Stíny v ráji
Erich Maria Remarque (p)
Hlavní postavou románu o osudech německých emigrantů v Americe na sklonku druhé světové války je novinář, antifašista, který prošel koncentračním táborem a kriminály v západní Evropě a v Americe nalezl pomoc u německých emigrantů,možnost existence i osudovou lásku k ženě. Jeho počínající americký ráj se však začíná plnit stíny, když si uvědomuje honbu za penězi, kariérismus a neschopnost země pochopit hrůzy fašismu v Evropě. Zklamání mu nakonec přináší poválečný návrat do Německa, kde se setkává s důsledky nacismu v tom smyslu, že lidé necítí odpovědnost za hrůzy, které napáchali. Edice: Knihy Srdce ; Sv. 95... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1982 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Schatten im Paradies, 1971
více info...
Přidat komentář
Bohužel tohle byla první kniha od Remarqua, která mě pořádně nechytila. Přišla mi zdlouhavá. Příběh zajímavý, ale určitě bych ho znova nečetla.
... nedočteno... Nějak mě příběh nedokázal pohltit. Jinak tohoto autora miluju, ale tohle mi připadalo nudné, snad se na to za pár let budu koukat zase jinak...
Vážně to bylo tak jednoduché být emigrantem v Americe? Jako že hned celá komunita emigrantů podává pomocnou ruku? Notabene že tu pomocnou ruku podávali Židé Němci? Předpokládám, že nějaká solidarita tam byla, ale míra popsaná v knize mi přišla poněkud přehnaná.
Musím ale říct, že popis pocitů a úvah a pochybností jednotlivých lidí byl hodně zajímavý. Přesto většina knihy by pro mě byla tak na průměr. Čtvrtou hvězdu přidávám za poslední část.
Tato kniha mě velmi zaujala. Líbí se mi celkové ladění příběhu i charakterů postav.
Návrat ke knize EMR - tady vím, co mne čeká...
Spousta vyslovených myšlenek, kvalitní dialogy a stíny v duši člověka...
Poválečné období - emigrant Robert Ross připlouvá do Ameriky :
"Své pravé jméno jsem skoro zapomněl. Člověk dokáže zapomenout mnoho, když jde o holý život."
Jeho životem i vztahem k ženě se prolíná skepse - z toho, co prožil jako německý antifašista i z toho, co cítí po návratu do Evropy:
"Nikdo nenesl odpovědnost za to, co napáchal."
Kolik jsi tu promítl ze svého života - EMR ?
Jeho knihy vždycky doporučím - humanismus a protiválečné zaměření.
Mám docela rozporuplné pocity, na jednu stranu se tam objevilo pár krásných myšlenek, nad kterými se člověk zamyslí, na druhou stranu na rozdíl od jeho jiných knih, co jsem zatím četla, se děj vlekl, přišlo mi, že se tam nic moc neodehrálo a můj doznívající výsledný pocit je takový nijaký.
Dočteno a usadil se mi smutek na duši, jako pokaždé, když odložím knihu svého oblíbeného Remarqua.
Moc dobře víme, že až něco ztratíme, teprve poznáme, jak důležité to bylo, ale vždycky nás ta zkušenost znovu zasáhne.
Stejně jako víme, že každý návrat v sobě nese zklamání, protože nikdy nic nezůstává stejné a taky my sami se měníme.
A konečně skutečnost, že člověk může být osamělý, přestože je mezi lidmi - to všechno a ještě spousta dalších myšlenek doznívá v mé hlavě, jako Stíny v ráji.
Silná kniha z prostředí německých emigrantů v USA. Vykořenění lidi spojuje a někdy rozděluji. Postava Nataši Petrovny je úžasná.
Dlouho jsem od Remarqua nic nečetla. Do této knihy jsem se zpočátku nemohla začíst. Z příběhů lidí - emigrantů - ve mně zůstává smutno.
Tahle kniha je trošku jiná, než jsem byla zvyklá. Není tak temná, ale stejně, jako v každém románě E. M. Remarque, se tady potkáváme s lidmi, kteří se snaží dát svůj život do pořádku, najít si místo v životě a prostě ... žít.
Opět za 5. Nic jiného ani nejde dát. Pan Remarque je opravdu jedinečný.
Dokonce bych řekl, že je to jedna z nejlepších co napsal. Ale příběh emigrantů, kdy někteří se přizpůsobí, jiné to semele a postupně ztrácí určitou víru je určitě nejen poučný. Včetně až překvapivě nelibého konce. Doopravdy - doporučuju!
Dovolím si zacitovať z knihy:
"V koncentračných táboroch vyrátali, že jeden práceschopný a mladý žid má hodnotu len tisíc šesťsto dvadsať mariek. Za šesť mariek denne ho požičiavajú nemeckému priemyslu ako otroka - na jeho výživu v tábor určili šesťdesiat fenigov denne. Ďalších desať fenigov na amortizáciu jeho odevu. Priemerná dĺžka života: deväť mesiacov. To reprezentuje zisk vyše tisíc štyristo mariek. K tomu pristupuje racionálne zužitkovanie mŕtvoly: zlato zo zubov, oblek, cenné predmety, prinesené zlato, vlasy; po odrátaní dvoch mariek, čo sú náklady za spálenie, je to asi tisíc šesťsto dvadsať mariek zisku. Z toho treba odrátať bezcenné ženy a deti, splynovanie a spálenie stojí zhruba šesť mariek, a to isté sa týka aj starcov a chorých a tak ďalej. Pri veľkorysom rátaní je to ešte vždy priemerne tisíc dvesto mariek."
Prečítané znova na základe čitateľskej výzvy od 25.3.2017 do 30.3.2017
Jak to jen napsat... Remarque mě vždycky dokáže přivést zpět k sobě. Když člověk tápe, je krásné zažít si takový příběh, byť třeba v zádumčivosti, a zapřemýšlet o světě tehdy, o světě teď. A tak vůbec.
Stíny v ráji sice nepatří k nejlepším autorovým románům, ale stojí za přečtení. Kniha zajímavě popisuje americkou realitu, postoj americké společnosti k imigrantům a k válce v Evropě, vztahy mezi imigranty samotnými. Trochu mi však vadí autorův pohled na Němce jako hlavní viníky války.
Lepší knihu jsem ještě nečetl. Postavy a jejich charakter dokonalé, popis prostorů vystižen tak, že je jednoduché si představit to období a vžít se do něj. Škoda, že není kniha zfilmovaná, zajímala by mě postava Nataši.
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Moc zajímavá kniha,hezký příběh,nesympatická hlavní hrdinka,každopádně stojí za přečtení i více než jednou.