Stinná místa
Daniel Barták
Pavel Horváth nečekaně získal dům v obci zvané Dřímota – zdědil ho po svém otci, kterého nikdy nepoznal. Je dost překvapen, když ho hned po vstupu do zdejšího hostince místní obyvatelé nepokrytě zmlátí. To je ovšem teprve začátek jeho příběhu. Potom se začnou dít věci mnohem podivnější. Není to zdaleka jen proto, že se v domě ukrývá tajný sklad chemikálií. Velká část jeho nově vzniklých problémů souvisí s dávným vědeckým objevem jeho zesnulého otce…... celý text
Přidat komentář
Tajemná kniha, která má zajímavé rozuzlení. Je zajímavé, že trenér MMA má takové literární nadání. Doporučuji.
Jakožto každý správný člen Pentagymu mám jakousi nepsanou povinnost přečíst knihu od Daniela Bartáka. Vzhledem k rychlému spádu děje bez nudných předeher, jsem byla po pár hodinách v půlce knížky, kde jsem začala Dana podezřívat, že se překopl pikem nebo mu ujela ruka při dávkování dimethyltryptaminu a svoje aktuální prožitky propůjčuje hlavnímu hrdinovi. Tuhle variantu jsem doteď vlastně ještě úplně nevyloučila, každopádně zajímavé a zdravých mozkových buněk nutné ukončení naznačuje, že u Dana k rozpadu ega následkem předávkování drogami nedošlo, díky čemuž oceňuji kreativní nápad s velmi čtivým zpracováním mnohem víc. Jediné slabé místo je, podle mého skromného názoru, používání vulgarismů. Pokud jsem ve složité, život ohrazojucící situaci, použití slova "kurva" jako vyjádření mých emocí mi rozhodně nestačí. Většinou používám slovní spojení jako "kurva píča, to si že mě ani nedělej prdel do hajzlu" když je mi jo ouvej, přidám ještě něco jako "ty špíno" nebo "ty mrdko" a následně něco roztřískám. I přes tenhle drobný a zanedbatelný nedostatek vřele doporučuji Stinná místa na seznam knih k přečtení!
Béčkový horůrek na jedno pošmourné podzimní odpoledne. Svižně seskládaná všemožná žánrová klišé vcelku zdařile naroubovaná na tuzemské prostředí. Autor se s tím moc nepatlá, tak to je přelousknutý raz dva.
Hodnocení tomu záměrně nedávám, vlastně mi to sedlo, ale za literární umění to nepovažuji. A když má člověk jednou za čas chuť dát si smažák, neměl by pak pomlouvat hospodu za to, že nabízí smažák a ne slavičí jazýčky.
Příběh bez gradace. Na počátku byla povídka s nápadem. Snad. Někdo z ní chtěl udělat něco víc. A udělal až podělal. Příliš vnitřních monológu. Co by mohlo být zajímavé, se tady ignoruje. Chtělo to více záhad, víc zkoumání, atmosféru podzemí a všehochuť toho, co tady není. Všemu chybí jiskra, překvapení, ke konci to až unavuje. No, co s tím?
Komorněji laděný (málo postav, uzavřený prostor děje) domácí horror, pracující hlavně s atmosférou napětí a tísnivosti. Barták ukázal, že po povídce dokáže ukočírovat i románovou formu. I když mají STINNÁ MÍSTA svá stinná místa (na můj vkus je příběh až moc decentní, snesl bych více akce, ač příběh končí takřka bondovským vyvsvětlovacím závěrem, pořád v určitých věcech tápu - tohle všechno ale mohou být jen čistě mé subjektivní problémy), kniha se četla hodně dobře, příběh odsýpal, domácí prostředí je milý bod k dobru a jde o velmi sympatický domácí počin. Pokud už máte dost brutálních a explicitních horrorů a volíte raději temnější, tajemnější a náznakové záležitosti, tohle by mohla být kniha přesně pro vás. Pro mě jasná jedna věc - další milý český horror. A pak že to u nás nejde! 3.5*
Zvolený námět se mi líbil, zpracování se mi zdálo horší, v druhé polovině knihy jsem se nepokrytě nudil a musel jsem se dost ukecávat, abych knihu dočetl. Za mě tedy dost málo napětí, statický, nijak zvlášť se neposunující děj. Také postavy nejsou nijak zvlášť propracované.
Tak tady jsem opravdu sáhla vedle, vůbec to není šálek mého čaje. Očekávala jsem nějakou duchařinu, ale jedná se o pokusy šílených vědců, kterým se jejich konání zvláštním způsobem vymklo z rukou a nese s sebou následky i do dalších let. Asi lahůdka pro toho, kdo má rád tenhle žánr, pro mě bohužel ne...
Před časem jsem narazil na zajímavou obálku a při návštěvě knihovny jsem si na tuhle knížku vzpomněl.
Příběh ubíhá, záhada se prohlubuje a než se člověk naděje, je se čtením v půlce a najednou na konci. Knížka se mi, i přes nějaké menší výhrady (jež by se našly), líbila a byl jsem tedy spokojen. Autor umí navíc celkem dobře pobavit, takže v příběhu jsou nejen prvky hororu, ale i dobrého humoru.
„Bohužel Dřímota nepatří mezi místa, kde by se dalo vybírat z tuctu obchodů napěchovaných zbožím. Městečko čítající podle mého odhadu nějakých dvě stě, tři sta obyvatel nemá ani vlastní Vietnamce. A město bez Vietnamců prostě není ani město, nýbrž prdel zakopaná!“
Autor zvolil fakt originálnu zápletku, v napätí som bola od začiatku do konca. Nevedela som čo od knihy čakať, kedže som od tohto autora ešte nič nečítala, ale bola som fakt pozitívne prekvapená. Po dočítaní som čumela pár minút do stropu a snažila sa všetko spracovať, fakt pecka! :)
Autorovy další knížky
2019 | Stinná místa |
2020 | Život v kleci |
2024 | I mrtví prahnou po pomstě |
2004 | Na útěku |
Taková hororová jednohubka, zajímá originální zápletka. Docela jsem se po čtení bála:)