Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Stoletý stařík série
1. díl >
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , PanteonOriginální název:
Hundraäringen som klev ut genom fönstret och försvann, 2009
více info...
Přidat komentář
Stejně jako Bennymu nebo Krásce mi dělalo problém strávit tu věc s mrtvolou, a tak moje jízda se staříkem skončila předčasně, přesněji řečeno u jednoho zdemolovaného BMW. Myslím, že jako ukázka díla tohoto autora to bohatě stačilo.
Alane Alane, tys mi dal!
Ale v dobrém. Takový krásný život. S jakou nevinnou naivitou prožitý, zdánlivě prosťáček. Prostě je to tak, jak má být. Jestlipak se ta "historická" fakta skutečně stala? .... Četlo se mi lehce. Knížka skvělá.
Moje představa o postavách získaná při čtení nebyla překonána filmovým zpracováním. Film se mi zdaleka tolik nelíbil. A těch sprostých slov v něm... až jsem se červenala....
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla! Naprosto úžasný nenásilný humor. Lehkost, s jakou Alan procházel životem, je obdivuhodná a jeho životní příběh neskutečně milý. Opravdu skvělá kniha, jsem z ní nadšená.
Škoda toho konce vycucanýho z prstu, autor se už na konci do příběhu zamotal, jinak to ale bylo super čtení.
Musím říct, že Analfabetka byla o hodně lepší....ačkoliv pasáž z návštěvy u Stalina....to jsem byla mrtvá smíchy: můžu se na něco zeptat? Proč si neoholíte ten knír? To mě dostalo, ale jinak, podle mě...slabší....
Nemůžu říct, že by to nebylo vtipné .. ale zároveň to taky nemá hlavu a patu. Takže po třech pokusech knihu dočíst jsem to vzdala někde v cca polovině příběhu. Můj přítel to zase přečetl jedním dechem, proč ne...
Když jsem začala číst tuhle knížku, tak po pár stránkách mě napadlo, že ten člověk píše stejně jako Jaroslav Hašek psal Švejka a pak jsem si na přebalu knížky přečetla, že je to jeho oblíbený autor. Příběh byl...neuvěřitelný. Co dodat!
Dokonale do podrobnosti premyslený príbeh, ale kvantum informácii, akcií a zápletiek ma troška nudil a niekedy som sa musela vrátiť a prejsť si pasáž znova, pretože som sa pristihla pri tom, že už dej nevnímam. Dostáva 4* za snahu, ale znova by som ju už nečítala.
Stoletý stařík mě i přes nedůvěru k humoristickým románům skutečně pobavil, a to v obou částech. Současná, bláznivá skoro gangsterka o staříkovi, kterému se ani ve 100 letech vlastně nechtělo umřít, i téměř špionážní retrospektiva o tom, co jej v životě potkalo, jsou plné úmyslných paradoxů, šťastných (i když záleží dost na úhlu pohledu) náhod i dialogů, které sice nejsou jiskřivé, ale mají stejný účinek. Tenhle příběh je jako příliš rychle vypitá sklenka sektu, nebo jako pivo srkané brčkem. Stoupá do hlavy a nutí vás smát. Není sice příliš sofistikovaný, ale pozor, v žádném případě není primitivní nebo snad hloupý. Všechno sedí, všechno zapadá.
A samotný Alanův život je tak neuvěřitelný, že autora podezírám ze záznamu skutečných událostí.
Nezbytné reminiscence na Forrest Gumpa jsou na místě v určité odtažitosti hrdiny od života, ale Alan zdaleka není tak čistým a nevinným. Zato je hrdinou nad jiné vtipným a osvěžujícím. Bavil mě každý řádek.
Jsem historický ignorant, takže mi občas jistě unikla nějaká důležitá historická souvislost, ale stejně tak jsem i docela jednoduchý člověk, tak mi to nevadilo... a nevadilo mi ani to, že je kniha plná absurdních a nereálných situací. No a? Smála jsem se hodně a často.
Konec mi přišel zvláštní.. takový "je potřeba vymyslet něco, hlavně aby to skončilo, je jedno co" - ale nevadí, nějak to skončit muselo a mě lepší stejně něnapadá.
Seznámení se staříkem, potažmo s Jonasem Jonassonem, bylo zcela náhodné, ale o to radostnější. Jsem nadšen, pobaven, spokojen. Obě roviny příběhů mě neuvěřitelně bavily. Úžasně se na konci sešly a vlastně bylo zcela namístě, aby Alan vylezl z okna a zmizel. S ohledem na jeho život.
Příběh si na nic nehraje, není třeba v něm hledat něco víc. Myslím, že kniha má v první řadě pobavit a tento účel plní znamenitě. Já se bavil, při čtení pochechtával a o to přece jde. Není třeba ve všem něco hledat. Někdy stačí na nic nemyslet, pouze se nechat unášet a prožít jeden neuvěřitelně potřeštěný život, úžasně pragmatického Alana Karlssona.
Tak jsem nějak nevěřil, že země jako Švédsko by i za normálních okolností (natož dneska) mohlo přijít něco tak nekorektního a přitom úžasně zábavného. Už dlouho se mi nestalo, že bych se u knihy smál nahlas a navíc ji musel na chvíli položit. Světe div se, Jonas Jonasson stvořil jakéhosi křížence Waltariho knih s Forrestem Gumpem (ne Švejk to opravdu, ale opravdu není....), který tak nějak provede čtenáře celým dvacátým stoletím. a v humorném hávu ukáže leccos, co bylo hodně za hranou. Tvrzení, že levičáci by se mohli zlobit (nakonec Švédové jsou společně s Nory taky takoví ti komouši s lidskou tváří, hlavně dík prachům, které si pilně nastřádali za druhé světové války, kdy jednou kasírovali od Spojenců, že nedodají Němcům a podruhé od Němců, když jim dodali), nicméně Jonasson tohle lehce vynechává, ale zato předvádí jiná esa a modly typu Stalina nebo onoho severokorejského vůdce, který dodnes jezdí v každém autobusu na první sedačce....ke knize jsem přistupoval hodně rezervovaně jako ke všemu, o čem všichni básní, ale tentokrát jsem musel konstatovat, že to básnění je oprávněné. Jen se trochu bojím dát se do Analfabetky, zdá se mi, že tohle je natolik mistrovské dílo, že jenom přiblížit se mu bude pro Jonassona setsakra problém.
Moje první audiokniha a musím říct, že jsem si opravdu dobře vybrala. Humorný příběh ve kterém si zopakujete novodobou historii a ještě procestujete skoro celý svět. Taková spíš oddechová, velmi optimisticky a s lehkostí napsaná kniha.
„Všechno je tak, jak je a bude tak, jak bude."
Bezduchá povrchní slátanina. Konec knihy jsem dosáhla jen s silou vůle a díky tomu, že to bylo audio. Autor toto veledílo zřejmě splichtil s učebnicí dějepisu pro první stupeň. Nebylo tam nic, ani informace, ani životní opravdovost, ani napětí a bohužel žádný humor natož inteligentní.
Štítky knihy
prvotina humor zfilmováno švédská literatura dobrodružství senioři stovka (věk) humoristické romány pikareskní romány
Až jsem se jednou při čtení na veřejnosti začala smát nahlas na celé kolo. Musím říct, že tohle chtělo hodně práce celé vymyslet. Aby do sebe vše zapadalo jak má, navíc aby děj byl vtipný, plný paradoxů a neskutečného štěstí, které Stoletému staříkovi rozhodně nechybělo. Myslím, že perfektní :). Teď se vrhnu na Zabijáka Anderse a pak na Analfabetku