Stínozem
Peter Straub
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436301/bmid_stinozem-gAo-436301.jpg
2
74
74
Jeden z nejpůsobivějších románů amerického autora Petera Strauba, vynikajícího vypravěče a jednoho z velmistrů hororového žánru, je příběhem o přátelství dvou chlapců, jejichž život navždy promění magie. Magie, která zpočátku vypadá jako neškodná zábava, se má brzy změnit v noční můru, před níž není úniku. Del Nightingale a Tom Flanagan se setkávají na soukromé střední škole v Nové Anglii - zkostnatělé instituci, kde se samotný jedinec může jen těžko bránit šikaně a ústrkům. Zvlášť když mají šikanátoři podporu z nejvyšších míst. Svět kouzelnických triků, do něhož společně začnou pronikat, se jeví jako jedna z cest, jak v tomto nepřátelském prostředí přežít. Stínozem, sídlo Delova strýce v lesích u jezera, kam se uchýlí na letní prázdniny, pak má být místem, kde si chlapci od prožitých hrůz odpočinou. A strýc, bývalý slavný kouzelník, se zdá být někým, od koho se mohou hodně naučit. Ale některá tajemství je lepší nechat neodhalená. Mohou totiž otevřít cestu nevypočitatelnému zlu - mnohem děsivějšímu, skutečnějšímu a staršímu než sama smrt.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2020
,
Fobos
Originální název:
Shadowland, 1980
více info...
Přidat komentář
(Čtenářská výzva) Hurá! Knihu se mi povedlo po měsíci zdolat. Z úcty k autorovi nemám v plánu tu cokoliv hanit, podotknu jen, že cesta přes STÍNOZEM byla strašlivě dlouhá. Co se mi naopak líbilo, tak byla úvodní část ze školy a pouto mezi oběma přáteli, ale asi si horor představuju trochu jinak. Nicméně idea zajímavá!
Nedočteno. Po marných pokusech navázat na předchozí stránky jsem trápení ukončila. Ten překlad byl příšerný, ačkoliv příběh by mohl být dobrý. Jedeme dál....
Anarchie.. dočteno jen pro splnění čtenářské výzvy. To nejzajímavější z knihy byla nádherná obálka.
Přečetla jsem v rámci výzvy, a také proto, že měla doporučení od St. Kinga mého oblíbeného autora. Každopádně je to zajímavý námět a pár hororových chvilek mi přivodila. Prostředek knihy se mi dost vlekl a občas mi přišlo, že to nedává moc smysl a tak nevím, jestli je to autorem nebo překladem. Ale knihu posílám dál, protože znovu už bych ji nečetla.
(SPOILER)
Co jsem čekala, když jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy knihu s tak nízkým hodnocením? Že se všichni spletli?
Je pravda, že začátek je značně chaotickej. Pak se z něj vyloupne docela nudnej příběh šikanovaných chlapců na jedné střední škole, bohužel i ten znepřehledňuje střídání časových rovin. Zajímavým jsem zato shledala jazyk - autor si vyloženě hraje s metaforama, a obávám se, že chybný překlad ještě víc znepřehledňoval, co chtěl autor vlastně říct. Ano zde bylo to místo, kdy jsem přemýšlela, zda má cenu vůbec číst dál.
A pak skončila škola a zbylé dvě části se odehrávaly už ve zcela jiném prostředí. A jelikož ani sami chlapci kolikrát nevěděli, co si to zas ten chlápek vymyslel, tak jsou nuceni čtenáři taky procházet bizarními snovými obrazy. Avšak metafor ubývá, až se z toho stane podivně syrový boj o život a my už od první stránky víme, kdo vyhraje, neboť nám ho na začátku knihy autor představí a nechává si od něj celý příběh vyprávět. Prostě celé je to jakoby postavené na hlavu.
Poněkud zvláštně na mě působila i postava autora, který se v první třetině stylizuje do nevýrazného spolužáka obou hlavních hrdinů a vypráví tak příběh napůl ze své perspektivy a napůl z jejich.
Tohle bylo děsný trápení. Kdysi jsem Strauba čítávala a celkem mi seděl, a Černej dům, co napsal ve spolupráci s Kingem, naprosto miluju... ale tohle... to bylo zlý.
Přitom námět dobrej. Škola s vyjevenýma dětma, šikanujícíma mazákama a lhostejnejma nebo přímo zákeřnejma učitelema skýtá super prostor na seznámení s hlavními hrdiny... a připravila by půdu pro rozjezd v tajemné kouzelné zemi. Ale je to naprosto šíleně napsáno. Postavy mě nepřitáhly a nezaujaly, byly jaksi divně ploché... děsivé věci, co mají být děsivé, vlastně nejsou vůbec děsivé... a hrozně brzy jsem se začala ztrácet v tom, co je něčí vidina a co realita. Neříkám, v určitých chvílích je fajn prožívat ztrácení spolu s hrdiny... ale pak to chce vysvětlit, co bylo co, jinak se čtenář ztratí úplně a je v pytli. Blbě se to pak čte, čtenář nedrží nit, nechápe, co se děje... a absolutně nemůže dělat to, co je na dramatické literatuře od detektivek až po thrillery a horrory nejkrásnější, tj. nemůže se snažit pochopit, co se tam vlastně děje a o co komu jde. A takhle strašně selhává i Stínozem. Straub vlastně celou knihu jen vrší podivné události a vize a celé se to vůbec nikam neposouvá. Fajn, Coleman jim ukázal, jak se zrodil kouzelník. Ale to, co ho provázelo, bylo co a jak a proč to "na něj" sedlo? A podle čeho si "to" vybírá, koho si to vybere dál? Tisíc nejasností, žádný nebo děsně mlhavý odpovědi. Chlapci nic neodhalují, nepoznávají pravdu, motají se na místě a vlastně ani neví, co chtějí... a neví to ani čtenář.
Jako jo, dočetla jsem to a stále mě trošku zajímalo, co se s chlapci stane, takže dávám dvě hvězdy... ale když jsem to dočetla, byla jsem fakt ráda, že to můžu zahodit a vrátit do knihovny. Trápila jsem se s tím snad 3 týdny, což je na horor prostě strašně mizerný vysvědčení. Dobrej horor má člověk jako já zhltat za dva dny.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy (kniha autora zemřelého 2022).
Tak to bylo vážně hustý. Fakt pěkná knížka. Hodně těžký začátek, pomalý rozjezd, ale potom se ten příběh začne rozjíždět, jednotlivá kolečka do sebe začnou zapadat a na konci už to je těžká kára, která se valí z kopce bez brzd...
Dobře propracovaný příběh.
Překvapuje mě nízké hodnocení tohoto díla zde na Databázi.
Za mě plný počet hvězd..
Toto není oddechová četba, zřejmě ne pro každého, je zapotřebí jisté soustředění, aby jste z tý káry nevypadli před tím velkým držkopádem..
Uf uf uf, ačkoliv jsem knihu dočetla, a snad mi konec byl jasný, tak jsem si hned po dočtení musela znovu přečíst první kapitolu, a tím připomenout, co jsem to četla a proč jsem to četla... Jsem zvyklá skládat do sebe střípky děje, až kniha vydá svůj příběh, ale zde se roztříštilo tolik dějů na tolik drobných části, že mi celý smysl příběhu nejen unikal, ale byl částečně zapomínám postupem četby... Možná, kdybych začala číst nejen první kapitolu, ale znovu knihu celou, tak bych konečně pochopila, co chtěl autor říci, ale už to první čtení jsem absolvovala spíš z vnitřní povinnosti dočíst než odložit, podruhé už bych to asi nedala...
Spoluautor Stephena Kinga na hororově laděných fantasy románech Talisman a Černý dům se ve Stínozemi představuje jako tvůrce stejně tajemných a hrůzostrašných světů, jaké jsou vlastní jeho kolegovi. Na rozdíl od něho však nepracuje tak pružně s psychologií postav ani s prostředím. Ve vyhrocených situacích, kde je King zcela osobitě přirozený a bravurně vás provede labyrintem nástrah, se Straub pachtí a uměle a velkohubě se snaží vzbudit pocity, které vás mají ohromit a vystrašit, ale díky obludné fabulaci se ve skutečnosti děje pravý opak. Zmatené dialogy a snové světy tomu pak nasazují psí hlavu. Všechno je jakoby utopené v mlze a nikde není žádný pevný bod, kterého by bylo možné se zachytit. První polovina knihy z Carsonské střední školy tak vyznívá neskutečně hluše a prázdně, přes všechny zakomponované vzruchy je to ve své podstatě zamaskovaná nuda. Až s příchodem do Stínozemě Colemana Collinse se to pohne „správným“ směrem a Straub vydupe ze země alespoň trochu strašidelnou atmosféru a nějaké to napětí. Jenže než se tady stihnete rozhlédnout, už je tu zase ono nicneříkající mlácení prázdné slámy zleva, zprava, zespodu i svrchu. Možná tu na začátku byla zajímavá myšlenka, potencionálně hodnotný nápad, solidní zápletka, ale všechno se to nakonec znovu utopilo v moři slov a v bezcílném chození sem a tam.
Knihu jsem bohužel nedočetla a to jsem se hodně snažila.
Ztrácela jsem se v postavách i ději a do čtení jsem se musela nutit. Strašně mě to nebavilo, děj mě nechytil ani po šestnácti kapitolách. To, co jsem přečetla nemělo nic společného ani s fantasy, ani s hororem.
Takže bohužel - nehodnotím a odkládám.
(SPOILER)
Peter Straub, přítel Stephena Kinga, je považován za jednoho z nejlepších autorů hororového žánru. Má na kontě několik obsáhlých románů, z nichž některé sepsal právě se Stephenem, a z tržního hlediska šlo o bestsellery.
STÍNOZEM (originál Shadowland, 1980) je románem, jenž pojednává o přátelství dvou chlapců, Toma Flanagana a Dela Nightingalea, kteří chodí na carsonskou střední školu a spojuje je společný zájem- magie. Tato škola, obzvlášť v padesátých letech, je zcela puritánskou institucí, kde i sebemenší nekázeň se trestá nepřiměřeně přísně.
Delův strýc Coleman Collins je nejlepším mágem na světě, proto, když k němu chlapci jedou na prázdniny do jeho sídla ve vermontských lesích, Stínozemě, Tom se těší, že své kouzelnické schopnosti posune na vyšší úroveň. Ani jeden z nich však nemá ponětí, že magie nejsou karetní triky a že Stínozem je bránou do skutečné temnoty. A možná se dozvědí, proč se ostatní kluci na škole chovali jinak, než by se dalo čekat, jako psychopati!
Peter Straub je skutečně trpělivým autorem s nezměrnou inteligencí. Nespěchá, své dílo pečlivě vede k jasnému cíli. Smekám před ním; vím, že v současné době bych ještě takový román asi nezvládl stvořit. Všechny legendy a všechna přirovnání jsou propojena a výsledný obraz Stínozemě jako symbolu temna je působivý. Bohužel, již autor začátečník ví, že dějová linka (či více linek) se musí vést svižně, a to jedním ze dvou způsobů- buďto postupnou gradací, jako to dělá běžně Stephen King, nebo kolísáním děje, kdy se střídají břitké chvíle s těmi, co mají sloužit jako výplně a obsahují informační sdělení pro pochopení souvislostí.
Zde bohužel autor nezvolil ani jednu variantu. Román má spoustu vleklých odboček, které nemají přímou souvztažnost s příběhem; nejspíš pro zdokonalení atmosféry, a tím dílo ztrácí spád. Dalším problémem je jazyk. Text se velice obtížně čte, popisy jsou příliš formálně podané (úměrně době), ovšem dialogy vůbec neodpovídají zbytku textu, jako by překladatel neuměl najít kompromis. A navrch ještě nehorázné množství překlepů, za než by měl korektor dostat výpověď.
Celkově jde ovšem o klasiku, která v knihovně milovníka hororů a temné fantasy nesmí chybět. Vždyť je to Peter Straub, přece!!!
Celkové hodnocení 55% -hluback-
Knihu jsem četla tři celé měsíce a kdybych se nenutila ji číst dál, nejspíš by zůstala rozečtená navždy. Nemohla jsem se do příběhu začíst, knížka mě vůbec nevtáhla do děje, ve kterém jsem se místy ztrácela. Občas mi to přišlo, jako několik rozdílných příběhů dohromady. Vůbec mi to nepřišlo jako horor, na který jsem se těšila.
Tak dočteno. Ale trvalo to. Když si zpětně sestavím příběh, nebylo by to tak špatné, ale...
Za prvé - rozhodně se nejedná o horor, ale o temnou fantasy, za druhé - spousty vycpávek, odboček, zbytečností a za třetí - styl psaní, ten mě vůbec neoslovil. Celkově max. 2 hvězdy - hlavně za začátek, tam to vypadalo slibně a možná jedna za konec, tak posledních 50 - 70 stran.
Snažím se vydržet, jsem asi v půli knížky, ale za mě je to fakt mizerný. Talisman jsem zhltnul na posezení, ale tohle je na mě nějak šíleně abstraktní, plno efektů pro nic a ten příběh mě prostě ani trochu netáhne :-( Zkusím dočíst a pak recenzi doplním.
EDIT: Tak bohužel nedočteno, mám ve frontě řadu o "parník" lepších knih a na tohle fakt nemám čas.
Po přečtení anotace, která vynášela autora do nebes, jsem se nadšeně pustila do čtení. Ze začátku jsem se utěšovala, že to úžasné určitě přijde. Nepřišlo nic. Strašidelné ani trochu, téma omšelé, školní prostředí a dospívající hoši. Nudnou četbu mi nijak nevylepšily vybledlé typy písma, které kdovíproč tiskárna zvolila. Nedošla jsem ani do poloviny, když jsem to vzdala. Jednu hvězdičku nechávám kvůli tomu, že jsem v knihovně první čtenářka knihy a je neočtená. Jestli je v knize něco opravdu děsivého, tak nuda.
Mno… Příběh z ranku dětsky-dospěláckých magických horrorů (jestli taková škatulka existuje, určitě tam je tohle, Kingovo To a Bradburyho Tudy přijde něco zlého). Je fakt, že kromě fenomenálního Ghost Story mám se Straubem trošku problém. Spočívá v tom, že, stejně jako v této knize, dokáže vyseknout zajímavé, pohlcující a strhující okamžiky a scény, ale zároveň je proložit úseky, kdy se čtenářova (tedy má) mysl může volně rozletět a já tak při čtení stíhal přemýšlet nad vlastní tvorbou či jinými věcmi. Místy je ta magická fantazie asi moc rozptylující. Podstata a pointa příběhu je fajn a v podstatě striktně horrorová, ale ta cesta občas zabíhá až moc.