Šťastný princ a jiné pohádky (7 pohádek)
Oscar Wilde
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70594/stastny-princ-a-jine-70594.jpg
5
518
518
"Šťastný princ a jiné pohádky", které spatřily světlo světa téměř před sto lety, představují trvalé hodnoty v díle anglického básníka a dramatika irského původu Oscara Wilda. "Wildovy pohádky," jak poznamenává v doslovu k českému vydání v roce 1959 Arnošt Vaněček, "nejsou odvozeny z lidových pramenů, ale jsou tvorbou výlučně literární, stejně umělou jako jeho básně, povídky i eseje a hry. V jeho pohádkách nevítězí vždycky dobro a ani zlo není pokaždé ve své skutečné podobě potrestáno. Je však vždy souzeno autorovým jemným výsměchem a ironií." Pozorný čtenář pozná, že autor oceňuje nejvyšší lidské hodnoty , že stojí za svými hrdiny, i když je často nechává prohrát. Vždyť i on sám boj s pokryteckou morálkou své doby prohrál. Pro svou morální čistotu a vytříbenou básnickou hodnotu mají pohádky Oscara Wilda pevné místo v naší překladové literatuře. Předkládáme je zkušeným a vyspělým čtenářům mladé generace... Pohádky: Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr, Oddaný přítel, Podivuhodná Raketa, Mladý král, Dítě hvězdy.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Pohádky a bajky
Vydáno: 1985 , Albatros (ČR)Originální název:
Happy Prince and Other Stories
více info...
Přidat komentář
Rád poslouchám v audioverzi v podání Vlastimila Brodského. Smutné, ale krásné s hlubším sdělením. Výhodou je, že kromě nejmenších čtenářů, osloví všechny věkové skupiny.
Co k tomu dodat, prostě nádhera. I když pohádky nekončí vždy šťastným koncem, tak alespoň předají nějaké poselství, jinak řečeno morální ponaučení. Knihu jsem četla v originále a musím říct, že každý příběh má něco do sebe, zaujal mě motiv různého ptactva ať už vlaštovky, skřivana nebo konopky. Chudáci dělali vždy co mohli, ale ne vždy se jim to vyplatilo.
Určitě stojí za přečtení, nehledejte rozhodně pohádky pro děti, mohly by jim způsobit spíše trauma, ale co se týká těch větších, to už by vadit nemuselo. Každý si tam najde svého favorita, ať už z říše zvířat nebo lidí.
Pohádky pro starší, dětem bych je před spaním nečetla. Trpké, cynické a přece tak jemně hladí po duši. Wilde svými ironickými poznámkami pobaví, svou hrou se slovy a okouzlí a svým realistickým pohledem snad rozesmutní. Některé příběhy jsou šťastnější než ty předchozí, ale ve všech se skrývá neslýchaná krása. Možná po přečtení dopadnete do propasti melancholie, možná se vám v hlavě usadí slavík, který zemřel pro lásku, možná se zaseknete nad pomýšlením o spravedlnosti světa... A já si myslím, že je úžasné, jakou směsici citů dokáže jedna pohádková knížka vyvolat.
Jako největší problém letošní Čtenářské výzvy se ukázala kniha autora z mého dětství. Moc se mi nechtělo do nějaké pohádky, kterou už znám, ale pak jsem v knihovničce narazila na Šťastného prince a jiné pohádky a bylo rozhodnuto. Oscar Wilde je prostě pro každý věk a zážitek to je vždycky.
Příběh byl velmi dobře vypointovaný a zvraty v ději byly umístěny na správných místech. Autor velmi trefně kritizoval špatné povahové vlastnosti lidí. Ale kniha mi moc nesedla a nelíbila se mi. Celkově se jedná o zajímavou sbírku povídek, na které je ale znát doba, kdy byla napsána.
Nejsou to vyloženě klasické pohádky, protože v těchto pohádkách si své najde i každý dospělý. Úplně je z nich cítit, že Wilde byl skutečně nadaný umělec a styl, jakým jsou napsány, je rozhodně řadí mezi vyšší literaturu. Samozřejmě, hlavní poslání zůstává stejné, jako u ostatních pohádek - dobro vítězící nad zlem, důležitost morálky.
Ovšem některé pohádky mají i temnější podtext a ne všechny končí vyloženě dobře. Tím získávají větší napojení na realitu, protože co si budeme povídat, reálný svět rozhodně nefunguje jako klasické pohádky...
Moc bych si přála, aby v tolika lidech (včetně mě) škola nevytvářela blok: klasiky = zlo, které se musí přetrpět. Až minulý rok jsem začala více objevovat tyhle strašidelný "klasiky" od autorů, jako právě třeba Oscar Wilde. A světe div se, ty knížky jsou všechny skvělý. Některé dají víc práce na čtení, některé mě nebaví tak moc, ale všechny mají co předat a to je prostě boží. A nikdy mě nenapadlo číst pohádky od autora z 19. století, ale tuhle sbírku příběhů mi doporučili nezávisle na sobě 2 lidi a musím říct, že hezčí čtení na podzimní/zimní dny jsem si vybrat nemohla. Moc doporučuji si přečíst aspoň jeden příběh a kdybych měla právě jeden doporučit, tak to bude "The Selfish Giant".
Pohádky Oscara Wilda jsou velmi zvláštním čtením. Jsou ve své podstatě umělými pohádkami vytvořenými autorem a nikoliv sebraných z lidové slovesnosti jako tomu bylo u pohádek Bratří Grimmů či Erbena nebo Němcové, přesto je v mnohém připomínají. Pokud bychom měli, ale poukázat na největší rozdíl mezi klasickou pohádkou a pohádkou Oscara Wilda, tak by to byl fakt, že jako součást sociálního poselství pohádek, je konec většiny příběhů tragický, či smutný. Dobro vždy nezvítězí a nejlepší se vždy nestane vítězem, ale přesto se domnívám, že jsou to nádherné příběhy plné literární nádhery, které je nutné přečíst.
Kniha má obsah bohatý, leč vskutku těžký. Myslím, že má sloužit především k mravní výchově a tak se v ní setkáváme se skutky nehezkými a s osudy smutnými. Zároveň je ale krásné, jak barvitě a s něžností autor popisuje věci a prostředí, v němž se hlavní hrdinové ocitají. Dochází zde k nádhernému kontrastu.
To je tak krásně napsané, ale vždycky brečím. Slavík a růže, Šťastný princ.. krása, krása, krása.
Šťastný princ a jiné pohádky byly mým prvním setkáním s panem Wildem. Musím říci, že od dob svého útlého dětství jsem lepší pohádky nečetla. Velmi se mi líbilo, jak přirozeně a realisticky autor popisoval situace, prostředí a postavy. Každá pohádka ve mně zanechala nějaký pocit, ale nejvíce si pamatuji pohádku Sobecký obr, jež mne zasáhla nejvíce. Konce pohádek, které byly ze života, se mi k Wildovu stylu psaní hodily a dotvářely celou atmosféru. Nejedna pohádka mne dohnala k slzám svou tragičností a pravdivostí. Jistě bych tuto útlou knížečku doporučila všem, jež se nebojí upřímnosti a pravdy v literatuře.
Pohádkově krásné příběhy, které však nemusí mít vždy šťastný konec. Rád se k nim vracím, jsou pro mě takovým výletem do jiného časoprostoru.
Oscar Wilde píše pohádky poetickým jazykem pro poučení, spíše jako morální povídky, těm, kdo mají cit a svědomí, a které pomohou pochopení jejich smyslu. V pohádkách se setkáváme s krásou a básnickým vyjadřováním.
Jedny z nejkrásnějších a nejsmutnějších pohádek ale vlastně je to život. Tuto knihu jsem odkládala po příběhu jelikož mě to nutilo hledat souvislovisti. Je to opravdu výborně napsané jak barvitost řeči, tak krása vyjadřování připomíná to myšlenkově malého prince. Pokud tuto knihu nekdo mate v povinne četbě mohu jen doporučit
Já si myslím , že tyto pohádky jsou o hodně víc hezčí , než ty klasické a nejen proto, že obsahují morální poučení , ale také proto , že v nich není nic zidealizované a autor se na svět dívá pohledem normálního člověka . Tato kniha mne opravdu zaujala a krásně se četla . Mohla bych ji všem vřele doporučit a nemyslím si ,že tyto pohádky jsou pouze pro malé děti , protože některé jsou tvrdé jako lidský život .
Dokonalá cesta do fantazie s láskou, porozuměním a poučením. Pohled na život, který může být pohádkou a přesto nemusí vždycky skončit dobře. Rozhodně jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Jednou jsem četla, že Wilde se trochu podobal lordu Henrymu z Obrazu Doriana Graye: nejen zálibou v kráse a umění, ale především schopností manipulovat lidmi a v debatách je rozsekat na kusy bystrou inteligencí. V jeho pohádkách něco z toho vidím, něco ne.
Krása hraje velkou roli téměř v každé z nich; krása živých bytostí, uměleckých předmětů a přírody (obzvlášť přírodní popisy jsou nádherné). Pohádky jsou inteligentní a filozofické - a jako takové končí většinou smrtí těch dobrých, popř. napravených. Vyznívají ale morálně, přitakávají dobru a někdy jsou vyloženě křesťansky zaměřené. A proti představě Wildea jako individualisty a sobce jsou v nich vysoko ceněné hodnoty jako přátelství a pomoc druhému.
Souhlasím ale s těmi, kteří váhají s jejich předložením dětem. Já jsem k nim dozrála později, a díky tomu je oceňuji maximálně.
Část díla
Hvězdné dítě / Dítě hvězdy / Hviezdne dieťa
1888
Jedinečná raketa / Pozoruhodná raketa / Podivuhodná rachejtle / Neobyčajná raketa / Výnimočná raketa
1888
Mladý král / Mladý kráľ
1888
Oddaný přítel / Věrný přítel / Oddaný priateľ
1888
Slavík a růže / Slavice a růže / Slávik a ruža
1888
Autorovy další knížky
| 1999 | Obraz Doriana Graye |
| 2005 | Jak je důležité míti Filipa |
| 1999 | Lady Fuckingham |
| 2004 | Strašidlo cantervillské |
| 1919 | Slavík a růže |
„Každé místo, které máte v lásce, znamená pro vás svět…
Dojemné příběhy s hlubším poselstvím z pera slavného autora. Ideální čtení na adventní čas, kdy se člověk může na chvíli zastavit a zamyslet se, na čem v životě opravdu záleží.