Štěchovická stěna
Zdeněk Jarchovský
Štěchovický poklad – mýtus nebo historická pravda? Román, který konspirační teorie o štěchovickém pokladu nevyvrací ani jednoznačně nepotvrzuje, vypráví příběh osamělého úředníka pojišťovny s platem, co stačí na základní potřeby, cigarety a alkohol. Jediným jeho výhodou je spousta volného času, v němž se hrdina věnuje hledání pokladů. Společnost hledačů je pro něj druhá rodina. Zdánlivě zábavné hobby se nálezem jednoho významného historického filmového svitku změní ve vyšetřování s nebezpečnými důsledky, dokonce tím nejhorším – vraždou.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě nezaujala, kouzlo hledačství nezasáhlo, v ději a rozhovorech jsem se ztrácela a moc to celé nechápala. A těch špekáčků a alkoholu, ještě teď mě z toho bolí žaludek :)
Mám i výtku k grafické úpravě. Nezarovnaný text do bloku se špatně čte...dlouho jsem si musela zvykat.
Nejlepší byly pasáže z kanceláře, ty pobavily.
Velmi příjemné počtení, vyprávěné hledačem pokladů, protkaná spoustou veselých zkazek. Nečekejte krimi plné špiónů, hrdinu, co nosí slipy na kalhotách ani přehršle akčních scén, kdy se potoky krve mísí se zbytky mozkomíšního moku. To kniha nepotřebuje. Hrdina ke typický hledač, v maskáčích a detektorem, který si dá pár piv, cigáro a pár panáků k tomu. A to je na tom skvělé...
Byl jsem velmi mile překvapen. Kniha mě chytla hned od první stránky a nepustila až do té poslední, což se mi často nestává. Trochu mi to připomíná stylem psaní Neffovo Tušení podrazu či ranné Velinského detektivky. Ale víc než detektivka je to dobrodružné vyprávění "hledače pokladů" zasazené v reálném českém prostředí. I styl a jazyk mě velmi bavil. Myslím, že se ne každému tato kniha bude líbit, ale u mne jedna z nejlepších, které jsem za poslední dobu četl. Proto dávám plný počet hvězdiček.
Zajímavá kniha, je vidět že autor ví, o čem píše. Z knihy je cítit spisovatelské nadšení a hlavní hrdina je docela uvěřitelný. Scény z pojišťovací kanceláře jsou geniální...
Nicméně trochu mi tu chyběla větší akce a závěr, ten byl už takový, jako by se autorovi už nechtělo psát, takže vše ukončil jaksi ve vzduchu. Ale knížka opravdu stojí za přečtení.
Čtivo spíše pánské, přesto mě pobavilo. Technologie vyhledávání kovů pro mě byla nová a ráda jsem se něco přiučila. Zároveň jsem si uvědomila, že na takové akce by mě neužilo. Autor má velký smysl pro úsporné vyjadřování, prostě mistr zkratky. Práce pojišťovacího agenta i poměry v pojišťovně jsou popsány věrně, s důrazem na blbost šéfů. Chápu, že bylo potřeba úřednické prostředí vyvažovat něčím normálnějším, třeba jako je chůze v přírodě při pátrání po pokladech. V knize se hodně chlastá, nevím, jestli to nebylo přehnané, ale ať. K našemu hrdinovi to tak jaksi pasuje.
Pohodové vyprávění - možná většinu z toho autor skutečně prožil - hledače pokladů, s hodně poznatky o historii a zeměpisu naší domoviny a s krimi zápletkou. Domnívám se, že se kniha bude více pamětníkům minulého režimu než těm, kteří měli to štěstí (nebo smůlu), že tu dobu neprožili.
Slušně zpracované vyprávění o hledači a hledačském společenství, existuje-li vůbec nějaké. Myslím, že každý hledač si chrání zdroje svých snů i své touhy. Příběh je to vcelku uvěřitelný, až na závěr s tajnými policisty, únosem a dopadením pachatelů vraždy. Román je psán jednoduchým, srozumitelným jazykem, děj není nijak větven, takže se jedná o klasickou oddechovku. Při čtení je ovšem poznat, že autor je skutečným hledačem a mnohé, o čem píše, zažil na vlastní kůži.
Autorovy další knížky
2016 | Sherlock Holmes vítězný... |
2018 | Štěchovická stěna |
2015 | Deník udavače |
2009 | Místo činu Písek |
2013 | Hodiny, které jdou pozpátku |
Velmi pěkně se četlo, některé hlášky stojí za další použití. Hvězda dolů za maglajz ve jménech; pán, který se na začátku jmenoval Šmíd, se na konci jmenuje Šnábl, ale tak už se jmenuje hlavní hrdina!, jeho kámoš fotograf Marek se po smrti náhle jmenuje Jiří (jako hlavní hrdina).