Stesky posledního Římana

Stesky posledního Římana
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144413/bmid_stesky-posledniho-rimana-UyG-144413.jpg 4 8 8

Na rozdíl od východní části římské říše se v její západní polovině v 5. století n. l. vytvářely poměry vlivem germánských, vandalských a hunských nájezdů krajně nepříznivě. Na východní vzdělance působily zprávy o pohromách západních sousedů tísnivým dojmem a tento pocit lze vyčíst i z díla historika Zosima, líčícího pozdní dějiny římské. O jeho osobě není známo nic určitého, patrně byl advokátem císařské pokladny, snad byl i rétor, gramatik nebo sofista. Z jeho spisu vyplývá, že byl zapřísáhlý nepřítel křesťanství, které bylo v jeho době na vítězném postupu a zmocňovalo se i státního kultu. Zosimos se snažil postihnout příčiny úpadku římské moci a shledával je v odklonu od římských kulturních tradic. Všímá si však i předchozích období, kdy ve 3. století n. 1. se začíná římská říše rozkládat a přikračuje se k dalekosáhlé přestavbě státní správy. Největší cena Zosimova díla tkví v kapitolách popisujících události odjinud neznámé: v první knize sem patří líčení barbarských vpádů za císařů Valeriana a Galliena, dějiny palmyrské říše a příběh Zenobiin, válka mezi Magnentiem a Constantiem III., události po Theodosiově smrti. Theodosiovi vytýká Zosimos olupování měst, zvyšování daní, nákladně vedený císařský dvůr, nadbytek důstojníků ve vojsku, hospodářské škody způsobené rostoucím počtem mnichů. Tyto pasáže líčící události, jichž byl autor svědkem, podává Zosimos způsobem takřka beletristickým, zvláště když popisuje tragické konce dříve všemocných státníků a vojevůdců, jako byli Rufinus a Eutropios na Východě nebo Arbogast a Stilicho na Západě. Nám je Zosimovo dílo blízké i tím, že odkaz na ně nacházíme na prvních stránkách jednoho z nejvzácnějších skvostů české obrozenské literatury — Dějin Františka Palackého.... celý text

Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Ιστορία Νέα. Nea historia


více info...

Přidat komentář

LordByron
27.08.2024

Pohanský pohľad na záver rímskych dejín z krajne antikresťanského uhla.Bohužiaľ je Zosimus omnoho zaujatejší ako Ammianus(ktorý je ale taktiež pohan)a nie je teda oveľa lepší ako kresťanskí autori.No a áno je aj krajne poverčívý.Ale zaujmavý je iný pohľad na Konštantína aj kuriozity typu ,že Atény uchovávajú ,,ešte stále staré obrady"a že ich tým pádom vraj obišlo zemetrasenie aj plienenie barbarmi.
Celá knižka je veľmi stručne napísaná.Dnes sme za ňu ale vdační pretože nám poskytuje aspon nejaký náhľad aj do perspektívy nekresťanov.Podobne raz budú ľudia vdační za čokoľvek ,,z druhej strany "o našich nedávnych dejinách.

Freiherr
02.10.2019 5 z 5

Dobu plnou krvavých válek, tahanic o trůn a přechodu ke křesťanství líčí Zosimos poutavým, čtivým způsobem. Člověk má až dojem, že to není historické dílo, nýbrž beletrie. A přitom Zosimos nám poskytuje často unikátní údaje o bouřlivých událostech konce antiky. Fakt, že vytrvale prosazoval starořímské náboženství, je změnou oproti plejádě raně křesťanských dějepisců. Stejně jako žádný starověký historik se ovšem ani Zosimos nevyhnul subjektivitě v hodnocení vůdčích osobností a jejich činů. To ale nijak nesnižuje hodnotu jeho díla, které je stále významným historickým pramenem.


Marbo
19.09.2016 5 z 5

Zosimos mi připomíná postavu Petronia z románu Quo Vadis - Říman, sledující zánik svého světa, s nedůvěrou pokukující po tom "novém" světě. Souhlasím s martin č. že Zosimos své dílo obdařil poutavostí a čtivostí a jen nerad jsem od knihy odbíhal. Navíc určitým srovnáním s dnešní situací se člověk neubrání

martin č.
20.06.2014 5 z 5

Není to špatná knížka, musím tu její hodnocení zvednout. Pravda je, že Zosimos byl zarytý pohan nenávidějící výrazné křesťanské císaře Konstatntina a Theodosia. Čerpal ze starších pramenů, a tak na jedné straně popisuje jak např. zmínění císařové vyhráli ve všech bitvách, poradili si se všemi uzurpátory či nechali postavit mnoho staveb (pravda píše "zbytečných staveb"), na straně druhé právě jim klade za vinu úpadek říše. Tím si docela odporuje. Přesto jsou jeho stesky hlavně od druhé půlky poutavým dílem, které se čte výrazně lehčeji než např. propracovaný a objektivnější Ammianus Marcelinus. Za tu čtivost a popis událostí, který se od jiných autorů nedochoval 5 hvězd ;-)