Pán věže
Anthony Ryan
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316258/bmid_pan-veze-z4C-316258.jpg
4
1292
1292
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejváhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Sjednoceného království a Víry prošel bezpočtem bitev. Jedinou odměnou mu však byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpírském žaláři touží po návratu domů a klidném životě bez válek a vražd. Revinou jedinou touhou je však vrazit Vélinovi na uvítanou v rodné zemi nůž do srdce. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty – dokonce ani hrozba vpádu nejmocnějšího nepřítele, jakému kdy království čelilo. Jakmile však vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci, a co bylo dříve pravdou, mění se v lež. Pokud má být království zachráněno, musí Reva přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala, a Vélin se musí znovu ponořit do minulosti, kterou by nejraději pohřbil.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2016
,
Host
Originální název:
Tower Lord, 2014
více info...
Přidat komentář
Druhý díl se podle mě plně vyrovnal tomu prvnímu. Potkali jsme spoustu už známých postav v menších či větších rolích a narazili i na spoustu postav nových. Kniha se četla sama, hltal jsem ji stránku po stránce. Hezky postupný rozjezd až po velkolepé finále. Bez diskuse 5 z 5.
Druhý díl ságy se skvěle čte, svět i postavy jsou propracované. Ale ikdyž se autor snažil, postavy jsou černobílé a děj začal být v druhé půli knihy dost natahovaný. Nejvíc mi vadilo, že se z hlavních postav stávají nadlidé likvidující nepřátele po desítkách. Celkově slabší tři hvězdy. "Trochu" realističtěji pojaté popisy bojů by mi v budoucích knihách pana Ryana vůbec nevadily.
I druhý díl série Stín krkavce je skvělý. Tentokrát už nesledujeme pouze Vélina, ale i Lyrnu, Frentise, Revu a Verniera. Ač většinou nemám střídání postav ráda, tak tady mi to nevadilo, naopak knížce to dodávalo spád. Navíc třeba příběh Frentise byl úžasný a určitě zajímavější než Vélina.
Na začátku jsme poskočili zhruba o pět let vpřed a chvilku mi trvalo než jsem si na tento časový skok zvykla a zorientovala se v momentálním uspořádání světa. Ale po pár kapitolách už to bylo v pohodě.
Musím ocenit, že se autor nebál nečekaných zvratů. Několikrát jsem v knížce očekávala, že když naše hrdiny čeká nějaká nepříjemná situace, budou okolo ní chvilku chodit a nakonec se najde cesta, jak se jí vyhnout. Občas se jim to povedlo, ale častokrát ne, což bylo příjemné osvěžení knížky.
Celkově je příběh skvěle rozjetý a jsem moc zvědavá na závěrečný díl a jak si autor poradí se všemi otázkami, které první dva díly vzbudily.
Pokračování v sérii Stín Krkavce. Knížka už nesleduje jen osud Vélina Al Sorny, ale i dalších postav, kdy jejich příběhy byly dokonce i lepší než samotného Vélina (za mě jednoznačně celý příběh Frentise je nejlepší z celé séire). Díky tomu má knížka spád a nutí čtenáře knížku neodkládat, ale pokračovat ve čtení a dozvědět se jak to vlastně dopadne (ubrání se město, vrátí se do království, ubrání se království, získá zpět vládu nad svým tělem...??).
Rozhodně doporučuji číst všechny díly po sobě.
Odkládám nedočtené lehce za půlkou. Jestliže první díl byl ještě na hranici snesitelnosti, tenhle je dalece za ní. Představa, že k napsání dobré fantasy musím detailně popsat politické dění na polovině kontinentu a následovat hrdiny na půlroční cestě křížem krážem je přežitek, ve kterém se odmítám dál dloubat. Jestli to baví Ryana, ať si poslouží. Vélin al Sorna, ač vlastně ničím objevný "protagonista", zůstává jedinou postavou, na které záleží a která není nesnesitelná. Většina knihy je bohužel o slaměných panácích a nafouklých jménech. Oproti prvnímu dílu zaškobrtnutí a následný pád na hubu už číst nehodlám.
Druhý díl už ztrácí věrohodnost; asi nejlépe to podle mě vystihla ve svém komentáři Metla: všichni hrdinové jednotlivých oddílů (nám) pomalu, ale jistě „vélinovatí“. Pochopím Frentise, možná i Revu, ale Lyrna, v první knize tak skvěle dvojsečná, se tady změnila k nepoznání, škoda.
Zajímavé jsou podrobnosti ze života a historie severního lidu i Sordajů, povedla se dvorní dáma Lonačka i strýček alkoholik, koneckonců lze přijmout i LGBT téma, ostře odsuzované v království vedeném spravedlivým Otcem. Ale kouzlo úvodní části trilogie už vyprchalo, škoda.
Jsem tak nějak v polovině knihy, poslouchám to jako audioknihu a docela trpím. Střídá se asi 5 předčítajících. Z toho jsou dvě ženy a nevěřil bych, jak mně bude jedna z nich vytáčet.
Co mě vytáčí mnohem víc, je roztříštěný děj. Nedávno jsem dočetl Draconis Memoria, který byl celý psán tímto stylem a první díl byl pro mě osvěžující, protože děj měl spád. Teď to skáče jak splašená koza, některé dějové linie jsou tam víceméně navíc a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo. Uvidíme, jak se bude vyvíjet děj, ale tento styl psaní mně nevyhovuje a pokud to autor ještě víc zamotá, asi si dám na relax Medvídka Pú.
Ach, to bolo zase raz skvelé. Narozdiel od niektorých čitateľov, mne striedanie postáv nevadilo. Je pravda, že niektoré som si užívala viac (Vélin!!!) a niektoré menej, ale aspoň som mala možnosť spoznať nové postavy, ako napríklad Dahrena, Davoka alebo Štít, ktoré ma nesmierne bavili. Veľmi som si však obľúbila Lyrnu a dúfam, že vývoj jej postavy bude mať vzostupnú tendenciu. Som taktiež rada, že oproti prvému dielu, v tomto nachádzame oveľa viac mágie a o to viac sa teším na záverečnú knihu.
Pokračování Písně krve, tedy série Stínu Krkavce.
Z prvního dílu jsem byla nadšená a tak jsem se trochu obávala, jak bude příběh dál pokračovat. Obava byla naprosto zbytečná. Tento díl je stejně výborný, jako předchozí.
Velina jsem si opravdu velmi oblíbila, takže mě zprvu trochu mrzelo, že mu není dán takový prostor jako v minulém díle, ale zase tu máme dějové linky Lyrny a Frentise. Tedy známých postav a Revy, tedy nové postavy. Tato linka je skvělá, stejně tak Velina a Lyrny. Frentisova linka mě bavila nejméně.
Vývoj a propracovanost postav je perfektní.
Nemám, co bych vytkla. :))
Tato série mě velmi baví a těším se, že se brzo ponořím do dalšího dílu a zjistím, jak to celé dopadne.
Sérii mohu doporučit všem, co mají rádi dobré fantasy, ale podle mě není úplně vhodná pro "fantasy začátečníky". :))
Tohohle jsem se trochu obávala (protože jsem viděla nějaké recenze, že je tenhle díl o dost slabší než ten první), ale zároveň jsem se neskutečně těšila. Protože Renfélin, protože Vélin, protože píseň, protože Nortah, protože… prostě všechno.
Vývoj postav byl u všech dost velkej, ale zároveň působil vždy uvěřitelně. Pravda Vélin se zrovna moc neměnil. Tedy po tom velkým obratu jeho myšlení, které muselo proběhnout někde mezi prvním a druhým dílem. Lyrna se změnila asi nejvíc. Nebo možná ne, možná se změnila jen trochu, ale mě to připadalo jako hodně, protože v prvním díle byla jen z pohledu Vélina, kdežto tady je vidět i z jejího vlastního pohledu. Frentis mě tu na začátku vůbec nebavil ani nezajímal. Na to, jak ráda jsem ho měla v prvním díle, tak tady si mě musel znovu, a tentokrát dlouze, získávat. Ale u konce už jsem jej měla zase ráda. Líbily se mi i nové silné ženské postavy. Tím myslím hlavně Revu a ty dvě borky se jmény na D, který si prostě nejsem schopná zapamatovat.
Vstahy… jako upřímně, tahle knížka fakt o vztazích není. Ani o přátelských, ani o sourozeneckých, natož o těch romantických. Přesto tu byla rádoby romantická linka mezi Revou a Vellisou. A ta se teda zrovna moc nepovedla. Jejich city přijdou zničeho nic, a jsou navíc naprosto neuvěřitelné. Věřila bych jim přátelství, i fyzickou přitažlivost, ale nevěřím jim lásku. Ta tam prostě nebyla.
Svět se mi líbil stejně jako v předchozím díle. Tohle je prostě úžasný. V prvním díle bylo o světu docela dost, a přesto se v tomhle díle dostáváme zase do jiných míst. Zase se tu objevují nové a nové věci, takže i když už mám za sebou nějakých 1200 stránek v tomhle světě, vím, že i tak má pořád co nabídnout.
Stejně dobrá byla i čtivost. Dočetla jsem dřív, než jsem si pořádně stihla uvědomit, že jsem začala. A to i přes poměrně velký počet stránek.
Jsem zvědavá na tu válku, která tu začala. Jsem zvědavá, kdo ji vlastně vede. A proč.
Jo, mám spoustu otázek a těším se na další díl a doufám, že tam bude odpověď aspoň na většinu z nich, když ne na všechny.
V porovnáním s Písní krve, Pán věže podstatně pokulává. Vélin Al Sorna je tu odsunut na vedlejí kolej a dělí se o pozornost s dalšími vypravěči. Dvě z těchto postav již známe - Lyrna a Frentis, ale je tu i jedna naprosto nová postava - Reva. A abych byla upřímná, tak k žádné z těchto poslav jsem si nevytvořila takový "vztah" jako k Vélinovi (což je logické protože první kniha je pouze z jeho pohledu). Navíc se tyto postavy v této knize téměr nesetkají. Chápu, že chtěl autor ukázat co se děje napříč tímto světem, ale rozhodně bych ocenila kdyby tam Vélin byl častěji a nebo kdyby Pán věže byl o něco kratší, protože jistá místa byla velice natáhnutá a nudná.
Nejvíce jsem si uživála pohled Vélina (očividně) a Lyrny. U Frentise jsem vyložně trpěla, protože mě čtení z jeho pohledu nebavilo a Reva byla tak 50/50.
Wow, tak toto byla pecka. Za mě lepší než první díl, nechyběla akce, střídání postav, grandiozni finále.. Proste všechno co má správná kniha mít.
Kniha opět velmi čtivá a příběh poutavý, některé části zajímavější než jiné. Neustálé detailní popisování všemožných velkých bitev už bylo ke konci zdlouhavé, ale to je asi jediná moje výtka.
Tak jako prvni dil i druhy mne vtahl do deje, i kdyz tentokrat je tam trochu moc detailne popisovano prubehy bitev ( kdo koho jak seknul, nebo bodnul, kudy uskocil atd). Take se znacne rozsiril okruh postav a nekdy jsem malinko tapala, kdo to je a co tam dela :-). Ale uz se tesim na zaver trilogie, jsem vazne zvedava, jak to cele dopadne
(SPOILER)
Zdravím všechny fantasy šílence,
máme zde druhý díl této nadupané série. K obálce jen stručně, drží si stejnou kvalitu zpracování, jako první díl. Palec nahoru pro nakladatelství.
Teď už k ději, takže pozor na spoilery!
Dějová linie se nám zde třepí do čtyřech linií a to na Vélina, Revu, Lyrnu a Frentise. Jelikož jsem touto knihou hned pokračoval po prvním díle, neměl jsem žádný problém se orientovat v ději.
Děje linií ve zkratce:
Vélin se vrací zpět do království, kde na něho čeká po krátkém skrýváním se a malém, ale důležitém střetu s Revou, titul pána Severní věže. Po odchodu do severní provincie, zde zjišťuje více o samotném severu a hlavně o tkz. Obdařených a jejich i vlastní moci. Později zde shromažďuje armádu na pomoc napadeného království.
Revu nám autor představí jako vražedkyni vyslanou proti Vélinovy, který ji však obrátí na svou stranu a po krátkém soužití a jejím výcviku, Reva odchází ke svému strýci do Alltoru. Ten ji přijme za svou dědičku, ale vzápětí je Alltor napaden Volarským Impériem a sním celé království. Reva zde sehraje veledůležitou roli jako velitelka obránců Alltoru.
Frentis je po ději prvního dílu, zajat Volary a držen v jejich bojových jamách. Odtud ho vyzvedne volarská vražednice, která ho spoutá krvavou magií. Frentis se s ní nedobrovolně vypraví na vražednou cestu, která má pomoci Volarskému Impériu dobít celý svět.
Lyrna zde vystupuje jako diplomatka poslaná na území Lonaků dohodnou mír s Mahalessou. Po určitých útrapách je mír sjednán a Lyrna se vrací do království s mocným darem od Mahalessy. Vzápětí je království napadeno, král zabit a Lyrna jako dědička je vážně zraněna a zotročena. Pomocí její výřečnosti, ale přinutí všechny vězně se vzbouřit, přemoci otrokáře a vrací se na pomoc království i s novými spojenci v podobě Meldenejských pirátů.
To byl děj tak ve zkratce. Kniha je skvělá a velmi propracovaná. Všem zarytým fantasy nadšencům z celého srdce doporučuji.
Dlouho jsem nic tak dobrého nečetl.
Ze začátku jsem se nemohla začíst a skoky mezi jednotlivými postavami mi vadily, než jsem si ucelila dějovou posloupnost. Hodně jmen, míst, kmenů je na jednu knihu na můj vkus moc a občas to bylo trochu zmatečné. Od jisté chvíle nabrala kniha jasný směr a nepustila mě, dokud jsem nepřečetla poslední větu. Konec mě zase nechal napnutou, takže hned sahám po dalším dílu.
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti střet civilizací a kultur hrdinská fantasy fantasy romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
Jak to napsat a nespoilerovat. Ok, do strany 333 to bylo dost utahane a pro me treba cast Frentise neprijemna. Tam bych dal asi 2*. Jenze pak se to krasne rozjelo. Ale konec jasne rika, ze mame smulu a Kralovnu ohně musime cist. To je za me zase minus. A konec Pana veze se mi zdal taky ponekud uspechany, az bych rekl odflaknuty...