Stopárov sprievodca galaxiou
Douglas Adams
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91530/bmid_stoparov-sprievodca-galaxiou-Brc-91530.jpg
4
4560
4560
Stopařův průvodce Galaxií série
< 1. díl >
Arthurovi Dentovi, celkom obyčajnému človiečikovi kdesi z Anglicka, raz vo štvrtok ráno prídu zdemolovať dom, vraj kvôli stavbe diaľničného obchvatu. Snaží sa tomu zabrániť bojovným polihovaním pred buldozérom, no jeden z jeho priateľov, Ford Prefect, ho viac-menej nasilu odtiahne do krčmy na tri bleskurýchle pivá, pretože sa blíži koniec sveta. Asi o 12 minút neskôr koniec sveta skutočne nastane v podobe stavebnej čaty mimozemskej rasy Vogónov, ktorí prídu zdemolovať Zem kvôli stavbe hyperpriestorovej diaľnice. Tesne pred touto, pre všetkých ostatných smrteľnou udalosťou, sa Arthur s Fordom presunú na vogónsku stavebnú loď, ktorá ich odvezie do hlbín vesmíru. Ford totiž nepochádza z Guildfordu, ako na Zemi zvyčajne tvrdil, ale z malej planéty kdesi v okolí Betelgeuze, a pracuje ako terénny prieskumník pozoruhodnej knihy s názvom Stopárov sprievodca galaxiou – akéhosi elektronického bedekra pre vesmírnych stopárov obsahujúceho všetky informácie, ktoré potrebujete, ak túžite vidieť krásy vesmíru za menej ako tridsať altairských dolárov denne.... celý text
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2004 , Slovart (SK)Originální název:
The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979
více info...
Přidat komentář
Podle většiny čtenářů jsem čekal velkou řachandu, ale nedočkal jsem se. Má to opravdu pár velmi vtipných momentů a řekl bych spoustu nádechů, kdy by to mohla být pecka, ale nějak se to nedotáhlo. Možná je to tím, že je to jen první díl z pěti, možná se to rozjede opravdu později a možná jen nejsem úplně cílová skupina. Každopádně když to srovnám s podobným dílem a to Spratkem od Eriksona, tak Adams prohrává na celé čáře, tam kde jde Stopařův průvodce do finiše, tam teprve Spratek začíná a rozjíždí se k legendárním hláškám. Ale jako jednohubka koneckonců funguje i Stopař, stačí nemít velká očekávání.
Geniální taškařice, která v sobě skrývá mnohem víc pravdy než kdejaké hlubokomyslné nudné veledílo, které se bere moc vážně. Někdo je z knihy nadšený, ale dá jen tři hvězdy? Proč? To že se u knihy směju nahlas, ji přeci nijak nesnižuje. Pět hvězd a basta!
Parádní knížka, miluju tenhle styl humoru :)
"Ten, kdo dokázal stopovat napříč a našíř celou Galaxií, žít v drsných podmínkách, přespávat v brlozích, porvat se s osudem, překonat všechny obtíže, a kdo přesto vždycky ví, kde má ručník, je zřejmě člověk, s nímž je nutno počítat."
PS: Ilustrace Dana Černého jsou perfektní.
Kniha se mi celkově líbila, vyskytoval se v ní humor, je to oddechová kniha. Pravdou je, že některé situace mi nepřišly zábavné, nicméně kniha se četla dobře, námět knihy je fajn. Zábavné byly citace z knihy Stopařův průvodce Galaxií, rozesmál mne například také robot, který měl výhrady vůči dveřím, kterými procházel a celkově byl naštvaný na celý svět. :)
Časem si přečtu další díly z této série.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Ford si nejprve vytvořil jistou teorii, která toto zvláštní chování vysvětlovala: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, nejspíš by jim zatuhla. Po několika měsících pozorování a přemýšlení nahradil tuto teorii jinou: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, uvedli by tím do chodu mozek. Po čase zavrhl i tuto teorii jako cynickou a zavádějící a rozhodl se, že má lidi vlastně docela rád. Nikdy ho ale nepřestala trápit ta strašlivá spousta věcí, o kterých nemají ani tušení.
Vesmír je velký. Fakticky velký. To byste nevěřili, jak je hrozivě obrovitánsky nepředstavitelně veliký. Myslíte si třeba, že drogerie ve vaší ulici je daleko, ale proti Vesmíru je to úplný houby. Tak poslouchejte...
V dějinách všech významnějších galaktických civilizací rozeznáváme tři jasně rozlišitelné fáze, totiž Přežívání, Zkoumání a Vytříbenost, známé rovněž jako fáze JAK, PROČ a KDE. Pro první fázi je například charakteristická otázka "JAK si obstaráme jídlo", pro druhou "PROČ jíme?", kdežto pro třetí "KDE poobědváme?"
Pro milovníky sci-fi parodií určitě kultovní záležitost a povinná četba. Pro ostatní asi více či méně potrhlá blbůstka, nicméně dostatečně inteligentní a proložená vlídným humorem. Suma sumárum, tenoučká knížka, "převážně neškodná" :-), která s mírnou nadsázkou patří k všeobecnému vzdělání.
Všetky ostatné v sérii už niesú stopár. Aj keď ani ten stopár už nieje to čo býval. Sprvu mal 5* neskôr už len 4*. Našťastie, že to nepokračovalo... ktovie kam by sme sa dostali.
Díky letošním oslavám Ručníkového dne jsem si připomněla tuhle geniální knihu a pořídila si její audio-verzi v podání Vojty Dyka. Skvěle jsem se bavila a to zpracování se mi opravdu líbilo.
Knihu jsem si přečetla na doporučení od kamarádky. Nelituju, skvěle jsem se bavila. Až budu potřebovat oddech a zlepšit náladu, tak sáhnu po dalším díle.
Sci - fi není můj oblíbený žánr, ale o téhle knížce jsem hodně slyšel. Zdá se, že pro někoho je až kultovní.
Hodnotím: je to úžasná snůška ptákovin, u které jsem se docela bavil - obzvlášť u paralel s naším světem. Doporučuji k přečtení a jsem rád, že jsem se k ní dostal, ale znovu ji už asi číst nebudu.
Jsem velmi rád, že konečně vím, z čeho vzniklo lidstvo, a to jediné autorovi opravdu věřím:-).
Uspokojivé.
“Jedna z věcí, které Fordu Prefectovi připadaly na lidech nejnepochopitelnější, byl zvyk neustále pronášet a opakovat naprosto očividná fakta, jako například to je ale krásně, ty jsi ale dlouhán nebo jejej, vypadá to, že jsi spadl do desetimetrové studny, nestalo se ti nic? Ford si nejprve vytvořil jistou teorii, která toto zvláštní chování vysvětlovala: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, nejspíš by jim zatuhla. Po několika měsících pozorování a přemýšlení nahradil tuto teorii jinou: kdyby lidé nechali zahálet mluvidla, uvedli by tím do chodu mozek. Po čase zavrhl i tuto teorii jako cynickou a zavádějící a rozhodl se, že má lidi vlastně docela rád.”
Geniální chuťovka, díky Čtenářská výzvo.
Vyjímečná kniha, vtipná - v některých okamžicích třeskutě. A se spoustou originálních nápadů a aha momentů. Vlastně chápu některé negativné reakce zde. Knihu jsem četl poprvé asi v 90-tých letech, na základě doporučení jiných, přišla mi tenkrát docela fajn. Ale teď s odstupem času a na druhé přečtení mi příjde jednoduše skvělá - prostě i skvělé knihy potřebují ten správný čas a náladu...
Jak jsem se k tomuhle dílu dostala? Těžká otázka.. i když lehčí, než otázka života, vesmíru a tak vůbec.. :) hraju geocaching, je to pár let, co jsem viděla keš na téma této knihy. Pak další. A teď do třetice. Rozhodla jsem se knihu si stáhnout do mobilu. A přelouskala jsem jí za dvě šichty v práci. :) a moc se mi líbila! Nejvíc se mi líbil asi depresivní robůtek. :D a tak nějak všichni a všechno. Nepřipadalo mi to teda nějak extra vtipný, bylo tam teda pár míst u kterých jsem se nasmála.. ale. :) a taky už vím, proč a nač ten RUČNÍK! :) Celou knižní sérii už jsem si objednala u milovaného přítele k narozeninám, tak uvidím, jak se s tím popere. :)
Knížka je jedna velká parodie. Parodie asi tak na všechno.
"Húlúvú je superinteligentní odstín modré barvy"
"Pohon založený na principu nekonečné nepravděpodobnosti....byl objeven šťastnou náhodou..."
"Když na souřadnice, jaké údajně měla mít Vújagigova planeta přiletěla jednoho dne výprava, objevila jen malý asteroid obývaný samotářským dědkem, který neustále prohlašoval, že nic není pravda, což se nakonec ukázalo jako lživé tvrzení."
Kniha, u které jsem řval smíchy a dostával jsem křeče do bránice. A vždy, když se balím na cesty, nezapomenu ... hádejte co? :-) Btw, film stojí za nic.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
| 2002 | Život, vesmír a vůbec |
| 2002 | Převážně neškodná |
| 2002 | Sbohem, a díky za ryby |
| 1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Otevíral jsem jí jak humoristickou knihu a parodii na Sci-fi, za kterou je Stopařův průvodce vydáván. Měl jsem matné povědomí o vogonské poezii a několika dalších detailech a s tím jsem do toho šel…
Musím přiznat, že předsudky a očekávání jsou hrozná věc…zatmí naše oči i srdce a vidět vše v nezkaleném světle se nám podaří, jen když máme obrovské štěstí…. Já ho měl…
Teprve po přečtení Stopaře (ve skutečnosti se obávám, že to bylo až po „Život, vesmír a vůbec“) mi došlo, že Adams vůbec nepsal humoristickou knihu, ve které se to hemží skvělými „frky“ a je to parodie na Sci-Fi „k popukání“, jako třeba filmoví „Space Balls“ apod.
Adams je podle mého názoru spisovatel se spoustou skvělých nápadů, který si ale nevěří dost na to, aby se s nimi rozepisoval do klasické SF a tak jí ukryje do humoristického hávu a zamaskuje jízlivým humorem, vtipem a sarkasmem, čímž se kniha stává čtivou i pro ty, kdo by jinak po SF asi nesáhli.
Humor se mu nedá odpárat a tak se v něm nápaditost a originalita knih tak trochu ztrácí.
Myslím, že velmi dobře to ilustruje již sám fakt, že s dalšími knihami (musím přiznat, že jsem zatím četl jen první tři) humor do jisté míry vyčpívá (asi proto jsou další knihy maličko méně oblíbené) ale nápaditost a komplexnost myšlenek přibývá a knihy jsou proto méně „třeskuté“, ale ještě lepší SF.
Celkově vzato: je to skvělá a netradiční Sci Fi plná nápadů a humoru.