Stín banyánu
Vaddey Ratner
Výjimečný debutový román Vaddey Ratnerové, autorky s nevšedním citem pro jazyk, o naději, síle dětské představivosti, lásky k příběhům i k životu samotnému, který se odehrává na pozadí jedné z nejtemnějších a nejbrutálnějších kapitol lidské historie. Píše se rok 1975 a pro sedmiletou Raami ze dne na den končí dětství. Její otec se za rozbřesku vrací ze své pravidelné procházky se zprávou o bojích, které právě zachvátily ulice Phnompenhu, hlavního města Kambodže. Chaos revoluce a následný teror záhy rozdrtí všechny představy, které doposud holčička o světě měla. Ve světě novém, v němž se smrt, hladovění a tvrdá práce na hranici fyzických možností stanou něčím tak hrůzně všedním a všudypřítomným, se malá Raami upne k tomu jedinému, co jí z násilně přervaného dětství zbylo – k tradičním kambodžským mýtům a legendám, které jí vyprávěl otec. V ovzduší brutálního systematického teroru, kde je paměť brána jako nemoc a záminka popravě, se dívka snaží s jejich pomocí bojovat o každý další den, kdy zůstane naživu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
In the Shadow of the Banyan, 2012
více info...
Přidat komentář
3,5 * Knížka je nesmírně zajímavá, poučná a především poetická, na mě chvilkami až moc, není to úplně můj šálek kávy. Rozhodně mě ale zaujal námět, revoluce v Kambodži, která se odehrávala během roku 1975, přijde mi to až neuvěřitelné. Kniha je psána poutavě, velmi zajímavě a pro mě velmi nově, každopádně znovu musím zopakovat, že její poetičnost pro mě byla až příliš. Rozhodně knihu k přečtení ale doporučit s čistým svědomím můžu.
Knížku jsem si vybrala do výzvy a těšila jsem se na ni,,,anotace byla zajímavá,,,ale nemohla jsem se začíst,čekala jsem asi něco jiného,,pak se to trochu rozjelo a já dočetla,,,ale kdybych nemusela,asi ji odložím škoda,,,,,
Dočteno, ale šlo to pomalu. Příběh jako takový by měl působit spíš děsivě, ale nepůsobil. Ta poetičnost, vykreslování tamní přírody a celkově styl psaní příběh natolik zjemnily, že všechny ty hrůzy revoluce úplně pohřbily a kniha tak byla zbytečně dlouhou a často i nudnou. Chystala jsem se na ní dlouho, ale spíše zklamala, než aby nadchla.
Knihu musím jen doporučit. Prvních asi 70 stránek jsen se do toho sice nemohla začíst a uvažovala jsem že knihu odložím, ale to by byla velká chyba a teď toho 100% nelituji že jsem četla dál. Kniha má silný příběh s podrobným vyprávěním, a i díky tomu jsem si dokázala živě představit ty prostředí. Kniha ve mě zanechala spoustu pocitů. Mohu jen doporučit.
Kniha me nadchla jazykem, myšlenkami a způsobem, jakým byla napsána. Mistrovské slovní obraty, krásně a čistě vyjádřené pocity malé holcicky, která nezažila mnoho hezkého a přesto umí celou knihou provést a popsat nelehky život lidi pod vládou Khmerskycjh rudých bojovníků s nadhledem a pomoci starých bájí a svého vnímání světa.
Knížku jsem po 120 stránkách odložila. Hodně mě to mrzí, jelikož jsem se na knížku velmi těšila. Námět je zajímavý a drsný, ze života... ale mě to prostě nebavilo. Strašně jsem chtěla pokračovat dál a dál, ale pro mě to bylo moc...jak to říct..poeticky, neseděl mi ten styl psaní, nevím. Rozhodně se k ní někdy vrátím, ale ted ji nedokážu dočíst.
Má duše si potřebuje kousat nehty u syrového popisu odstrašujících událostí. Stín banyánu tuto podmínku nesplňuje. Kdo ale hledá drsné podmínky a pohádkové vyprávění, v této knize najde.
Úplně mě dostala! Tolik vnitřní síly a pevnosti charakteru, odvahy, vytrvalosti , tak náhlý skok z citového, láskyplného prostředí založeného na vzájemné úctě, morálce a posvátnosti rodinných a národních tradic do takové hrůzy a krutosti.
Kniha plná poezie a naděje. Všem doporučuji.
Poprvé hodnotím knihu aniž bych ji měla dočtenou.
Jsem právě třicet stran před koncem.
Ale chci se s vámi podělit o moje pocity.
Neskutečně dojemný příběh Raami a královské rodiny. Tak krásný jazyk a hraní si se slovy, tolik krásné poezie.
Ta dětská nevědomost, láska a naděje.
To jak Raami zbožňuje svého tatínka..
Je to tak krásně napsané, že nějak nechci, aby kniha skončila.
Uff...Silný, smutný příběh. Ke konci mi z toho bylo už opravdu těžko. Je šílené co se kde dělo a bohužel ještě děje.
Silný příběh, skvěle napsaný se spoustou poetiky i přes všechnu tu hrůzu, která se v té době odehrála.
Mě osobně kniha chytla a nechtěla pustit. Silný příběh, po kterém mi běhal mráz po zádech. Tak citlivé vyprávění ve mě nechalo otisk...vůle žít je nekonečná.
Je mi to líto, ale tuto knihu jsem odložila nedočtenou a silné zvažuji, zda ji dočtu. Na můj vkus se četla extrémně těžce a děj se táhnul. Přestože příběh byl podle skutečné události a popis knihy mne nadchnul a fakt jsem se na knížku nesmírně těšila, tak jsem ji nezvládla číst. Třeba se k ni někdy vratim ještě....
Nádherný příběh odvyprávěný nádherným jazykem a stylem: citlivě, dojemně, ale svým způsobem i s nadhledem a s poučením z toho plynoucím. O politice v Kambodže jsem taky do téhle chvíle nevěděla nic, takže i z tohohle důvodu mě četba zaujala. To, že vypravěčka má na svůj věk až moc hluboké myšlenky a vhled, mi vadilo jen několik prvních stránek; pak mi došlo, že autorka prostřednictvím svého sedmiletého "já" pouze na vše vzpomíná, ale všechna ta hloubka už pochází z její dospělé, zmoudřelé duše...
Strhující a dokonalé. Hodně jsem plakala ... Doporučuji hlavně proto, že jsem o Kambodže do této doby nic moc nevěděla a díky knize jsem si našla pár historických a zeměpisných faktů.
Přečetla jsem 120 stran a vůbec mě to nechytlo. Knížku odkládám. Ne, že by byla špatná, ale má tak pomalý děj. Jsou tam i nějaké pěkné myšlenky. Ale raději jdu číst něco, co odsýpá.
Je to úžasná a čtivá kniha.Jedna z nejlepších které jsem četla o Kambodži za hrůzovlády Rudých Khmerů.Krásný a silný příběh.