Impérium černé a zlaté
Adrian Tchaikovsky (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/47591/bmid_imperium-cerne-a-zlate-65be43db4c5ab.jpg
4
58
58
Stíny vědoucích série
1. díl >
Impérium černé a zlaté je spisovatelským debutem Adriana Tchaikovského, nadějného britského autora, a první část cyklu Stíny vědoucích. Tchaikovsky přišel s neotřelým nápadem – propůjčil svým knižním lidským hrdinům hmyzí schopnosti. Tím dokázal, že i dnes lze napsat kvalitní a originální fantasy, jejímž hlavním hybatelem není všemocná magie. Přidá-li se k neobvyklým postavám napětí, humor a dobrodružství jako v tomto případě, vznikne čtivá kniha vhodná pro bezmála každého čtenáře. Na své si přijde skalní příznivec fantasy románů i neznalec tohoto žánru. Začtěte se také do dlouho očekávané novinky na českém trhu a stejně jako tisíce dalších světových čtenářů budete i vy s napětím očekávat její pokračování. Stíny vědoucích vás totiž chytnou, a už nepustí... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2010 , Zoner PressOriginální název:
Empire in Black and Gold, 2008
více info...
Přidat komentář
Téma lidí jako frakcí hmyzu? Proč ne. Postavy také relativně ušly. Kdybych to však srovnal třeba s Trpaslíky nebo Tulákem, Královrahem aj. je to o třídu níž.
Velice zajímavé téma. Hrozně netypické. Příběh takový obyčejný, ale postupně graduje. Přečteno s nadšením. Rozhodně doporučuji.
S takovým námětem jsem se zatím nesetkala. Je to něco nového a velmi mne kniha bavila. Některé pasáže byly táhlejší, ale celkově byl děj vhodně zasazen do doby. Charakteristické vlastnosti daného druhy byly pro mne zajímavou zvláštností. Hloubala jsem nad příběhem a knihu si užívala.
Kniha mě uchvátila svým velmi originálním tématem propojení hmyzích vlastností s lidmi a to nejen jemné vzhledové rysy, ale obzvláště povahové vlastnosti. Nicméně nutno dodat, že Čapkové s tímto nápadem přišli o dost dříve v díle "Ze života hmyzu, kde ale podoba s hmyzem byla pádnější, což možná i může za to, že český čtenář obeznámený s dílem bratrů Čapků má zkreslený představy o Tchaikovskyho světa. (Na druhou stranu obrázky, které jsem volně dohledal na "Shadow of the Apt wikii" mi daly docela slušný návrh toho, jak si postavy představit.)
Co se týče děje, začíná akčním vržením do akce, které nám vlastně zadá hlavní linku, po které budeme směřovat a nenechá nás váhat, zda má starý pán pravdu či ne. Posléze se děj zklidní, zpomalí, stejně tak jako vosí dobývání. V tom by se dala najít podobnost, děj je asi tak svižný, jako vosí pokusy podmanit si broučí ekonomiku a obchod. Postavy jsou zajímavé, i když trošku těžkopádné, dá se říct, že se mi žádná vyloženě nezalíbila, ani mě nijak neočarovala. Co se ale týče Tchaikovskyho světa jako celku, tak má obrovský potenciál a určitě se nedá říct, že by byl nudný. Mám ale otázku, dá se kniha pojmout alegoricky? Je to jen smyšlené fantasy, nebo malý odkaz na ekonomiku? Protože podle mě na to včely káply, takhle se na to musí...
Jinak samozřejmě jsem na straně starých magických národů, i když oceňuji, že to je magický svět, kde ale je magie zastoupena pouze v pozadí a mýtech, je to příjemná forma.
Kniha je originální ve dvou aspektech. Tím prvním je svět, v tomto případě nikoliv středověký, ale jako vystřižený ze steampunku. Nicméně samotný steampunk dnes až tak originální není a tak je mnohem důležitější ta druhá věc. Tchaikovsky přišel s neotřelým nápadem propůjčit obyvatelům světa (pouze lidem, elfy apod. nehledejte) některé hmyzí vlastnosti, například Brouci jsou poněkud těžkopádní a vynikají v obchodu a řemeslnictví, Kudlanky jsou výteční bojovníci muže proti muži, atd. Počet ras je nemalý, narazíme ještě na Mravence, Vážky, Můry, Vosy (ty jsou důležité, jakožto hlavní záporáci), Motýli, Mouchy, padne zmínka o Včelách, Cvrčcích, dokonce i Slimácích (!!!). Jakkoli to zní bizarně, je to tak mazaně vymyšleno a podáno, že nebudete mít nejmenší problém tento fakt přijmout a s hlavními hrdiny (mimochodem velmi sympatickými) se ztotožníte velmi snadno. I přes svou originalitu je ale Impérium "jen" poctivou dobrodružnou fantasy, plnou bitek, napětí i humoru... což je jen dobře. Autor má talent a kniha se i přes pomalejší rozjezd a občas trochu kostrbaté větné konstrukce čte jedna báseň. Pro fandy dobrodružné fantasy (jako jsem třeba já) je Impérium černé a zlaté povinností, pro ostatní dobrou volbou.
Poněkud rozvláčné, děj paž dětsky přímočarý, občas zmatečný, postavy většinou nevýrazné. Přesto poměrně čtivé a relaxační a s chutí se pouštím do dvojky. Bohužel tento i druhý díl mají skoro na každé stránce nějakou chybu, ať už překlep či gramatickou, což poněkud rozptyluje..
Nechal jsem se nachytat nadšenejma recenzema. Čekal jsem originální příběh, nečekané zvraty, napětí a vtip. Jedinou originalitou jsou postavy, tedy jejich lidsko-hmyzí původ. Samotný příběh je bohužel nejprofláklejší ze všech. Dobyvačný národ vos chce uchvátit celý svět a partička hrdinů jim v tom zabrání.
Na téměř pěti stech stranách se odvíjí lineární vyprávění bez jediného zvratu, překvapení a vtipu. Samotné postavy mě nijak nezaujaly, nikdo si nezískal mé sympatie ani nenávist, hlavně jsem na ně nedokázal myslet jako na lidi, ale pořád jsem je viděl jako ty broučky, kteří jim zkřížily geny. Nejsem velký fanoušek fantasy, takže můj názor berte trochu s rezervou. Jsem spíš naštvanej, že jsem naletěl na nahypovaný marketingový kecy. Další díl už rozhodně číst nebudu a jsem zvědavej kolik dalších pokračování ( z momentálních deseti) se podaří na českém trhu vydat.
Stíny vědoucích mě naplno chytili skoro v polovině knihy, ne že by do té doby nebyl příběh zajímavý. Ba naopak, svižné barvité vyprávění podtrhuje zcela neokoukané prostředí lidí s hmyzími schopnostmi. Jen mi tam něco chybělo a našla jsem to v postavě mladé Můry, který byl do poslední chvíle tajuplný a nedokázala jsem si ho představit - popis - pohledný mladík - bílé sešikmené oční bulvy, šedivá pleť a splihl černé vlasy. Přesto v sobě něco měl. Vlastně všichni měli v sobě jiskru života, naivitu mládí, když se chtě nechtě zapletou do mocenských záležitostí - Lid Vos chce ovládnout Nížiny a zotročí všecny, co jim stojí v cestě. Co zmůže skupinka studentů, vyslužilý mistr mečů a starý učitěl? Jejich prvním úkolem je vůbec přežít...
Byla jsem napnutá až do konce a škoda, že druhý díl letos nevyjde. ;)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Děti času |
| 2022 | Střepy Země |
| 2020 | Klec duší |
| 2010 | Impérium černé a zlaté |
| 2020 | Psí vojáci |
A mně to nepřišlo nijak zvlášť zdařilé. Zejména proto, že svět je lepený bez ladu a skladu, jak se autorovi zrovna hodí. Pavouci a kudlanky třeba jednoznačně přejímají určité pohlavní rozdíly svých hmyzích předloh. Zato vosy, národ záporáků, jsou kupodivu patriárchální kmenová společnost (něco jako muslimo-nacisté), kde jsou ženy majetek otce a následně manžela. Vosy mají císaře. Přitom vosí muži i ženy jsou vybaveny "žihadlem" (dar předků aneb nějaká magie, protože kdyby na nepřátele nalétávaly zadky, čtenář by asi neudržel vážnou tvář) a obě pohlaví jsou stejně vznětlivá (vosy jsou podceňované, protože si všichni myslí, že jejich hlavní zájem je řezat si vzájemně hlavy při kmenových potyčkách), takže by minimálně mělo být velmi nesnadné držet v područí část vlastní populace. Ale jedno pohlaví má horší postavení a navzdory tomu, jak to vypadá u pavouků a kudlanek, jsou to ženy. Proč? No asi proto, že zlý matriarchát s císařovnou, by byl moc revoluční. Přitom by se to dalo vymyslet tak pěkně. Tisíce vosích mužů-vojáků, kteří se předhání v tom, kdo více zaimponuje císařovně, protože by to byl pro vosy stejně danný rys jako pro mravence, že jejich telepatie. A možná by se to dalo svést na nějaké ty feromony. Ale ne, autor si řekl, že žánr potřebuje ještě jedno nelogické impérium, protože takových má málo. Umím si představit oslnivější pojetí hmyzích lidí.
Postavy a zápletka mi přišly vesměs průměrné. Občas to mělo nádech dračího doupěte. Když jsem o knize zrovna moc nepřemýšlela, tak mě docela bavila a zvažovala jsem, že bych si přeci jen přečetla i další díl, ale pak jsem si asi 50 stran před koncem uvědomila, že už mě to vůbec nezajímá.