Stepfordské paničky
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130676/stepfordske-panicky-130676.jpg
4
827
827
Psychologická novela amerického spisovatele a dramatika zobrazuje vztahy v dnešní americké rodině. Vypráví o mladé citlivé ženě, žijící ve zdánlivém blahobytu, jíž však požadavek, přizpůsobit se stereotypu středostavovské paničky,způsobí neurózu a nakonec vážnou psychickou poruchu.
Přidat komentář
Zajímavá myšlenka. Nevšední, záhadné, nepřirozené městečko s "ideálními" vysněnými ženami jako ze žurnálu a sobeckými muži mi vždycky bavilo. Nevím, jestli je to horor, ale skvělej námět a nápad určitě. Filmová zpracování jsem viděla obě (a kdo taky ne, že ano?, zajímavé je, že každé je trochu jiné, jedno víc záhadný thriller s kritikou společnosti a druhé spíš rodinná sci-fi zábava v lehčím duchu ) a tak mi ještě zbývalo si román přečíst. I když jsem věděla, o co tady jde, udělala jsem dobře, že jsem sáhla i po literárním zpracování. Je to zase trochu jiný pohled na stejnou věc. Škoda, že jsem byla díky filmům obraná o pointu. No což, filmy se prostě nabídly dřív, ale bez nich bych se možná ke knize nedostala.
Zdánlivá bezchybnost a sterilní čistota Stepfordských domácností plných nablýskaných spotřebičů a vyleštěných podlah skrývá něco temného a zkaženého. Něco, co rozhodně nevoní jako nejnovější levandulový prací prášek z reklamy. Miluju tajemné příběhy založené na nějakém originálním tématu které se zcela vymyká obvyklé škatulce "horor" (i přestože zde hovoříme o psychologické novele). Napsat strašidelné vyprávění o krvelačných bestiích nebo zombících není až tak těžké... ale vytvořit napětí propojené s kritikou mužského šovinismu a amerického ideálu nukleární rodiny 50. let, a ještě to čtivě vtěsnat na těch pár stránek, to chce podle mě fakt odvahu!
Četla jsem nejprve Rosemary má děťátko, což byla kniha, která mě nezaujala, spíše mě rozčílila. Stepfordské paničky byly pro mě zajímavější, ale přesto nevím, proč jsou zrovna tyto knihy řazeny mezi klasiky, protože mě osobně nezaujaly.
Kdysi jsem už četla, takže jsem znala pointu příběhu. Už jsem z knížky nebyla tak nadšená, jako tenkrát na gymplu. Nicméně je to klasika. Asi se podívám na film.
Kniha byla čtivá, ale čekala bych více napětí a to již od začátku knížky. Pravé napětí přišlo na posledních stránkách a stejně bych ráda věděla, čím to bylo, že se ze všech paniček staly loutky. Jak jsem si přečetla z jiných komentářů, tak si asi kouknu i na film...už se docela těším.
No, mě knížka tedy celkem zklamala, ale to bude tím, že filmové zpracování jsem viděla už několikrát.
(SPOILER) Je dost dobře možné, že i dnes by nejeden muž by zatoužil po modelu takové ženy - v každé situaci krásně upravené, starající se pečlivě o domácnost (3N - navařeno, napečeno, naklizeno) i o děti, bez vlastních myšlenek nebo zájmů a v neposlední řadě kdykoli připravené splnit jakékoli manžílkovo přání... Nuže dobrá, ale proč to řešit tak hororově? Měli by kluci ze Stepfordu vymyslet i pánskou variantu pro plonkové manželky - muže, který se nevzteká, je chápavý a pozorný, kutil všeho druhu, s pekáčem buchet na břiše... Ale to už by byl zase docela jiný příběh a něco mi našeptává, že ani ten by zrovna dvakrát šťastný konec neměl...
Jedním slovem: Psycho
Očekávala jsem, že děj bude romantický a komediální, přitom to byl horor.
Super námět, u kterého bych však ocenila, kdyby to nebyla jen taková jednohubka na večer, ale bylo to podrobnější, objasněnější, s jiným zakončením. Prostě románová podoba. Takhle pro mě bylo docela zklamání, že jak to začalo, tak to hned skončilo, a já zůstala jako neuspokojená čtenářka :D
Stepford je menší americké městečko plné dokonalých obyvatel, které se jeví jako ideální místo pro rodinný život. Časem ale ve čtenáři začíná klíčit podezření, že tam probíhá něco podivného. Je chování stepfordských paniček přirozeným vývojem? A co se ve skutečnosti děje v mužském klubu? Konec je doslova mrazivý. Opravdu silný zážitek z přečtení této knihy.
Podle názvu známá věc, ale nepřečetla bych ji nebýt ČV. Takže děkuji za inspiraci.
Autor nechává čtenáře hodně domýšlet své vlastní konce a také je nechává přemýšlet o dalších věcech, které při čtení přijdou na mysl. Dobrá kniha. Ráda jsem si ji přečetla.
Usuzuji z komentářů, že bude dobré shlédnout i film, tak se na to těším.
Nebylo spatne, jen ubrana jedna hvezdicka za to ze filmove zpracovani se mi libilo vic - byla to vetsi sranda...
Jedním slovem nádhera!!! Geniální styl humoru a celé je to navíc velmi zábavné. Jako bonus je v tomto díle obsaženo mnoho podnětů k vážnému zamyšlení.
Útlá knížečka na jeden večer. Chtěla jsem si trochu doplnit základní vzdělání, protože k tomu podle mého názoru tato kniha patří. Film jsem neviděla, jen snad závěr, protože si pamatuji, že se od závěru v knize lišil. To mi v knize trochu chybělo, protože i když konec byl otevřený, docela jasně naznačoval, k jakému závěru spěje a to se mi moc nelíbilo. Ale zajímavá knížečka, rozhodně příjemnější čtení než Rosemary má děťátko.
Čtivá knížečka.Jen by mě zajímalo zda by doma takovou ženušku chtěli všichni chlapi.
Film miluju. A když se mi dostala do ruky tato útlá knížečka, tak jsem pomyslela něco ve stylu - tak to bude o ničem, takové tenké nic, jak z tohoto mohli natočit takovou úžasnost? Nooo, předčilo to všechna má očekávání a mrzí mě, že film nenatočili úplně podle knihy.
Útlá knížka, kterou jsem zhltla za jedno odpoledne. Film jsem nikdy neviděla, proto jsem nebyla ovlivněná, sice jsem měla zhruba ponětí o co se jedná, ale upřímně, nebylo mi z knihy nejlíp u srdce (mohlo by se něco takového stát?) a vážně jsem si přála, aby skončila jinak :)
Za mě taková nedělní jednohubka.
Viděla jsem film z roku 2004. Ten na mě působí jako milá, lehce romantická komedie pro celou rodinu, kniha pak jako horor o dokonalosti maloměsta.. Navíc je konec takový nejasný..
Štítky knihy
ženy zfilmováno hospodyně satelitní města Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Velmi inspirativní kniha, která se tváří jako humorná, ale zas až tak legrační to v konečném důsledku není.