Stellino vítězství

02.08.2021

Tuto knížečku jsem vytáhla z knihovny po babičce s jasným záměrem splnit poslední úkol do výzvy ( v originále vyšla v roce 1913, já mám překlad z roku 1918). Ke čtení jsem zasedala s lehkými obavami kvůli archaismům a naivitě ženské prvorepublikové literatury. Archaismy mě skoro nerušily a četla jsem s mírným pobaveným úsměvem. Od začátku bylo jasné, o čem příběh bude a jak skončí, takže žádné napětí, co bude dál, žádné dumání, jak to asi dopadne. Prostě jen čtení a vypnutá hlava. Nakonec knížku hodnotím jako super odpočinkovou četbu.