Stopařův průvodce galaxií
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 1. díl >
Ano, stopovat po Galaxii se dá, dokonce za méně než třicet altajských dolarů denně. Zde je seznam toho, co k tomu potřebujete: kámoše, který už má projetou většinu galaktických barů; pivo; ručník; pouze reziduální pud sebezáchovy; vstřícnost k jiným formám života. A nesmí vás znervózňovat, že se možná nestihnete vrátit na Vánoce domů. To je přesně případ Arthura Denta, kterému doslova hoří Země pod nohama, a ať chce nebo ne, vydat se stopem po nekonečných rozlohách prostoru a času je pořád lepší, než zaniknout spolu s lidstvem kvůli budování galaktické dopravní infrastruktury.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2008 , TympanumOriginální název:
The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979
Interpreti: Vojtěch Dyk
více info...
Přidat komentář
Bohužel jsem nebyla cílovou skupinou této knihy, byť velmi kratičká, trvalo mi věčnost ji přečíst. A nebýt výzvy, tak jsem určitě nedočetla. Možná bych si spolu s knihou mohla položit Základní otázku PROČ? Pořád jsem se ztrácela v osobách, čase i místu, sem tam jsem se usmála nad vtipem, ale obsah jsem prostě ocenit nedokázala.
Stopařova průvodce jsem četl na vysoké a ulpěl mi v paměti jako ta nejvtipnější kniha, co jsem kdy četl. Pak už jsem se k ní nevrátil hlavně pro svůj (zlo)zvyk nečíst knihy znovu (prostě raději poznávám neznámé, než si připomínám známé). Nakonec na opětovné čtení přece jen došlo a jsem tomu rád (i já musím uznat, že jsou knihy, ke kterým stojí za to se vracet a možná i opakovaně). Přečetl jsem Průvodce dětem před spaním a překvapilo mě, jak se při četbě i přes tu spoustu cizích výrazů a komplikovaných teorií obě děti (mladší ještě na prvním stupni ZŠ) zjevně výborně bavily. A možná nejen bavily; v téhle knize je do žertů a legrace zabalena nejedna hluboká myšlenka z oboru života, vesmíru a vůbec ;-) .
Nepropadejte panice!
Já se spíš musela držet, abych nepropadala smíchu.
Asi první polovinu knihy jsem četla strašně dlouho, protože jsem se u každé druhé pasáže pohihňávala a měla jsem v sobě zkroušený pocit, že nemám komu ty vtipné pasáže ukázat, aby se zasmál se mnou.
Druhou polovinu knihy jsem přečetla teď večer. Odsejpalo to raz dva. Příběh se nikde neflákal, hrdinové sympaťáci, hlavně Arthur, naprosto jsem s ním soucítila.
Před pár lety jsem viděla film, který mám moc ráda. Nicméně oproti knižní předloze je to slabota. :)
No nic, jdu prohledat knihkupectví a objednat další díl asi.
Na tuto knížku jsem se dlouho těšila, až jsem sehnala graficky moc povedené vydání z roku 2015. Obřadně jsem ji začala číst.... a nic. První polovina mě nebavila a hodně jsem se musela vracet, abych ději vůbec porozuměla. Trochu se to rozjelo až tak na posledních 20 stránek. Nakonec bych možná přečetla pokračování, protože by mě zajímalo, jak to s postavami dále dopadlo. Vtipná mi bohužel moc nepřišla. A jak už zde někdo napsal, také mi trochu připomíná Pratchetta. Oproti tomu filmové zpracování bylo za mě povedené a vtipné.
Chtěla jsem něco lehčího a vtipného, takže padla volba na tuto knihu. Chvílemi to byla prča. Je to ztřeštěné, bláznivé, ulítlé, ... a čtivé. No ale taky mě některé části prostě nebavily.
Crazy, poslouchala jsem audioverzi a celkem mě to bavilo. Některé pasáže byly naprosto ujetý a zároveň boží.
Ale ono to není vůbec špatné!
Po prvních několika kapitolách jsem se dost bál, že celá kniha půjde v duchu "vymyslím co nejvíc bláznivých slov a udělám si srandu ze všeho vesmírného", ale postupně se příběh rozvine, až do příjemného Červeno-trpaslického stylu. A to já rad!
"Nevyčítám ti to," řekl s povzdechem Marvin a napočítal pět set devadesát sedm miliard ovcí než o vteřinu později usnul."
"Je nesmírně potěšující, že vaše nadšení pro naši planetu pokračuje v neztenčené míře. Proto bychom vás rádi ujistili, že naše řízené střely, které se právě přibližují k vaší lodi, jsou součástí speciálních služeb, jež poskytujeme všem našim horlivějších klientům, a jako drobnou pozornost přidáváme nukleární hlavice. Těšíme se na vaše zakázky ve vašich příštích životech...děkujeme vám."
Od prvního odstavce jsem se opravdu smál. Postupem času se chvíle, kdy to bylo tak moc zábavné staly řídké až zřídly úplně. Asi jsem čekal více než mi kniha byla schopna dát. Je to škoda. Styl psaní mi připomínal Pratchetta.
Já se bohužel k příznivcům této knihy nezařadím. Většinu doby jsem si říkala, že autor knihu napsal pod nějakým vlivem... Byly tam vtipné momenty, ale taky dost takových, do kterých jsem se musela nutit. Z komentářů jsem zjistila, že existuje i filmové zpracování, tak na něj mrknu a třeba mi to vnese trochu světla do příběhu... Hodnocení tedy neutrální, 3*.
Začátek mě bavil hodně, postupně jsem se ale ztrácela a ke čtení se spíš nutila. Jsem ale ráda, že jsem si tuto legendární knížku přečetla.
Dokonalý chaos a chodící definice arbitrárnosti, jen aplikovaná na sci-fi.
"Forde, stává se z tebe tučňák. Nech toho, prosím tě."
Asi nejsem úplně cílová skupina, i když třeba Červený trpaslík je můj oblíbený seriál.
Při čtení této knihy jsem se mnohokrát pobavil, vnímal jsem ji jako parodii na náš život, ale jako celek mě úplně neuchvátila.
Má nejoblíbenější postava je Marvin.
Uvidím co další díly.
Kniha je nejen vtipná a plná bláznivého dobrodružství - což člověk od humorné sci-fi přirozeně očekává, ale je kupodivu i velice chytrá. Filmová adaptace jí dělá medvědí službu, protože i když je děj téměř stejný, ty drobnosti v nichž se liší, jsou podstatné. Terry Pratchett je vytříbenější a údernější, ale co se sci-fi týče, tak Adamsovi konkuruje jen Červený trpaslík.
Všude kolem mě, tahle kniha boduje a já jí dočetla silou vůle. Asi ještě nenadešel její čas...
(SPOILER)
Neobvyklý vesmírný román.
Existuje zápletka - je docela jednoduchá, ale zároveň velmi nepředvídatelná, protože jak můžete předpovědět, že poté, co se dostanete do vesmíru poblíž hrdinů za méně než minutu, bude na palubě obrovská loď s prezidentem galaxie? Obecně se mi to líbilo
Také se mi moc líbily některé vtipné citáty z knihy, například: „Pokud se ocitnete v bezvýchodné situaci, pak se radujte, že k vám byl život laskavý, a pokud ne, pak se radujte, že brzy skončí.“
Kniha byla vytvořena pro lidi, kteří milují jiskřivý humor a sarkasmus, je lehká a velmi pozitivní.
Mohu doporučit každému, kdo je přesycen složitými tématy a spletitými příběhy.
Četla jsem kdysi celou sérii, po letech jsem se do ní chtěla pustit znovu. První díl byl stále skvělý, bavil mě humor a nadsázka, ale s tím letitým odstupem jsem zjistila, že už to pro mě není úplně to ono. Vadily mi některé názvy a jména, které se nešlo ani přečíst a postupně mi to asi zkazilo celý dojem... Ale Marvina stále zbožňuju a některé nepravděpodobnosti taky. :)
Nenáročné čtení mezi složitějšími kousky. Ideální na dovolenou, bez většího přemýšlení, ale zase s možností zasmání, pobavení. Je pravda, že tento typ literatury nemusím stále, ale jako zpestření.
Tuto literaturu moc nevyhledávám, zkoušela jsem se začíst a mírně přeskakovala stránky. Jsem starší ročník a toto opravdu není pro mě, spíše pro náctileté. Nicméně někdo se v tom může najít a opravdu ho to bude bavit, nu což - veni vidi ...
První díl byl moc fajn. Exploze nápadů, vtípků, hravého psaní bez velkého přemýšlení. Ale trochu už mě ke konci unavuje plochost postav.
Už jsem v pětačtyřiceti prostě na tohle moc starej, v příštím životě si to přečtu v pubertě.
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Vše co jsem chtěl napsat, tak už bylo řečeno v předchozích komentářích. Ale tak proč to nenapsat znovu, tahle klasika si to zaslouží!
Je to neskutečně vtipné a několikrát jsem se zasmál nahlas a to se mi stává u knih a filmů velmi málo - tady skoro na každé straně!:D Pro milovníky Červeného trpaslíka by tohle mělo bejt povinností a pro fanoušky scifi taky!
Samozřejmě to není jen o humoru. Je zde i plno hlubších myšlenek a narážek na lidstvo a jeho existenci.
Způsob jakým je to vyprávěno mi naprosto sedl. Velmi dobře se to čte a stránky ubíhají ve svižném tempu. Přišlo mi originální, když vypravěč vyspoileroval určitou situaci a vy jako čtenář jste věděl co se stane, ale i přesto jste byl napnutý jak se to stane.
Těšim se na další díly a doufám, že budou stejně bláznivé a plné humoru a jsem rád, že tam budou i stejné postavy, pač jsem si je fakt oblíbil.
Letos slavím ručníkovej den a teď hurá na Pangalaktický megacloumák a NEPROPADEJTE PANICE!