Stateční muži
Ernie Pyle
Kniha o vojácích 2. světové války. O tom, jak byla provedena invaze do Itálie a Francie. O bezejmenných hrdinech, jejichž hroby jsou roztroušeny po všech světových bojištích. O jejich krvavém zaměstnání, k němuž měli odpor, o jejich dobrodružném životě, k němuž byli donuceni. Ernie Pyle statečné muže znal, neboť žil za války s nimi, nevyhýbal se nebezpečí, šel do ohně s ostatními. Byl jedním z 28 válečných reportérů, který se přímo účastnil invaze do Normandie.... celý text
Přidat komentář
Stateční muži
Víceméně deníkovou formou sepsané zápisky a postřehy z operací americké armády v Itálii a Francii během 2WW. Řekl bych, že válečný korespondent psal velmi objektivně, standardně bych čekal daleko více glorifikace vlastních sil (možná je to ale dnešní pohled).
Dozvíme se, jak to chodilo u různých složek armády a že to bylo ve většině případů skutečně nepředstavitelné.
Dost mrazivě na mě působil určitý užívaný výraz, slovo „usmrtit“ (i když – přeci jen tato slova nám zprostředkoval překladatel). Např. na daném místě bylo usmrceno tolik a tolik Němců. Já bych tam dal slovo „zabito“. Přijde mi to adekvátnější. Usmrcuje se odsouzenec na popravišti. Anebo mi slovo „zabít“ přijde přijatelnější? Ve smyslu toho, co si lidé navzájem ne/dobrovolně provádějí? Hrůza.