Stojedenročný starček, ktorý sa obával, že priveľa myslí
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423056/mid_stojedenrocny-starcek-ktory-sa-obav-vKB-423056.jpg
4
1088
1088
Stoletý stařík série
< 2. díl
Všetko sa začalo výletom teplovzdušným balónom na počesť Allanových stoprvých narodenín a štyrmi fľašami šampanského. Allan a jeho priateľ Julius sa tešili na nádherný výhľad, lenže balón bez pilota a s odtrhnutým ventilom sa nečakane odlepil od zeme a vzlietol. Dvaja vzduchoplavci tvrdo pristáli v mori. Zachránila ich severokórejská loď. Vo sne by im nenapadlo, že kapitán lode pašuje aktovku plnú uránu pre vodcu Kim Čong-una na jeho tajné plány s jadrovými zbraňami. Allan Karlsson a Julius Jonsson sa tak ocitli uprostred šialenstiev celosvetovej diplomatickej krízy. V centre pozornosti sú jadrové zbrojenie, kohútie zápasy medzi mocnými, hlúposť, zloba a úskoky. Počas svojho putovania Allan narazí okrem Kima aj na Donalda Trumpa, Vladimira Putina, Angelu Merkelovú či švédsku ministerku zahraničných vecí, ktorá si udivene kladie otázku, či toto všetko je naozaj možné. Allana celý čas naviguje jeho najcennejší majetok – čierna tabuľka, teda iPad. V nej nachádza všetko, čo za niečo stojí, ale ešte viac toho, bez čoho by sa celkom rád zaobišiel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
Hundraettaringen som tänkte att han tänkte för mycket, 2018
více info...
Přidat komentář
Moc se mi líbí tento typ absurdního humoru. Kniha mě dobře pobavila. Politická satira na současné politiky a nedávné události je trochu něco jiného něž v předchozím díle, kde cílem byly převážně události dávno minulé. Tento prvek jsem si také nejvíce užil. Na knize, je ale trochu vidět, že jde o nastavovanou kaši a podruhé ohřívané jídlo. Chci říci, že něco už znáte, něco se opakuje, novinek je málo. Fanoušky autora neurazí, většinu podle mne ale nenadchne. Pro oddechové čtení k vodě, ale dobrá volba.
Tři hvězdičky hlavně zásluhou Martina Stránského, který už docházejícímu staříkově humoru znovu vrátil jiskru v audiopodobě. Doufám, že stodruhé narozeniny už stařík neoslaví, ani ten název už by neměl šmrnc....
Stojetý stařík už vyčerpal větší část vtipných keců kolem historie, takže stojednajetý stařík vařil ze současností poskytnutých sraček. I tak to bylo skvělé čtení a pan Jonasson je skvělý autor, který neumí zklamat.
Velké zklamání!Za mně nejslabší,ještě mi chybí 100 stran do konce,tak už to nějak přetrpím...
Mam z knihy rozporuplne pocity, na jednu stranu se mi libi styl psani autora, na stranu druhou mi prislo ze humor ma sestupnou tendenci v porovnani s prvni knihou. Politicka satira drivejsich dob me asi bavi mnohem vice nez soucasnost, ta je spis k placi. Proto bych rekla ze to je takove nemastne, neslane. Za me zustava nejlepsi knihou analfabetka.
Pohodová kniha, ve které autor prostřednictvím stojednaletého staříka vypráví o současné politické situaci ve světě. Bohužel se neubráním srovnání s první knihou, která se mi líbila více. U této jsem se pouze občas pousmála, ale i tak mne kniha bavila.
Krásné, zábavné a oddechové čtení. Jen by mě zajímalo, kde Alan pořád nabíjel tablet, když několikrát zapomněl kufr nebo vůbec neměl věci s sebou.
V den svých 101. narozenin se Alan Karlsson nedobrovolně vydává na svou další cestu světem plnou neuvěřitelných náhod a příhod. Trošku mi při čtení vadily ty narážky na "utajené zákulisí" všeho světového dění.
Musím hodně snížit hodnocení kvůli politické agitce. Tu politickou satiru jsem nerozdýchala, hlavně jak to natřel Merkelové, Obamovi a švédské vládě.
Ale hlavně mi vadilo, jak se chovaly hlavní postavy. Žití nad poměry na úkor druhých (dluhy v hotelu), neposkytnutí pomoci (mrtvola v penzionu), o podpoře podvodných kšeftů nemluvě. Asi je podle levičáckého liberalismu v pořádku, že kdo neseje, o toho se postarají boháči.
Tak to je moje první kniha, kterou jsem nedočetla do konce. První díl byl docela vtipně napsaný. Autor se už ale do druhého dílu rozhodně pouštět neměl. Alespoň ne s politikou dnešní doby, ta mě rozhodně moc vtipná nepřipadá.
Alan "co-to-sakra-zase-vyvedl" Karlsson se s mazaností a lehkostí sobě vlastní omylem zaplétá do současných problémů týkajících se jaderných zbraní a autor si prostřednictvím slov, která vložil do Alanových úst a mysli, bere na paškál dobovou politickou situaci hodnou kritiky i zesměšňování. A že se mu to povedlo. Kromě politiky samozřejmě přicházejí na přetřes i jiné věci patřící k dnešní době. Kniha má vtip, šťávu a plno absurdních situací vyvolávajících úsměv.
Alan se dostává do těch nejnepředvídatelnějších situací, které si jen můžete představit. Autor se jeho prostřednictvím vyjadřuje k dění na současné politické scéně. Bavilo mě to a bavil jsem se.
Slabší než první díl, který mě bavil víc. Nemůžu ale říct, že by mě příběh nebavil, ba naopak se mi četl lépe než první díl (pravděpodobně proto, že jsem si na psaní autora již stačila zvyknout). Líbilo se mi rozdělení kapitol podle zemí a potěšilo mě, že ne všechny kapitoly se zaměřují jen na hlavní postavy - pomohlo to vykreslit situaci a okolnosti. Rozhodně můžu doporučit, ale o rok mladší Alan a jeho dobrodružství v prvním díle se mi líbilo víc.
Starký má navrh pred Analfabetkou aj Zabijákom, dej sa svižne odvíja, i keď už nie je taký prekvapivý ako po prvý krát. Politicky nekorektný humor a pohľad na svet podobný s Andorom Šándorom.
Autorův styl psaní a jeho humor je mi blízký. Bohužel, tohle pokračování mi přišlo ze všech jeho knih nejslabší.
Pár vtipných glos tu sice bylo, ale autorovi bych doporučila vymyslet nového hrdinu.
Ne že bych byla vyloženě zklamaná, ale doufám, že již pokračování nebude a autor už nechá stojednaletého staříka odpočívat v pokoji (ať už je v tuto chvíli kdekoli).
Já Alana prostě "žeru". Tento styl humoru na mě perfektně funguje. Smála jsem se už při čtení obálky. Mnohokrát si v životě připomínám, jak by asi v dané situaci jednal Alan... A vždy mi to dodá více klidu a nadhledu, kterých je v životě třeba.
Autor Jonas Jonasson je pro mě génius. Jak provázané příběhy a absurdní situace umí vytvořit, navíc svázané s realitou. Jak z těch absurdních situací umí zase krásně absurdně a elegantně vybruslit. Jak humorně poukazuje na skutečnost. Mě to připomíná trošku, řekněme, archetyp královského šaška - jen on si může dovolit říci králi upřímě, co si myslí, je to přece šašek. Tak nějak mám pocit, že Jonasson předkládá potenciální pravdu lidem. Když bychom si opravdu uvědomili a připustili věci v knize nastíněné, nebyli bychom možná tak manipulovatelní. Manipulovatelnost lidí je podle mě jedna z největších hrozeb lidstva. Kdo chce, tak se z knihy může poučit. Kdo nechce, tak se může stále s knihou skvěle bavit.
Na knížku jsem se neskutečně těšila, čekala jsem stejnou jízdu jako díl první, možná i větší, ale bohužel přišlo spíš zklamání... Alan se v knize objevuje spíš jen okrajově, vůbec nemám pocit,
a že i vy a byl hlavní hrdina a autor mezi řádky cpe čtenářům svůj názor na současné politické dění... Musí se ale nechat, že i tak je knížka vtipná a odlehčená, velice čtivá. Jen jsem asi měla příliš velká očekávání a ta se nenaplnila.
Ale jo, bylo to dobrý čtení, ale když byl stařík o rok mladší, byla to větší jízda...
Slabý odvar proti prvnímu dílu. Alan se v knize vyskytuje docela málo, jen aby se neřeklo. Skoro jako by kniha už nebyla o něm, ale návod pro čtenáře, jak chápat současnou politiku. Díky, ale názor si umím udělat sama.