Stepfordské paničky
Ira Levin
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252237/bmid_stepfordske-panicky-252237.jpg
4
835
835
Perfektná idylická atmosféra v malom útulnom mestečku Stepford pôsobí nielen na čitateľa, ale aj na obyvateľov a najmä na obyvateľky. Počiatočná vidina dokonalosti a sen o skvelom živote sa však v konečnom dôsledku mení na nočnú moru...
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , MotýľOriginální název:
The Stepford Wives, 1972
více info...
Přidat komentář
Také jsem, tedy pro změnu slyšela, dvojknihu - spolu s Rosemary. A první se mi líbila víc.
I když mají paničky něco do sebe, nic převratného se vlastně nestalo.
Chlapi mají rádi prsaté, poslušné blbky bez názoru, za nímž by si stály. A ty jim přizvukují. Ať už se pak změní tak, jako v příběhu, nebo vlivem vztahu, což už jsem také párkrát viděla - dokonce jako až tak, že dotyčné poslaly do háje bývalé přátele - je to smutné. Považuji tento druh slepic, pardon manželek, za exkluzivní vzorek povrchnosti lidstva a doufám, že to v jeho evoluci bude jen pomíjivou kapitolkou.
Každá rodina má být trochu chaotická, jednotlivci v ní nestejní, děti svého času neposlušné a dospělí na pochybách. Ne jako ze škatulky, reklamy, časáku. To neexistuje a fungovat nemůže.
Jenom můj názor založený na vlastním pozorování :).
Četla jsem jako dvojknihu hned po Rosemary má děťátko. Rosemary se mi líbila mnohem víc, bylo tam víc napětí a sama jsem nevěděla do poslední chvíle jaká je teda pravda, ale tady mi bylo jasné, že něco špatně určitě je. A navíc jsem se ani nedozvěděla co konkrétně :D Nicméně super počtení, kouknu i na film.
Malá knížečka, kterou musíme brát s nadsázkou a přeci... Dobré čtení na jedno odpoledne, žádné obstrukce okolo, příběh nezadržitelně jede. Myslím, že ve svém roce vydání, to musela být pecka!
Úžasná kniha. Žádná zdržovačka, rovnou vtrhnete do víru děje a už z něj nevypadnete. Byť je Levin skromný na slova a knížka patří mezi literární jednohubky, dokázal autor vykreslit městečko i všechny jeho obyvatele tak, jako byste tam žili s nimi. Mrzí mě pouze jediné - chybějící odpověď na otázku Proč?
Šílené. Na to, že se kniha neřadí mezi nejnovější a přečtete ji klidně za jedno odpoledne, to byla opravdu jízda. Žádné seznamování a vysvětlování, popisování na začátku, prostě vás hodí do vody (do Stepfordu) stejně jako hlavní hrdinku a jak se s tím vypořádáte, to už je na vás. Místy strašidelný, šokující, napínavý a hlavně smutný příběh – opravdu tohle muži chtějí? – vás dostane, po dočtení budete cítit mrazení v zádech a s radostí se vrhnete na učení nebo jakékoli práce – protože stát se Stepfordskou paničkou opravdu nechcete. Doporučuji – jednohubka na pár hodin četby, ale zážitek vám zůstane obrovský.
V podstatě už léty ověřená klasika, kterou zbožňuju! A je jedno, zda knihu, nebo film (který je tedy dost jiný, ale dobrý!). Miluju uklízení, jsem šťastná, když můžu svému muži připravit teplou večeři a děsně ráda koukám na pořad "Máte doma uklizeno?"...tak nevím, jestli jsem se nějak nezatoulala ze Stepfordu :-)
V roce vydání to musela být určitě pecka vzbuzující nemalý zájem. Od doby, kdy první čtenář četl tuto novelu však již uplynulo mnoho času, a tak se bohužel nějaký ten lesk plynoucí z neotřelých úvah vytratil. Konec knihy mě vyloženě nepotěšil, jelikož z mého úhlu pohledu nedával naději na lepší ženské zítřky, což je škoda. V tomto konkrétním případě musím tedy říct, že se mi více zamlouval film, na který se ráda znovu podívám.
Druhá Levinova novelka nemá ani zdaleka takové parametry jako Rosemaryn příběh. Námět neotřelý to Irovi neupírám, nicméně nedokázal mě k sobě připoutat, možná jsem čekal větší míru konfrontace, spekulací a hlavně jsem postrádal PROČ MUŽOVÉ ... - 60 %
Príbeh ktorý bol miestami humorný,miestami detektívny...miestami som mala pocit že čítam psychologické dielo skúmajúce mužskú predstavu o dokonalosti svojej nežnej polovičky.
Autor krásne rozpísal strach o vlastný život .Strach o to či nás skutočne chce niekto koho milujeme zmenit až tak že by bol schopnýa ochotný nás zabit aby sme boli nahradený.Na tú dobu ked toto dielko vzniklo to bolo neskutočne dobré a malo to svoj osobitý šmrnc,ktorý však i v dnešnej pretechnizovanej dobe ostáva.
Ja dávam Stepfordským paničkám palec hore i ked by som jednou z nich byt nechcela.
Chcete ideální protějšek? Krásnou a starostlivou ženu, která nebude přemýšlet, její jedinou starostí budete Vy a Vaše rodina a zcela se podřídí Vašim přáním? Přestěhujte se do Stepfordu!
Mám ráda film s Nicol Kidmann, což je oddechová komedie, takže jsem přišla o postupné odkrývání příčin obav, které cítila Joanna. Ale i ten, kdo film zná, bude překvapen … Pod zdánlivě poklidnou tváří provinčního městečka se skrývá přímo hororové tajemství tamních mužů. Obdivuju jednoduchý autorský styl, který vše odhaluje pomocí drobných náznaků, možná právě o to je četba děsivější. Jak se může člověk najednou tak změnit?
Je to dobrá knížka, máme ji v seznamu maturitní četby, ale něco mi tam prostě chybělo :D
Četla jsem to někdy v patnácti letech a doposud si pamatuji naprosto přesně, co se tam odehrávalo a i to, jak jsem po dočtení seděla na posteli a zírala s otevřenou pusou na zeď v zoufalé snaze se vyrovnat s koncem, který má do happy-endu hooodně daleko.
Geniální dílo, které se rozhodně vtiskne do mysli a bude se tam různě převalovat ještě hodně dlouho.
Úžasné. Jiného slova použít nelze. Pokládám se za fandu hororů, rád se bojím, ale při četbě Stepfordských paniček mi běhal mráz po zádech víc než u průměrného Kinga. Ta kniha ukazuje, jak nejisté vlastně může být, co člověk považuje za naprosto samozřejmé. Pod škraboškou normálnosti se skrývá horor.
SP se čtou dobře, nic proti ničemu i ten námět je relativně neotřelý. Co mi ovšem chybělo byl náznak motivu...
Autorovy další knížky
| 1976 |  Rosemary má děťátko |
| 2010 | Stepfordské paničky |
| 1997 |  Rosemary a její syn |
| 1994 | Ten báječný den |
| 1982 | Rosemary má děťátko / Stepfordské paničky |
Krátká kniha na jedno odpoledne. Žádné okolky, děj jede rychle a stále se vyostřuje. Pro mě málo vysvětlování "proč",ale nevadí mi to. Jak se mohl milý muž takto změnit a chtít jinou ženu, než tu, kterou si vzal? Postupně jsem trnula s Joannou, věděla jsem, jak to dopadne, byla s ní sama a snažila se ubránit nevyhnutelnému.