Bronzová socha
Stella Blómkvist
Stella Blomkvistová série
1. díl >
Hallu, ambiciózní vedoucí oddělení na ministerstvu, najdou v zasedacím sále vlády mrtvou. Nepochybně vražda - někdo ji zezadu udeřil těžkým předmětem. Zločin z vášně? Oběť se stýkala s řadou mužů. Nebo je za zločinem chladný kalkul? Politici, kteří k ní měli blízko, jsou neobvykle neochotní a skoupí na slovo. Mladá obhájkyně Stella Blómkvistová vyšetřuje v nejvyšších kruzích.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2006 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
Mordid í Stjórnarrádinu
více info...
Přidat komentář
Jo jako jednorázové čtení dobré, ale na ostatní severské krimi typu Jussi Olsena nebo Larse Keplera apod. to opravdu nemá to správné napětí a co mně nejvíce irituje je používání přezdívky policajtů jako "zlatí kluci" když se to používá jednou dvakrát za knížku v pořádku, ale stokrát to zdůrazňovat ufff úplně mi to znechutilo čtení a přejdu radši na jiné autory severských krimi, které mám rád, i když si kolikrát říkám co to tam asi žije za různé kreatury viz třeba Písečný muž atd. To by tam musel být už asi
pomalu každý druhý vrahoun ????
Motiv dobrý - moc, peníze, drogy, závist a žárlivost. Každopádně mi moc hlavní hrdinka Stella sympatická nebyla a ani policie. Asi mi nejvíc vadil ten její přístup a alkohol. Ale zkusím Stelle dát ještě šanci.
Taková krimi na dovolenou. Hlavní hrdinka chlastá, vybírá si chlapy, vyšetřuje jaksi mimochodem. Děj tedy asi dlouho v paměti neudržím. Jediná zajímavá věc je, že se hrdinka jmenuje stejně jako autorka - trošku provokativní, nápadité.
mno...čtivé to bylo teda, to jo, stránky odsýpali, vraha jsem si ttipla správně, ale ta forma, respektive hlavní hrdinka - advokátka s chováním ku*vy, a ještě se sklonem k alkoholu....ta mně teda nijak neoslovila... některé výrazy a scény mi přišli jak z tvrdší harlekýnky nebo snad ještě z něčeho horšího....
příběh mně ale celkem zaujal, takže asi dám autorce ještě šanci.... více jak 3* s čistým svědomím nemohu...
Četla jsem v lednu 2010. Podle mých poznámek:
Psáno v ich formě.
Obhájkyně, která spíš vystupuje jako vyšetřovatelka, odhalí to, na co je kriminálka krátká: nemravný život politiků, večírky, prostituce, drogy.
Takové divné. Moc se mi nelíbilo.
Citát:
"Ten, kdo má za přítele Jidáše, už nepotřebuje nepřátele."
Ta kniha se četla sama. Hlavní hrdinka byla sympatická, zápletka slušná a především mě překvapilo to tykání.
Chjo, když si vymyslím zápletku, kde má hlavní úlohu italština, je dobré se také kouknout na italskou gramatiku...
Mám ráda islandské autory detektivek a i Stella patří mezi solidní průměr. Zde se jí podařila neotřelá zápletka. Je vidět, že záměrně provokuje psaním v "ich formě" a hlavní hrdinku se svým záměrně pro někoho nestoudným sexuálním chováním nechává i jako imaginární autorku knihy. V tom je taky dost originální.
Klišé na klišé, "kořeněné" rádoby drsnou mluvou a sexuálními explikacemi. Neschopnost vtáhnout do příběhu a nastolit zápletku, aby čtenář byl i díky ní vtažen. Laciné popisy jak ze slohové práce. Nijak mne to tedy nezaujalo. Asi to vyšlo jen proto, že je teď módní trend severské detektivky. Ale na komisaře Becka nebo Wallandera to nemá ani náhodou.
Autorovy další knížky
| 2006 |  Bronzová socha |
| 2013 | Andělé |
| 2012 | Nevinnost |
| 2011 | Hra na pravdu |
| 2011 | Falešný svědek |
Četlo se to trochu divně, věty byly neustále krátké a úsečné, někdy jsem měla pocit, jako bych četla stenograf a musela jsem knihu odložit. Občas jsem se ztrácela v souvislostech, takže ke konci jsem se skoro protrpěla., naštěstí není kniha tlustá.