Stín banyánu
Vaddey Ratner
Výjimečný debutový román Vaddey Ratnerové, autorky s nevšedním citem pro jazyk, o naději, síle dětské představivosti, lásky k příběhům i k životu samotnému, který se odehrává na pozadí jedné z nejtemnějších a nejbrutálnějších kapitol lidské historie. Píše se rok 1975 a pro sedmiletou Raami ze dne na den končí dětství. Její otec se za rozbřesku vrací ze své pravidelné procházky se zprávou o bojích, které právě zachvátily ulice Phnompenhu, hlavního města Kambodže. Chaos revoluce a následný teror záhy rozdrtí všechny představy, které doposud holčička o světě měla. Ve světě novém, v němž se smrt, hladovění a tvrdá práce na hranici fyzických možností stanou něčím tak hrůzně všedním a všudypřítomným, se malá Raami upne k tomu jedinému, co jí z násilně přervaného dětství zbylo – k tradičním kambodžským mýtům a legendám, které jí vyprávěl otec. V ovzduší brutálního systematického teroru, kde je paměť brána jako nemoc a záminka popravě, se dívka snaží s jejich pomocí bojovat o každý další den, kdy zůstane naživu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
In the Shadow of the Banyan, 2012
více info...
Přidat komentář
"Pri psani jsem si zvolila fikci, znovu jsem domyslela a predstavovala si tehdy, kdy ma pamet samotna selhavala. Rozmachle tahy stetce v tomto vypraveni zobrazuji cestu me rodiny, zasazenou do kontextu skutecnych historickych udalosti."
Poeticky psana kniha o osudu rodiny kambodzskeho Tygriho prince po nastupu vlady Rudych Khmeru. Kniha je psana z pohledu sedmilete Raami, coz je moje jedina vytka na tuto knihu. Nektere myslenky jsou tak krasne a hluboke, ze by jich sedmilete proste nebylo schopno.
Stojí za to překonat prvních 100 stran, které jsou podle mě trochu rozvleklé a dostat se k druhé polovině knihy. Poetický a filosofující jazyk je matoucí, protože má jít o příběh vyprávěný v ich-formě sedmiletým dítětem, ale je to o zvyk. Také mě mátla obrovská pozornost věnovaná jedné jediné postavě, autorčině otci, než mi došlo (a v doslovu se potvrdilo), že celý příběh je zamýšlen jako jeho památník. Přes to všechno - 5 hvězdiček. Čekala jsem, že příběh bude drastický, ale vlastně tak nevyznívá - je jen hrozně moc smutný.
Je dobře, že kniha o tomto tematu vyšla a jsem ráda, že jsem si jí přečetla. Bylo to svědectví o hrozné době a o jejích obětech, na můj vkus však podané příliš poeticky na to, že šlo o pohled malé holky. Stojí za to prokousat se prvními 100 stranami, v závěru děj nabírá obrátky a je čtivější. Je hrozné, že se něco takového opravdu stalo, navíc v nedávné minulosti...
Příběh autorky zasazaný do skutečných událostí v Kambodži v šílené době vlády Rudých Khmerů. Je naprosto nepředstavitelné, co se tam dělo před pouhými 40 lety. Nic moc jsem o tom nevěděla a naprosto mě to šokovalo. Knížka je přes to o čem pojednává napsána poeticky, ale ty hrůzy odehrávající se v té době, se tím o nic nezmenšují.....
Moc pěkně napsaná biografie ... citlivý a poutavý příběh. Zanechala ve mě hluboké pocity.
"Zatímco všechno ostatní může zmizet, láska je naší jedinou věčností." Více netřeba dodávat.
Zpočátku jsem nevěděl, že kniha je inspirovaná skutečnou událostí. Když jsem to zjistil, tak už mi bylo hlavně úzko.
Děs běs. Taková šťastná rodina to byla a pak si přijdou rudí Khmérové a všechno zničí, rozšlapou.
Kniha je napsaná čtivě, poutavě. Ale samotný příběh rozhodně hezký není.
Prvních 100 stran bylo pro mně trápení, těžce jsem si zvykala na styl autorčina psaní, ale knihu jsem neodložila a dočetla. Nakonec to stálo za to, i když konec byl hodně smutný.
Kniha se mi obtížně četla, občas jsem se v ní ztrácela. První třetinu knihy jsem uvažovala, že jí odložím, ale přemluvila jsem se k tomu a dočetla jí. Konec knihy byl už čtivější a měl spád. Dozvěděla jsem se něco o hrozné době revoluce v Kambodži o které jsem neměla tušení a sama od sebe bych se k tomu asi ani nedostala. Ke knize se ale asi už znovu nevrátím. Dávám tři hvězdy za obohacení mých neznalostí, čtivý závěr knihy a zajímavý dovětek autorky.
Kniha se mi četla těžce a nevyvolávala téměř žádné emoce. Celkově mě více zasáhl článek v Historii o tomto tématu. Hluboké myšlenky a schopnost prožívat tolik duchovních věcí mi u tak malého dítěte přišlo nevěrohodné a proto jsem se celkově nedokázala na příběh naladit. Myšlenky byly krásné a jazyk opravdu poetický, ale právě tyto kudrlinky zničily syrovost a naléhavost této knihy.
Po delší době kniha, která mě opravdu zasáhla. Tolik emocí u mě vyvolala a stále vyvolává. Nebylo to zrovna lehké čtení. Nepamatuji si, kdy jsem si na další pokračování ve čtení chystala papírové kapesníčky, pro jistotu. Tak krutý, a přitom lidský, příběh, který neustále nutí k přemýšlení.
Co na románech založených na událostech z doby relativně nedávné miluji, se mi zde dostalo vrchovatě: rozšíření obzorů, ujasnění si souvislostí, poznání jiné kultury, ... (mezi podobné knihy jsem z tohoto důvodu přidala Divoké labutě).
Knihu jednoznačně doporučuji ke čtení.
Krásná kniha, která mi pootevřela smutnou historii, o které jsem toho mnoho nevěděla. Navzdory velmi těžkému tématu, jsou v knize krásné a dokonalé popisy míst a krajiny. Poetično, které je zde několikrát vytýkáno, mě nijak nerušilo. Jediné za co dávám dolů hvězdičku je to, že ač je kniha vyprávěna očima malé holčičky, myšlenky jsou místy tak hluboké, že podle mého názoru by jich dítě nebylo schopno.
Kniha čerstvě dotčena a pocity z ní budu asi ještě hodně dlouho vstřebávat. Když jsem knihu začala číst, nemohla jsem se do ní vůbec vpravit. Prvních 100 stran jsem přemýšlela, že to jednoduše vzdám a knihu nedočtenou vrátím do knihovny. To ale dělám jen výjimečně, tak jsem se obrnila trpělivostí a pokračovala dál. Nakonec jsem moc ráda, že jsem to překonala a knihu zdárně dočetla. Zhruba v polovině knihy se to zlomilo a já četla a četla a četla... až mi najednou na konci bylo líto, že je to za mnou. Je to neuvěřitelně silná kniha, protkaná stovkami a stovkami myšlenek, které vás nutí se nad sebou, nad věcmi, které vás obklopují, zamyslet, a to nejen ve vztahu k době minulé, zde potažmo hrůzovládě Rudých Khmerů, ale i k současnosti. Základní hodnoty se totiž neproměňují, ty zůstávají stejné. Celou knihu se bolestně prolíná vztah malé Raami těžce nesoucí ztrátu otce, který se obětoval pro svoji rodinu a dobrovolně se vydal zlovůli Rudých Khmerů. Je sice nepravděpodobně, koneckonců jak to tu je v předchozích komentářích popsáno, že by měla sedmiletá dívka takové myšlenkové pochody, ale je tu strašně „krásně“ popsaná ztráta a vyrovnání se se smrtí, která ji denodenně obklopuje, ať už ve vztahu k otci, k dalším blízkým i lidem, které téměř nezná. To na mě z celé knihy zapůsobilo asi nejvíc. Možná bych od knihy očekávala, že se dozvím víc o Rudých Khmerech, o jejich vládě a praktikách, ale možná to tak bylo lepší. Navíc musíme vzít v úvahu skutečnost, že malá dívka na situaci nahlíží úplně jinak než dospělí. Jak už jsem uvedla, jsem moc ráda, že jsem knihu dočetla až do úplného konce. Možná knize chybělo napětí, které by člověka hnalo v četbě vpřed, ale to zřejmě ani za cíl neměla. Tato kniha má vést především k zamyšlení se nad základními hodnotami života, jichž bychom si měli považovat a nikdy se o ně nenechat připravit. V tomto je tato kniha jednoznačně nadčasová.
krásná knížka, ale hrozně smutná, nejsmutnější na tom je, že se to odehrálo dost nedávno...
Úžasně zpracovaná autobiografie,vyvolávající silné emoce! Pocítíte lásku i nenávist,víru i beznaděj,smutek i radost. Určitě doporučuji přečíst!
Naprostý poklad pro sběratele citátů a úryvků. Knížka obsahuje spoustu krásných myšlenek a vět. Sedmiletá holčička královského původu, která má plnou hlavu poezie, fantazie a bájných příběhů, vypráví o osudu své rodiny. Začíná to pohodově popisem domácnosti a přípravami na oslavu Nového roku, pak se pomalu začnou utahovat šrouby. Nechci spoilerovat, takže jen pár hesel: částečná autobiografie, Kambodža, 1975 - 1979, komunistická revoluce, Rudí Khmerové… Knížka je vážně skvělá, chvíli mi sice trvalo přijmout styl psaní a jinou kulturu, ale pak už jsem se nemohla odtrhnout. Jsem trochu zeměpisný a dějepisný barbar, takže jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí a docvakly mi některé souvislosti, nejpůsobivější je ovšem popis chování lidí a vývoj jejich charakterů v extrémní situaci. Příběh chvílemi dojímá, chvílemi rozpaluje doběla, ale rozhodně se nedá snadno vypudit z hlavy.
Stín banyánu
Hezká kniha.