kavy. Knihu som precitala, lebo niektori znami z nej boli nadseni, dokonca plakali pri nej a chcela som vediet preco. Na mna trochu naivne a jednoduche. Tato autorka mi nesedi , je to velmi malo pre mna. Dost vela ludi sa foti s tou knihou aby bolo vidiet nadpis, je to zabavne . Asi aby posobili stastne :-).
Podle optimistického názvu a obalu jsem si vybrala úplně jinou knihu než jakou ve skutečnosti byla. Už dlouho jsem se u čtení nerozbrečela, tady se mi to stalo několikrát. Četla jsem o autorce, že je psycholožkou a věřím, že se ve své praxi s podobnými příběhy potkává. Jestli někoho Diane rozčilovala a nechápal její jednání, já mohu pouze říct, že asi málokdo dokáže říct, co by v takové situaci dělal on. Víc mě někdy štval Edward, ale víc prozrazovat nebudu. Každopádně je to hodně smutný, hodně zvláštní, ale zároveň krásný příběh o tom, jak je někdy těžké najít sílu vstát ráno z postele a prostě žít.. Jsem opravdu ráda za konec knihy tak jak byl, nic přeslazeného. Můžu se těšit na další díl a těm kdo ještě nečetl, doporučuji..
Pozitivní na knížce bylo, že se opravdu rychle četla. Jinak mi hlavní hrdinka a postavy okolo ní celkem lezly na nervy. Ale pokud se knížka bere jako oddechovku na večer tak proč ne.
Zajímavý příběh, jsem zvědavá na další díl. Ale co mě na tom nejvíc vadilo, bylo to strašně množství cigaret.
(SPOILER) Čekala jsem takovou tu klasiku uf můj život je v troskách tak odjedu a dám se do kupy případně potkám toho pravého pana božského, který mi z těch trablů pomůže a bude láska jak trám. O to víc jsem byla mile překvapená že to tak úplně nebylo. Určitě si přečtu i další díl.
Tato kniha mě zaujala milou obálkou. Nečekala jsem od ní nic moc, romantiku extra nevyhledávám. O to víc jsem překvapená, jak moc mě příběh chytl. Místy byl velmi silný, dojemný, nutil mě představit si ošklivé věci a chtělo se mi brečet. Jak se více rozjel, musím přiznat, že jsem se do něj ponořila a prožívala s hlavní hrdinkou všechny starosti i radosti. Bylo to svižné, žádné zbytečné scény, žádné dlouhé popisy, příjemný jazyk, místy velmi vtipné.
Takže za mě paráda. A další Šťastné lidi si ráda přečtu také.
Knihu jsem si chtěla přečíst už hodně dlouho a konečně jsem se k ní dostala. Byla jsem mile překvapena, když jsem zjistila, že se chystá stejnomenný film. Felix, kamarád Diane mi připomínal mého bývalého kamaráda, o to víc mě to bavilo. Dalo se čekat, že kniha bude smutná. Měla jsem co dělat, abych nebrečela a kolikrát mi ukápla slza. Diane mi bylo líto, ale v reálném světě, i kdyby se ji stalo cokoliv, by musela pracovat. V tomhle měla výhodu, že si mohla odletět do Irska a "zotavovat se". Nicméně si myslím, že kdyby pracovala, že by ji to pomohlo a odreagovala se. Zase na druhou stranu chápu, že si chtěla někde zalést a být sama a ne mezi lidmi. Neříkám, že by byla Diane hloupá, ale v některých věcech byla hrubě nepraktická, např. situace v domě, kdy ji vyhodila elektřina a ona nevěděla, co dělat. Překvapilo mě to s tím Edwardem a v zápětí naštvalo, proto dávám nižší hodnocení, než jsem měla původně v plánu. Konec byl dojemný, těším se na druhý díl. Při čtení celé knihy, jsem si představovala hlavně postavu Diane, Felixe a Edwarda, takže jsem zvědavá na film. Knihu můžu jen doporučit.
Název knihy mě zmátl s tím, že se bude jednat o šťastné lidi, kteří zvesela čtou a pijou voňavou kávu i obálka dost naznačovala, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že se jedná o hlavní hrdinku, která do kavárny ani nepáchne, leží celý den v posteli, kouří jednu cigaretu za druhou a čuchá k manželovo košili atd. Opravdu velice depresivní kniha, kde je hlavní hrdinka naprosto neschopná a proto ji kolega kamarád z práce každý den uklízí bordel v bytě. Jednoho dne se však rozhodne, že se konečně odrazí ode dna a odstěhuje se do Irska a chce začít nový život, ale tady se historie opakuje. Je zalezlá celé dny doma, leží, přemýšlí, kouří cigarety. Změnu v ní však způsobí nepřizpůsobivý soused fotograf, který se chová jako totální nesoucitný člověk. Po nějakém časem si však k sobě přesto naleznou cestu. Přesto všechno si Diana uvědomí, že ještě není pravý čas udělat další krok a vrací se zpět do Francie za svou milovanou literární kavárnou.
Pohodova cetba, zadna extra romantika, originalni zapletka. Pravda, nazev je zavadejici a cigeratami se kniha jen hemzi. To ale asi patri k francouzskemu zivotnimu stylu.
Štítky knihy
fotografování láska Francie Irsko cestování venkov rodina Paříž vdovy ztráta blízkých
Autorovy další knížky
2016 | Šťastní lidé čtou a pijou kávu |
2016 | Šťastní lidé mají snadný život |
2017 | Lituji, čekají mě |
2019 | Kapka štěstí v ranní kávě |
2018 | Štěstí mi uniká mezi prsty |
Krásná a milá knížka, která se mi četla velice dobře, přestože je i smutná a lehce depresivní...