Stopařův průvodce galaxií
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 1. díl >
Ano, stopovat po Galaxii se dá, dokonce za méně než třicet altajských dolarů denně. Zde je seznam toho, co k tomu potřebujete: kámoše, který už má projetou většinu galaktických barů; pivo; ručník; pouze reziduální pud sebezáchovy; vstřícnost k jiným formám života. A nesmí vás znervózňovat, že se možná nestihnete vrátit na Vánoce domů. To je přesně případ Arthura Denta, kterému doslova hoří Země pod nohama, a ať chce nebo ne, vydat se stopem po nekonečných rozlohách prostoru a času je pořád lepší, než zaniknout spolu s lidstvem kvůli budování galaktické dopravní infrastruktury.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2008 , TympanumOriginální název:
The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979
Interpreti: Vojtěch Dyk
více info...
Přidat komentář
Naprosto perfektní parodie na scifi, která ale (jak je vidět z předchozích komentářů) nesedne každému. Za mě je plná skvělého humoru a vysoce nepravděpodobných situací, kterým se stojí za to podívat pod pokličku :).
Četla jsem díky čtenářské výzvě, ale byla to pro mě slátanina.
Nic moc mi to nedalo. Nevím, možná jsem to nepochopila.
Třetí pokus. Tentokrát jsem to už zvládl. Až na pár záblesků britského humoru mi kniha přišla nezáživná, těžkopádná. Uniká mi, jak je možné, že se zrovna toto dílo těší tak nesmírné popularitě. Jsem rád, že jsem knihu přečetl, abych měl představu, o čem je řeč. S dalšími čtyřmi svazky této "trilogie o pěti knihách" však pokračovat nebudu.
Uff.. přečteno. Absolutně mimo můj šálek kávy. Díky čtenářské výzvě vyzkouším, co bych si normálně nikdy nevybrala ke čtení.
Ze začátku mi to přišlo jako náhodný generátor slov. Příběh jsem v tom nakonec našla a jsem na sebe pyšná, že jsem knihu dočetla. Nedám hodnocení žádné - pro mě je to nic moc knížka. Ale knihy, které jsou pro mě skvělé, jsou zas pro čtenáře tohoto žánru odpad :)
Geniální! Jediné, co mě mrzí, že jsem neměla čas tento skvost přečíst najednou, proto nemůžu dát plný počet hvězdiček. Kolikrát jsem se uprostřed čtení musela zastavit a nějaký odstavec si vyfotit, jak mě to kolikrát zaujalo daná myšlenka nebo vtip.
Stopařův průvodce je fenomén. Knihy i filmové zpracování jsou velmi uznávané, já si chtěla knihu/y už dlouho přečíst, takže když se mi v rámci Výzvy naskytla příležitost, využila jsem ji. Zpočátku mi trvalo, než jsem si zvykla na styl vyprávění a celkový koncept absurdního sci-fi žánru, ale ano, musím uznat, že je to ve své podstatě geniální a nesmrtelné dílo. Ať už je to jakkoli nepravděpodobné :))
Četla jsem kvůli výzvě a už nevím o čem to bylo. Nebavila mě a vracet se k takovému žánru nebudu.
Nějak moc mě to nenadchlo. Některé části vtipné a čtivé, jiné nudné a nezajímavé. Čekala jsem asi ně co trochu jiného.
Knihu jsem četla především pro výzvu, jinak bych se k ní asi nedostala.
Čtivé pasáže s těmi nudnými se střídali poměrně pravidelně. Film mám ráda, knížce jsem moc na chuť nepřišla.
Dokud se to odehrávalo na zemi , tak se mi to docela líbilo, i jsem se zasmála. Ale pak přišli zelený příšerky a humor tak absurdní, že jsem to nedala. Ani film jsem nedokoukala.
Přečteno jen kvůli čtenářské výzvě a musím říct, že jsem tomu vůbec nepřišla na chuť. Nic vtipného jsem v knize neobjevila, ale musím uznat, že autor má obrovskou fantazii
Jeste ted jsem z toho takova roztekana :))), musim rict, ze me to bavilo, bylo to vtipne, odlehcene.
Tak Stopařův průvodce je už taková klasika, četla jsem kdysi dávno a to mi přišlo ještě málo, teď po téměř 20 letech jsem v něm našla víc, i když na humor Terryho Pratchetta to stále nemá. Moje nejoblíbenější postava depresivní robot Marvin, by si rozhodně zasloužila více místa. Jo a díky, konečně vím, kam mizí propisky.
Kniha se mi nelíbila. Chtěla jsem si doplnit vzdělání, ale tento styl ani žánr mě neoslovil.
Přečteno kvůli výzvě, kniha mě opravdu neoslovila. Humor byl plytký, spoustu nesmyslných názvů a jmen, díky čemuž mi úspěšně po celou dobu čtení unikala dějová linka, která by ve finále šla shrnout jednou větou.
Tuhle knihu jsem přečetla jen kvůli Čtenářské výzvěa nebyl to můj šálek kávy. Což jsem věděla už předem Absolutně tento styl humoru a žánr nechápu. Což není chyba knihy, viditelně má své příznivce.
Přečteno jen kvůli výzvy a za mě to je něco, čemu vůbec nerozumím. Nepřišlo mi to vtipné, jak někteří píši a vlastně se přiznám, že nevím, o co v této knize šlo..
Kniha klade velké nároky na čtenářovu představivost. Autorovi nelze upřít nápaditost a vesmírně nesmírnou fantazii. Pasáže vtipné se střídají s úseky k zamyšlení a žel, též s částmi dost nudnými. Každopádně nezapomenutelná je stavba dálnice.
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Já vím, že je to kult, já vím, že to všichni milují, ale mně to přijde jako totální blbost a slátanina. Vůbec mě to nebavilo. Rádoby vtipné pasáže mi přijdou prvoplánové a nudné.
Během čtení jsem si vzpomněla, že jsem tuhle knihu kdysi viděla zpracovanou na Listování a díky tomu, že jsem si připomněla, jak herci vtipně zahráli některé pasáže, prokousala jsem se knihou až do konce.
Stejně jako mě nebavila Poslední aristokratka nebo Muž jménem Ove, nestane se ze mě ani fanynka Stopařova průvodce.