Pán věže přehled

20.02.2025

Druhá kniha série je lepší než jednička, nechápu, proč procenta hodnocení jsou zde níže. V záplavě fantasy knih mi tento autor přijde jako nejlepší ve všech následujících důležitých bodech: vykreslení postavy, vykreslení prostředí, vyváženost sil (a myslím i zvláštních sil "obdařených" za které platí krvácením z nosu , očí atd.), napínavost a zároveň všechno dohromady.
Nejlepší na tom ale je, že přestože jsme svědky války, vyznění a poselství knihy je zcela proti válce, otroctví a fanatismu.
To, co zažívá Frentis a jak to zvládá z něj podle mě dělá hrdinu této části. Ι když, to jak dozrála Lyrna a co se s Davokou od sebe navzájem naučily, je také obdivuhodné.
Noví spojenci proti Volarům vypadají zajímavě: lesní lid - Sordayové a národ jezdců lučištníků - Eorhilové (jen si nemohu pomoct, ale spojení písmen 'eo' a bojovníků na koni je zde až příliš do očí bijící :D )
Reva je samozřejmě sympaťačka.

-- Reva se dotkla čepele. "Smím?"
Muž pokýval hlavou.
Potěžkala meč v ruce, odstoupila od pultu a zkusila jeden z Al-Sornových pohybů. Poslední, který ji naučil. Měl překazit útok několika protivníků v omezeném prostoru. Meč byl jen o něco těžší než klacek, se kterým cvičila a dobře vyvážený, když létal vzduchem, pěkně to hvízdalo. Pohyb to byl krátký, ale náročný, sestával z několika plných výpadů a byl zakončen dvojitou piruetou.
"Je nádherný," řekla a podržela čepel proti světlu. "Kolik za něj?"
Kovář na ni hleděl se zvláštním pohledem ve tváři. Připomněl jí pohledy mužů, kteří sledovali Eloru při tanci.
"Kolik za něj?" opakovala trochu nervózně Reva.
Kovář zamrkal, usmál se a mírně zastřeným hlasem odpověděl: "Udělejte to ještě jednou a dám vám k němu zadarmo pochvu." --

Doporučuji a ihned jdu na 3. díl.

12.12.2024

Když jsem zjistila, že tentokrát se v příběhu bude střídat hned několik pohledů, měla jsem trochu strach, jak to ovlivní děj knihy a zda nebudu mít zmatek v jednotlivých událostech. Velmi příjemně mě překvapilo, že se to nestalo a autor vykreslil jednotlivé postavy i linky dostatečně různorodě.

Oproti prvnímu dílu, kde jsem měla v první polovině příběhu trošku pocit, že se obsah točí v kruhu díky poměrně dlouhé části, která se zaobírala životem a výcvikem hlavního hrdiny v Řádu, byl tady děj mnohem plynulejší a celkově záživnější. Každá z postav, které nám poskytla náhled do příběhu, měla poměrně odlišný osud a díky tomu se jednotlivé události neopakovaly tak jako v prvním díle.

Autor nám pořád úplně nenaservíroval veškeré informace o světě, který stvořil, ale postupně nám informace dávkuje skrz prozření jednotlivých hrdinů příběhu. Ocenila bych, kdyby autor lépe vykreslil magii, která se v knize objevuje, protože o té nám toho zatím řekl nejméně, a i přesto že se jedná již o druhý díl ze série, tak neznáme její rozsah a omezení.

Kniha se ve velké míře zabývá i morálními dilematy jednotlivých postav a otázkami víry, která je ve velké míře propletená celým příběhem. Ne vždy je úplně snadné s postavami soucítit a vžít se do jejich jednání. Autor klade větší důraz na popis děje než na to, aby čtenáře přiměl emočně se sžít s postavami. Na druhou stranu, problémy víry a fanatické skupiny objevující se v průběhu děje byly vykresleny velmi povedeně.

Za mě jsem si čtení druhého dílu užila více než první díl. Navíc zakončení autor napsal tak, že prostě rovnou potřebujete pokračování, bez ohledu na to, že má nejméně 600 stran. Takže za mě rozhodně doporučuji sérii přečíst, pokud máte rádi fantasy plné bojů a intrik.