Stínové loutky
Orson Scott Card
Stínová série série
< 3. díl >
Pokračování románu „Hegemonův stín” (třetí kniha „Stínové série”). Enderův cyklus patří k nejpopulárnějším ságám žánru SF. Jednotlivé tituly získaly ceny Hugo a Nebula a vycházejí v mnoha jazycích. Sledujeme v nich příběh chlapce Endera Wiggina od jeho vítězství nad cízí rasou, která hodlala zničit Zemi, až po problémy na kolonizovaných světech hluboko ve vesmíru. Ale Ender nebyl jediným dítětem v Bitevní škole. Proto na naléhání fanoušků začal O. S. Card v roce 1999 publikovat další, tzv. „Stínový cyklus”, v němž rozvíjí příběh Fazolka, Enderovy pravé ruky, jeho stratéga a přítele. A tak jsme v Enderově stínu poznali život malého Juliana, jeho výcvik v Bitevní škole a po Enderově boku boj s termiťany. V Hegemonově stínu jeho životní osudy pokračovaly poté, co byla válka s termiťany vyhrána a geniální děti se vrátily na Zemi. A Země se pro ně stala novým bitevním polem, protože většina států chtěla využít jejich válečnický potenciál. A nyní příchází třetí díl: Stínové loutky Navazuje bezprostředně na Hegemonův stín. Petr, Enderův staří bratr, je sice Hegemon, ale nová Čínská říše i další země ho příliš vážně neberou. Fazolek velí Hegemonovým silám rychlého nasazení a snaží se Petra podporovat. Díky Petrovu velikášství a Achillově obratnosti dojde ke konfliktu a Fazolek se musí opět schovávat. Najde útočiště u dávného přítele Alaje, který se mezitím dostal na velmi významný post. A s jeho pomocí „děti” z Bitevní školy opět nastolí ve světě relativní rovnováhu a Země je připravena k definitivnímu řešení.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2004 , Laser-books (Laser)Originální název:
Shadow Puppets, 2002
více info...
Přidat komentář
Ač nerad, musím ohodnotit už jen třemi hvězdami. Kniha je pořád hodně čtivá, ale chvílemi už mi to přišlo všechno až moc překombinované a hůř se mi v tom orientovalo. Té politiky a náboženství tam bylo opravdu hodně, docela mě to rušilo - číst si o bojích mezi Indií, Čínou, Pákistánem a já nevím, kým ještě. Navíc mě už chvílemi přestávalo bavit snažit se přijít na to, kdo koho jakou fintou či lstí přechytračil, protože toho bylo prostě příliš (přemýšlet deset tahů dopředu, co asi podnikne A, a tedy co by měl podniknout B, aby to A nečekal, jenže jelikož A to čeká, tak B musí udělat opak, což ovšem A zřejmě čeká taky... ;-))
Opět skvělá kniha. Líbí se mi, že se autor drží prostředí, ale vidíme vývoj situace v zemích, které nám již představil. Kniha možná není takové překvapení jako předchozí díl, ale to jí neubírá kvalitu. Card prostě pokračuje v příběhu, jako bych četl jen jednu dlouho knihu. Opět mi vadil Achilles, který vypadá často až příliš schopný. Příjemným překvapením se stává charakter Petra Wiggina a neustále se měnící názor na Graffa. Card opět odvedl skvělou práci.
Tady je to těžší, než s předchozími díly. Hlavní postavy jsou nyní doopravdy ve stínech, a tak většinu času pouze sledujeme Fazolka s Petrou, kterak si plánují budoucnost, což je dochucované nějakými těmi intrikami, ovšem reálně se děj odpíchne až tak v polovině knihy. Je to pořád dobré, ale už ne až tak.
Opäť raz dobrá knižka, ktorá je dokončením Hegemonovho tieňa. Nemám veľmi k tomu čo dodať, platí v podstate to, čo som hodnotil aj pri Hegemonovi.
Napínavá knížka s velkým množstvím náboženských odkazů. Bylo zajímavé sledovat vývoj Fazolka jak po fyzické, tak i mentální úrovni, kdy se mu velmi změnil pohled na svět a z původního cíle boje o přežití dosáhl cíle vyššího.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1994 | Enderova hra |
2002 | Mluvčí za mrtvé |
2001 | Enderův stín |
2002 | Xenocida |
2010 | Ender ve vyhnanství |
Stínové loutky se nesou ve stejném duchu, který nasadil Hegemonův stín a my tak sledujeme geniální děti, které ovlivňují světovou politiku. Upřímně mi celkem vadila postava Achilla, s nímž se podle mě měl tvůrce rozloučit již v minulé knize, jelikož to bylo akorát natahování dějové linky. Další příběhy už za mě byly v pořádku, Fazolek a Petra se setkali s jeho stvořitelem a sami si nechali vypěstovat děti a Petr zase řešil stabilizaci světové situace. Jak jsem ale zmínil, záporákovi nebylo nutné dávat jméno, případně měli proti dětem postavit akorát nějaké schopné politiky a generály ze starší generace.