Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel / Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Zvláštní souborná edice dvou knižních hitů u příležitosti 100 000 prodaných knih Jonase Jonassona v Česku. Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel: Allan Karlsson má narozeniny. Je mu sto let. Vlastně důvod k oslavě. Starosta i místní tisk se připravují na velkolepou oslavu, stoletý stařík má však docela jiné plány; jednoduše zmizí - a brzy je celé Švédsko kvůli jeho útěku vzhůru nohama. Jenže s podobnými věcmi už má Allan své zkušenosti - v mládí koneckonců uvedl do zmatku celý svět. Jonas Jonasson ve svém románu vypráví o jednom veselém útěku a také o šíleném životním příběhu svéhlavého muže, který se sice nikdy nezajímal o politiku, ale přesto byl vždy nějak zapleten do velkých historických událostí 20. století. Analfabetka, která uměla počítat: Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko - analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Přidat komentář
u mňa tiež audio - a tiež zážitok.
film ma neoslovil, kniha je iná, plná humoru, sarkazmu až takmer cynizmu, aj stareckého.
Koniec trochu otvorený, ale veď v podstate nešlo o nejaký ohraničený príbeh, ale o pocit z na prvý pohľad neskutočných a veľakrát sa prelínajúcich bizarných situácií, ktoré život môže priniesť každému z nás.
Obě jsem přechroustal jako audioknihu jako ležák v nemocnici. Stařík je pecka, Analfabetka už o něco méně, ale i tak, za mě 4 hvězdy.
Tento kousek jsem přelouskala jako audioknihu a naprosto mě nadchla. Absurdní situace se stávaly absurdnějšími, ale logickými a ne nepochopitelnými. Ihned jsem si pořídila i Analfabetku, kterou jsem bohužel díky velice podobným prvkům doposlouchala jen z povinnosti a už mě moc nebavila. Možná jsem mezi knihami měla udělat pauzu :-/.
Nejdříve jsem četla Analfabetku, která u mě fakt vyvolala salvy smíchu. Tady už jsem znala styl psaní autora, takže mě kniha zaujala o trochu méně...ale pořád má hodně dobré nápady...
Dvojkniha, u níž oceňuji:
1) skvělý nápad, jak uspořádat dvě knihy v jedné - z jedné strany čtete Stoletého staříka, a když ji otočíte, nejste na konci dvojknihy, ale na začátku Analfabetky - konce obou knih se setkají uprostřed. Geniální. Jen záložková šňůrka je u Analfabetky vzhůru nohama :)
2) skvělý marketingový tah, jak kout železo (= úspěšného Stoletého staříka), dokud je žhavé.
Stoletý stařík mě bavil víc než na 5 hvězd, Analfabetka vůbec, smícháním obou bohužel jen průměr, plus jedna hvězda navíc za výše zmíněný nápad.
Tolik k dvojknize. K obsahu Stoletého staříka i Analfabetky viz komentáře u samostatného vydání každé z nich.
Prvních 300 stran jsem chtěla přestat číst, bylo to na mne moc politické, ale konec se opravdu povedl.
Za mne 3,5 hvězdy.
Možná trochu vyšší hodnocení díky tomu, že jsem místo čtení slyšela výbornou audioverzi. Obě knihy mě bavily tu více a tu zase méně, ale když už čtu něco z reálného světa, tak mám ráda, když autor dokáže s reáliemi věrohodně pracovat, byť se stále jedná o fikci, a ještě to zkombinovat s humorem. Zatímco Stařík je spíš optimistické dílo, u Analfabetky se vždy vše podělá, což na jednu stranu asi nutí setrvat u knihy, na druhou stranu mě to v závislosti na náladě občas trochu deptalo. U obou knih se mi ale líbil konec. Analfabetka má ve srovnání se Staříkem také pomalejší rozjezd, takže si umím představit, že po Staříkovi je pro někoho zklamáním.
Starika jsem cetla po Analfabetce. Autor umi vymyslet takovy dej, ze jenom koukam...ve Starikovi bylo politiky premiru. Odlehcene cteni to urtice neni! A k trochu k zamysleni...ten autor ma rad nejak atomove bomby...
Pokud to mohu shrnou - tato kniha se jednoznačně stala mou knihou roku, a že jsem jich letos přečetla.
Snad za to může celkové naladění a adventní čas, ale spíše příběh, který se podobá Forrestu Gumpovi. Pozoruhodný, čtivý... během kterého jsem se nejednou hlasitě zasmála a leckdy i doplnila znalosti historie a politiky. Zajímavé je, že se to opravdu mohlo stát a člověk si říká, když stojí tváří v tvář nějakému snad i stoletému staříkovi - jaký je jeho životní příběh.
Knihu mám jako dárek pro manžela, ale nemohla jsem odolat pokušení a udělat malou osobní recenzi tím, že ji prolouskám jako první. Do manželových narozenin zbývá ještě pár dnů, tak honem obrátit knihu a začíst se do Analfabetky....
Ps: Tato dvojkniha si právem zasloužila vyjít ve speciální edici!
Mám tu hned jednu poznámku a to jsem zatím na straně 20.
Tato kniha mi boří mojí čtecí rutinu. Normálně ležím na zádech a knihu mám opřenou o hruď, to se z touto knihou vážně nedá xD