Stezky krve
Ivana Kuglerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/237414/bmid_stezky-krve-237414.jpg
3
55
55
Říká se: "Zemřel král, ať žije král..." Ale co když starý král nezemřel, co když byl zavražděn? Co když na jeho trůn usedl někdo, kdo je i na krutý středověk až krutým vladařem? Pak povstane zem a připojí se řeky krve. V tomto světe doutná naděje slabým plamínkem a slovo dobro dávno ztratilo svůj význam.
Přidat komentář
Někdo se tu v komentářích zmínil o tom, že nechce napsat, že je kniha špatná. Já bych to teda s dovolením napsal rád – ta kniha je špatná. Číst Stezky víc než dvacet let od jejich vzniku jim určitě nepřidalo, ale nevěřím, že v době prvního vydání byly reakce pozitivnější. (A doporučení na obálce od Medka a Vrbenské mě fascinuje.) Problémy Stezek krve jsou s časovým odstupem jenom výrazně bolestnější. Jména jak vyplivnutá z generátoru fantasy jmen. Neexistující svět, který supluje několik málo izolovaných lokalit (které ještě navíc působí papundeklovým dojmem). Patos vyhnaný na 110. Snaha o šokující násilí, které ale nemá na nic vliv. Přehršel nedůležitých postav a každé z nich je třeba co chvíli nakukovat do hlavy. Některé se chovají jako špatně promazaní roboti, jiné jsou v příběhu jen proto, aby ve správný moment řekly jednu větu. Sporý styl jednoduchých vět ubíjí čtenářovu snahu číst knihu v kuse a dopracovat se k nějakému vyústění. Prostě ne, na tohle se vykašlete.
(SPOILER)
Zajímavý objev v Levných knihách na Andělu za 39 kč. Obálka a cena - obojí slibné, v anotaci se uprostřed kanonády chvály od známějších autorů píše něco o heroické fantasy a navíc mi jméno Ivana Kuglerová něco připomíná...že by jedna z knih, které jsem si chtěl koupit ? Nu - šel jsem do toho !
Až doma jsem zjistil, že Ivana je autorkou jednoznačně nejhorší Conanovské knihy, jakou jsem kdy četl (Conan a páni severu). Cimmeřanově mytologii se ani nepřiblížila, Conana samotného upozadila a děj se vlekl studenou nudou od začátku do konce. S hrůzou co mě čeká tady, jsem se pustil do "Stezek Krve".
No - mnohem lepší. Ivana zde píše velmi úsporným stylem jednoduchých krátkých vět, nezdržuje se žádnými popisy a proto děj plyne šíleně rychle, čtivě a dobře. Psát umí, člověk se nikdy nikde neztratí a oči slova na stránkách přímo polykají s překvapivou lehkostí.
Přes polovinu knihy jsem se docela dobře bavil. Návrat Tereka Zabijáka naznačoval vážně ohromné věci, Ivanka vykreslila skvělý základ pro vynikající heroickou holomajznu. Jenže bohužel. Nakonec to celé dopadlo jako její Conan.
Prvním průšvihem je - ! UŽ ZASE ! - ten nejotravnější prvek minimálně každé druhé fantasy - obrovský počet naprosto zbytečných postav. Díky úspornému a rychlému stylu vyprávění sice nikdy nezapomenete kdo je kdo a neztratíte o činech postav přehled, ale spousta z nich má dějové linky, které nikam nevedou, mytologii neprohlubují, ani nedoplňují chybějící střípky příběhu a faktů. Spíš naopak - vytvářejí v příběhu díry a nafukují knihu nepotřebnou vatou.
Celkově charaktery byly sice černobílé, ale některým nechyběla jiskra. Nejvíce zajímavý byl v podstatě Ragovid, jehož autorka opatřila sice školometsky podanou - ale pořád rozpolceností mezi dobrem a zlem.
Ten horší průšvih nastane ke konci knihy, kdy se Ivaně všechno rozsype jako špatně postavený domeček z karet. Terek Zabiják - hlavní postava, kterou čtenář prostě vnímá jako hlavního cool tahouna, zemře před začátkem finále a konec knihy dotáhnou už jen černobílé postavy, které mě nezajímaly a dostaví se tak pocit vyprázdnění. Finále potom celkově postrádá gradaci a naprosto ztratí ono "momentum", tolik dobře autorkou budované v první půli knihy a mění se tak na plejádu promarněných šancí a čtenářských zklamání, které nepramení z umu napsat originální finále, ale z neschopnosti ukočírovat a dobře pospojovat všechny načaté dějové linky.
Všechny zajímavé premisy tak zůstanou nedokončené, nedomyšlené a nebo je autorka smázne a utne jako když vyhazujete zbytky od večeře do koše.
Stezky Krve na mě tak působí jako nadějná prvotina amatéra, který neumí vystavět dobrý příběh, ale ovládá kvalitně čitelný a odsýpající sloh, tolik potřebný k akčnímu fantasy. Jen by se autorka příště měla věnovat spíš jinému typu fantastiky. V tom heroickém je totiž vážně špatná.
Ale chvíli jsem se bavil, četlo se to fajn, takže i přesto, že se jí postavy i děj nakonec rozsypaly pod rukama, tři slušné hvězdičky.
Dárek k narozeninám, který pomohl přečkat cesty do/z práce :-)
Kniha je oddechovka s kvapíkovou rychlostí děje, střídáním postav. Nechybí střety zbraní, magie (potěšili slovanští bohové). Autorka se "nezdržuje" vykreslováním psychologie postav, kniha je zaměřena na akci.
Konec mi přišel až moc rychle ukončený, naopak kvituji to, že padli "bohužel" i kladní hrdinové.
Dlouho se mi na tuto knihu prášilo v knihovně ale nakonec jsem ji dala šanci
Neříkám že kniha je špatná ale žádný skvost fantasy to taky není, úplně mi nesedí styl vyprávění a na tak krátkou knihu je děj až moc rozštěpený mezi mnoho postav které ani nestojí za pozornost a za dvě tři kapitoly na ně zapomenete a říkáte si " kdo to sakra je ".
Přes až zbytečnou brutálnost děje jsem se nějak prokousala ke zdárnému konci ale chvílemi jsem měla chuť dát knihu mezi nedočtené a prodat.
Slovansky laděné prostředí, česká autorka, náhodná recenze ve starém časopise, o pár dní později nalez kopie za pár korun.
Dobrá kniho, máš mou pozornost. Jdeme se podívat, co se v tobě skrývá.
Silnou stránkou knihy byla pro mě zejména její první polovina, kde se čtenář seznamuje s jednotlivými aktéry ústřední dějové linky a temným prostředím zmučené země, kterou si autorka vytvořila. Upřímně jsem byl nadšený z hloubky, kterou postavám autorka dokázala během několika málo stran dát. Je vidět, že nad nimi hodně přemýšlela.
V druhé polovině však kniha jakoby ztrácela sama sebe. Nápadité osobní linky ustupují mnohem konvenčnějšímu příběhu, a s nimi se ztrácí i důraz na hloubku. Ve výsledku to působí uspěchaně. Mnohem víc je zde také vidět vliv pana Tolkiena. Většinu času stráví čtenář v prostředí ne sice nejhoršího, ale přesto očividného, převyprávění Dobývání Helmova žlebu. Další ukázkou může být například: Sledování putujících temnými přízraky, povolání přízračné armády do boje, nebo příjezd spásné jízdy na konci bitvy.
Stezky Krve nejsou ten nejhorší pokus o „slovanského“ Pána prstenů, mají rozhodně více kvalit než například Poklady Stolinů, přesto bych jako čtenář raději strávil víc času s družinou proklatých. I druhá dějové lince by neuškodilo pár stran navíc, možná i vlastní novela.
Koukám, že Ivana Kuglerová pověsila spisovatelskou kariéru na hřebík, protože k této knize jsem se dostal až v rámci druhého vydání, coby přílohy časopisu Pevnost. A už to bylo cirka 13 let od prvního vydání a od roku 2005 nic nového nenapsala. Přitom je to obrovská škoda. Stezky krve jsou poctivou fantasy rubanicí, která je místy i poměrně drsná a krutá. Chvílemi jsem měl až pocit, jak kdybych se dostal do atmosféry starých RPGček jako například Might and Magic nebo Baldurs Gate. Mělo to úplně tu správně středověkou atmosféru, která mě okamžitě připomněla časové období, na které tak rád vzpomínám. Kniha navíc rozjíždí sérii různých příběhů, které se pak ve správný čas protnou, a musím říct, že na cirka 256 stran to autorka rozjela docela epicky. Evidentně má dar slova, protože do pár řádků dokáže nahustit dost informací. Revydání této knihy bylo určitě dobrou volbou, jinak bych se k ní možná ani nedostal.
Napínavé, zajímavé, dobré. O vymyšleném světě, ve kterém se děj odehrává, se toho moc nedozvíme - autorka popíše to nejnutnější několika větami a hodně ponechává na čtenářově fantazii. Přesto nic není odbyto, hutný styl dává ději tu správnou atmosféru a použitý jazyk oplývá výstižnými slovesy. Mnoho náznaků a příběhy množství postav se nakonec podle očekávání protkají, nicméně do poslední chvíle jsem byl napjatý, jak to dopadne a kdo přežije. A jako ostatní musím obdivovat, jak je v poměrně krátké knížce vykreslen osud tolika postav... Mírně otevřený konec taky potěšil. Až na posledních stranách knihy jsem se dozvěděl, že kniha vyšla už v roce 2001. Dobře, že Straky na vrbě udělaly reedici.
Veľmi dobrá kniha. Pôsobí ako horšia fantasy, no je veľmi dobre napísaná. Bolo mi jedno, že to je klišovitá fantasy zo stredoveku, ktorá je plná krvi a násilia. Pritom démoni a kúzla sa tu objavia naozaj len okrajovo. Všetko sa točí okolo povstalcov a ríše. Je tak jednoducho a predsa krásne napísaná, že som si ju obľúbil a zhltol jej stránky skoro na počkanie. Aj keď mená hlavných aktérov po čase zabudnem (generál Yeša, zlodej Valik, kovár Terek, Nuzka alias Varha,...), kniha mi prišla správne stredoveká, správne temná a tu jej nezabudnuteľnú atmosféru a boj v horách si budem pamätať. Na konci sa dozviete jedno veľké rozuzlenie a odhalenie. 90%
Moje pocity sú presne také ako napísal Leonard Medek v anotácií - "...smekám klobouk a uctivě se skláním, protože je to zatraceně dobře napsaná fantasy."
Opravdu klasická fantasy, ale to není vadou na kráse ;-) Příběh sice není moc originální, ale zase je velmi dobře napsaný. Prolínání jednotlivých postav, vám dává pohled do různých životních proudů, které na sebe krásně navazují, i když se vám to ze začátku nemusí zdát. Postav je tam dle mého tak akorát a nedělalo mi žádny problém se v nich orientovat. Psáno je to velmi poutvě a měla jsem problémy knihu odložit, když jsem měla na plánu jiné věci :-) Pro ty co miluji fantasy a nevadí jim krátší klasika vřele doporučuji. Určitě se poohlednu i po dalších knihách autorky :-)
Tako kniha me velice mile prekvapila. Mam ji uz hodne dlouho a porad jsem ji odkladal. Nakonec jsem se odhodlal precist si ji a jsem velice rad, ze jsem tak ucinil. Kniha ma velice pekny pribeh. Autor namichal drink, ktery se sklada z deje a delky knihy v dokonalem pomeru. Dej ryce odcejpa a ctenar se nenudi. Za me doporucuji.
Příběh nebyl špatný, ale trochu váhám u stylu autorky. Místy až zbytečně moc rozvleklé, někde naopak popis děje moc krátký. A místy jsem i ztrácela přehled.
Tak jsem asi četl jinou knihu než ostatní. Neoriginální klasická fantasy, zoufale nenápaditá, s nudným příběhem, nezajímavými postavami, světem bez atmosféry, atd. takhle by šlo pokračovat dál. Přečetl jsem to na jeden zátah při cestě vlakem, ale strašlivě jsem se u toho nudil a dočetl jsem to jen ze zvědavosti, jestli je to tak strašné až do konce. Naštěstí je to celkem krátké, ale i tak mi subjektivně přišlo, že to má snad tisíc stran, jak jsem u toho trpěl. Ten styl se spoustou popisů a sáhodlouhých odstavců klidně přes půl stránky mě doslova ubíjel a ke konci už jsem přeskakoval celé věty. Kdybych na tu knihu narazil tak o sedm let dřív v době, kdy jsem začínal číst fantasy, možná by se mi to líbilo víc, ale teď už ani náhodou, fakt sorry.
Časopis Pevnost obsahovala i knihu Ivany Kuglerové s názvem Stezky krve.
Starší, ale stále velmi čtivá kniha.
Tajemné prostředí, spousta postav, které v knize vyloženě žijí, magie, dobrodružství-
-prostě fantasy.
Mně se tahle fantasy moc líbila a ani trochu mi nevadilo že je takových knih deset do tuctu...
Štítky knihy
česká fantasy česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2003 |  Klášter slasti |
| 2005 | Kostky jsou vrženy |
| 2001 | Stezky krve |
| 2002 | Šarlatové pláště |
| 2001 | Conan v bludišti zrcadel |
Fajn to rozdělení do krátkých kapitol, člověk jich pár sekne, když je čas a zas letí něco dělat.
Jinak je to divně napsaný.
Četlo se to na prd, občas pobavil Terek se svým kladivem, či fighty s královskou armádou, ale zas nic nevídaného to taky není. Louskal jsem to dlouho a doufám, že mě příště nenapadne něco podobného dojet.